Svědomitá sekretářka se vdá za továrníka, a ze svých dětí udělá nejbohatší Němce
Případy korporátního matriarchátu, kdy se bývalé pobočnice dědiců impérií stávají jejich manželkami, poté dědičkami a nakonec ženami, které spoluřídí chod těchto společnosti, není v Německu neobvyklý.
Jendím z nejvýraznějších je příběh Johanny Quandtové. Ta byla v okamžiku své smrti 82. nejbohatší osobou světa. Nyní její majetek přechází na děti Susanne (53) a Stefana (49), kteří budou držiteli 47 procent akcií BMW.
PŘEDČÍTAČKA
Johanna Quandtová (21. června 1926 – 3. srpna 2015) se narodila v rodině kunsthistorika Wolfganga Bruhna. Studia na zdravotnětechnickou asistentku kvůli válečnému chaosu nedokončila a namísto toho odjela na rok do Detroitu brigádničit jako pomocná síla v domácnosti. Po návratu v roce 1956 nastoupila jako osobní sekretářka Herberta Quandta.
Ten se o rok dříve stal dědicem impéria dvou stovek podniků, mezi něž patřil třeba výrobce baterií Varta, petrochemický koncern Wintershall, textilka Stöhr, především však zdědil rozhodující balík akcií v automobilce Bayerische Motoren Werke AG. Firma se koncem 50. let nacházela blízko bankrotu a kroužil kolem ní už potenciální kupec – DaimlerBenz.
Quandt nejprve – s pomocí drobných akcionářů a oproti doporučení poradců – zvýšil svůj podíl na 50 procent, aby zabránil prodeji, a poté vsadil na zcela nové modely včetně slavného sportovního sedanu BMW 1500. Ve stejné době se oženil s osobní asistentkou Johannou. Obojí – záchranný plán pro BMW a jeho v pořadí třetí manželství – dobře zafungovalo. Žena mu kvůli oční vadě denně předčítala z finančních novin, čímž se vzdělávala pro svou budoucí roli předsedkyně správní rady. Ta přišla již v roce 1982, kdy Herbert zemřel.
Po Johannině smrti zdůrazňovali současní i bývalí manažeři, že firma BMW si díky tomu, že Quandtovi nikdy nepustili kontrolní balík akcií, udržuje obdivuhodnou stabilitu, což jí dovoluje plánovat s výhledem na desetiletí a investovat do projektů, které nepřinesou okamžitý zisk (elektromotory apod.). Johanna opustila správní radu až v roce 1997 (tedy ve svých 70 letech) a již v následující dekádě začala po částech přepisovat většinu akcií na děti, což byl po finanční stránce jeden z největších darů v historii Německé spolkové republiky a po fiskální stránce mazaný tah, neboť Quandtovi mladší se nyní z velké části vyhnou placení dědické daně.
V polovině dekády byla nejbohatší Němkou již dcera Susanne. V roce 2007 běžel v televizi dokument, jak její děd Günther Quandt vyráběl pro nacistický režim palné zbraně, protiletadlové střely a motory pro Luftwaffe.
Quandtovi na základě filmu požádali historika Joachima Scholtysecka o prozkoumání temných stránek svých předků a mimo jiné se dozvěděli, že k rozvoji průmyslového impéria ve 40. letech přispěla i otrocká práce vězňů.
PRUSKÁ TO ŽENA
Johanna Quandtová v závěru života založila několik nadací, které mimo jiné poskytovaly granty mladým ekonomickým novinářům. Příznívý přístup tisku k její osobě se projevil i na nekrolozích, které vyšly po její smrti.
Noviny napsaly, že svou roli vykonávala až „s pruskou svědomitostí“ a chovala se celý život neobyčejně skromně.
O autorovi| LUBO HEGER, heger@mf.cz
