Nová pravidla mohou vrátit ceny za pronájem filmařských lokací na původní úroveň
Pokaždé, když do Prahy zavítá některá z filmových hvězd, zaplní na několik dní první stránky všech deníků a bulvárních časopisů. Vypadá to, že Češi filmováním žijí. Opak je ale pravdou. I když natáčení reklam a filmů je nejlepší a nejlevnější propagací Prahy, nedá se říci, že by místní úřady příliš dbaly na to, aby zahraniční filmaře přitahovaly. Po nedávném zdražení pronájmů veřejných prostranství jsou sice již připravena nová pravidla, která mohou vrátit ceny na úroveň původních, ale změnit pověst Prahy jako města, ve kterém je filmování z celé střední a východní Evropy nejdražší, bude trvat nějaký čas. Nikdo z filmařů nepopírá, že natáčení filmů omezuje lidi, kteří bydlí v blízkosti natáčení. Nemají kde parkovat auta, majitelé obchodů a restaurací přicházejí o svůj byznys… Věc má ale i druhou tvář. Jen za minulý rok sem z natáčení zahraničních filmů a reklam přiteklo dvě stě milionů dolarů. K tomu je nutné připočítat útraty za hotely a služby. Údaje Asociace producentů v audiovizi (APA) hovoří o tom, že filmový průmysl zaměstnává kolem deseti tisíc lidí.
Zdražení na zkoušku.
Na konci července schválila rada magistrátu nové podmínky natáčení filmů a reklam. Poplatky za metr čtvereční v centru Prahy se zvýšily pětisetnásobně. Deset korun za metr čtvereční vzrostlo na padesát. Radnice chce sto tisíc korun na den za natáčení reklamy, 50 tisíc pro filmovou a televizní produkci a 25 tisíc na den pro hudební a divadelní produkce za pronájem pozemku, které jsou součástí zeleně první kategorie a majetku hlavního města Prahy. Natáčení na Karlově mostě přijde denně na 250 tisíc korun, na Staroměstském náměstí na 90 tisíc. Magistrát počítal s tím, že tyto ceny budou platit zkušebně v letošním roce a v příštím roce budou podle zkušeností schváleny nové podmínky už bez časového omezení. Tento experiment se ale ukázal jako velice nešťastný. „Důvody vedoucí hlavní město Prahu ke zvýšení sazeb při pronájmu veřejných prostranství ve vlastnictví Prahy spočívají ve zhodnocení uplynulých zkušeností v dané oblasti, porovnáním cen v jiných metropolích či srovnáním příjmu Prahy vzhledem k celkovému objemu finančních prostředků souvisejících s natáčením,“ sdělil týdeníku EURO radní Miloš Máša. Pravdou je, že v loňském roce získala Praha z pronájmů lokalit zhruba jeden a půl milionu. Jenže pětisetnásobným zvýšením cen za pronájem lokací by nemusela získat vůbec nic. „Žádné zlomové řešení nefunguje. Nějaké inflační zdražení by sice bylo nepříjemné, ale dalo by se o tom diskutovat. Zdražení o pět set procent je smrtelné,“ říká Jaroslav Vaculík ze sdružení České filmové lokace.
Bez loajality.
Praha má lokace, jež přitahují filmaře z celého světa. Pro lidi od filmu, kteří v Praze pobývají i několik měsíců, je navíc důležitá i rozvinutá infrastruktura, dobré hotely, restaurace, kluby, kde se mohou večer bavit. I to může Praha nabídnout. Jenže filmový průmysl je hlavně byznys. „Mezi filmaři neexistuje žádná loajalita vůči Praze. Sice si vydobyla pověst produkčního centra Evropy, ale tu může rychle ztratit. Filmoví producenti jednají bez skrupulí. Pro ně je nejdůležitější, když je vše sečteno a podtrženo, jestli bylo levnější udělat projekt v Praze než kdekoliv jinde,“ tvrdí Tomáš Krejčí z produkční společnosti Milk and Honey.
