Na kontrolu minimální mzdy chybějí úředníci. Stát proto nabádá, aby lidé donášeli na své firmy
Výplaty za leden dostávají Němci podobně jako u nás právě v těchto dnech. Téměř čtyři miliony z nich by mělo mít na kontě příjemné, i když očekávané překvapení. Díky zákonu o minimální mzdě si o pár procent přilepší. Firmy, které se rozhodnou zamaskovat minimální hodinovou mzdu ve výši 8,50 eura (236 korun) nějakým účetním trikem nebo ji prostě nevyplácet, mohou ale zůstat klidné. Pokud je zaměstnanec nezažaluje sám, pravděpodobnost kontroly ze strany státu je malá. Nejsou lidé ani zkušenosti.
Nad minimální mzdou nově bdí Finanční dozor pro práci na černo (Finanzkontrolle Schwarzarbeit, FKS), útvar celní správy, který dosud v šedozelených tričkách především honil nelegální zaměstnance na stavbách a po hotelových chodbách. Tento úřad má asi 6700 zaměstnanců a 113 poboček po celé zemi, čeká ale stále na 1600 nových lidí, kteří se budou najímat až do roku 2019.
Dvakrát týdně do terénu Již teď přitom na jednoho zaměstnance FKS připadá v průměru 80 kontrol ročně v terénu, z nichž vzejde 14 šetření pro podezření ze spáchání trestného činu a devět podezření na přestupek. Německé ministerstvo financí proto upozorňuje, že úředníci nebudou provádět plošné kontroly. Sedmdesát procent všech „přepadovek“ proběhne v branžích, kde díky minimální mzdě platy vzrostou nejvíce. Jde zejména o stavebnictví, úklidové a pečovatelské služby, bezpečnostní agentury nebo restaurace. A samozřejmě také agentury práce, protože minimální mzda se vztahuje i na zapůjčené pracovníky.
Zamotaná je situace s cizinci, které jejich mateřská firma do Německa vyslala za prací nebo na školení. Jelikož na ně je kontrola krátká, nabádá Berlín, aby se „západního“ platu za dobu strávenou v Německu domáhali soudní cestou. Také německá odborová centrála DGB uvažovala o zřízení „udavačské“ telefonní linky. Nakonec jen po telefonu radí a na svém webu případná udání přesměruje na stránky FKS.
Problém minimální mzdy se však týká čím dál menšího počtu lidí. Od roku 2013, kdy se zákonné minimum dostalo do koaliční smlouvy mezi křesťanskými a sociálními demokraty, počet lidí, kteří si díky 8,50 eura na hodinu polepší, setrvale klesá. Jestliže jich v roce 2012 podle propočtů hospodářského institutu DIW bylo 5,2 milionu, loni na podzim už jen 3,7 milionu. Což představuje necelých devět procent výdělečně činných Němců.
Levná síla z V ýchodu Důvodem je fakt, že většina profesí využívá takzvaných tarifních dohod, podle nichž nemůže zaměstnavatel jít pod určitou hodinovou sazbu. S výjimkou kadeřnic a lesních dělníků jde o sumy vyšší, než je celostátní minimum v podobě 8,50 eura. Za takovou taxu by kupříkladu německý řidič nákladního auta za volant ani nesedl. Tarifní dohody mu v závislosti na konkrétní spolkové zemi a zkušenosti přiznávají nejméně 11 eur za hodinu. I kdyby čeští speditéři svým řidičům Loni byly prioritou přístavy a letiště, a tak se úředníci nedočkali žádné posily.
Na letošek je naplánováno 320 nových míst. museli doplácet německé minimum, pro své kolegy za západními hranicemi pořád zůstanou levnou silou z Východu. Víc než co jiného tak německá minimální mzda zbytku EU ukazuje, že se Němci rádi vidí jako blahobytná země sociálních jistot, na něž si mohou sáhnout všichni. Byť jsou v Německu jen na skok.
Kdo si polepšil Procento zaměstnanců, kteří díky zákonu o minimální mzdě budou dostávat vyšší plat (podle oborů, za rok 2012, v %) Lesnictví 33 Služby podnikům 23 Zákaznické služby 20 Doprava 16 Zpracovatelský průmysl 10 Stavebnictví 10 Státní služby 6 Finanční služby 4 Hornictví, energetika 4 Zdroj: Deutsches Institut für Wirtschaftsforschung
O autorovi| blahoslav hruška, hruskab@mf.cz