Michaela Linhartová ze stejné firmy dodává, že spousta klientů přijížděla do Prahy z nejrůznějších důvodů – kvůli lokacím, profesionálním štábům, hercům nebo filmovým studiím. V Praze se dělaly věci, které se zrovna tak mohly točit kdekoliv jinde. „Dnes filmaři své projekty, pokud nejedou do Prahy kvůli městu samotnému, zvažují realizovat jinde, konkrétně ve Španělsku, Jižní Africe a nově třeba v Rumunsku,“ dodává Linhartová.
Lákají, jak mohou.
V sousedních státech, jako je Maďarsko, Polsko, ale i dalších východoevropských zemích, si dobře uvědomují, že z filmového průmyslu tečou podstatné a snadno získané peníze. Lákají proto, jak se dá. „Na karlovarském festivalu propaguje naše soukromá společnost pražské lokace. Vedle nás měli stánek Maďaři, kterým veškeré výdaje hradil stát. Takto objíždějí všechny festivaly,“ vypráví Vaculík. Navíc v Maďarsku investují do výstavby nových filmových studí, protože natáčení každého filmu znamená ze sedmdesáti procent právě práci ve studiu. Rumuni poskytují lokace zcela zadarmo. Ve Varšavě přijde zábor náměstí na jeden den zhruba na pět tisíc dolarů. „Nechával jsem si prověřit, jaké jsou ceny za pronájem veřejných prostranství v Polsku, Maďarsku, Rakousku a v Los Angeles. Po zdražení vycházíme ze všech těchto míst jako jedni z nejdražších,“ uvádí Jaroslav Vaculík.
Plakat nemusí ale jen zahraniční filmaři. Ceny za pronájem platí i pro domácí. Instituce v Praze by měly hledat cestu, jak filmařům pomoci, a ne opačně. Nechceme věci zadarmo, nechceme, aby nám někdo platil za propagaci Prahy, ale chceme rozumné částky,“ svěřuje se Tomáš Krejčí.
Mokrá image.
Celou situaci ohledně zdražení pražských lokací ještě zhoršily srpnové povodně. Zahraniční média často přinášela až přehnaně drastický obraz o tom, jak situace v Praze skutečně vypadá. Není divu, že cizinci si centrum města představují v troskách. „Image Prahy povodněmi utrpěla. Proto je pro filmaře vizuálně méně atraktivní. To je určitý paradox. Víme, že realita je jiná,“ podotýká Krejčí. Úřady by se proto měly snažit, cizince do Prahy přilákat. Není lepší a zároveň levnější propagace než právě reklamní spoty nebo celovečerní film, z jehož titulků se diváci dovědí, že byl natočen v Praze. Magistrát například shání prostředky pro zatopenou Stromovku. Peníze za pronájem parku filmařům by mohly být významnou podporou. Jenže pokud jeden natáčecí den v jakémkoliv parku v Praze stojí sto tisíc korun, filmaři se příliš nehrnou. I přes neúměrné zdražení veřejných prostranství producenti tvrdí, že magistrát má zájem se dohodnout. O tom svědčí i to, že jsou již připravena nová pravidla, která by měla být schválena podle informací produkčních společností během čtrnácti dnů. Miloš Máša z magistrátu ale týdeníku EURO sdělil, že k projednání nových pravidel dojde po vyhodnocení letošního roku či ještě v letošním roce. Nové podmínky zřejmě vrátí ceny poplatků za pronájem lokací na původní úroveň. Cena za jeden metr čtvereční bude opět deset korun. Na první pohled se zdá, že se vlastně nic nestalo. Avšak zdání klame. „Zvýšení cen lokací odradilo zcela jistě zahraniční filmaře. Stejně tak, jak byla Praha v celosvětových médiích během povodní prezentována jako zruinované město, objevily se i zprávy o zdražování lokací. Spousta producentů proto hledá jiná města ve východní Evropě,“ tvrdí Tomáš Krejčí z Milk and Honey. Zdražovací akce Praze v konečném důsledku ublížila. Získala pověst města, kde filmování přijde na nekřesťanské peníze.
