Glosy postaršího technokrata
Nebo ještě lépe, udělejte jej pro každého. Proč? Jak dokazují nedávné příklady, dají se na tom vydělat za dva roky téměř čtyři miliardy. Dolarů! Je třeba splnit pár předpokladů. Musí být ve světovém jazyce, angličtinu už rozebrali YouTube a MySpace, tak co třeba čínsky? Ignorujte autorská práva, na ně je dost času, až si vás všimne více lidí. Ještě lepší bude přenechat tuhle starost případnému kupci. Necenzurujte a needitujte, jste přece otevření, nepochybně i pro pedofily. Neberte reklamu, dolarů máte dost od investorů, stejně nevědí, co s nimi. Zaměstnávejte minimum lidí, nechte pracovat dobrovolníky. Sbírejte lidi, návštěvy a kliky. To je vaše deviza. A hledejte své miliardáře. Naštěstí jsou dnes ve všech věkových kategoriích.
Je třeba apelovat na přirozené lidské potřeby – exhibicionismus, chuť dívat se klíčovou dírkou, grafomanii, případně videománii (přenosové rychlosti rostou). Kdo by si nechtěl splnit vysněnou touhu, aby jeho břišní tanec sledoval milion lidí! Je to přece tak autentické! Jen nedospělé dívky by si měly dát pozor na střet s realitou. Skutečný svět může nejen přinést rozčarování, ale být i nebezpečný.
Teď trochu vážněji. Fenomén virtuálních komunit na internetu je předmětem stovek úvah, studií, disertačních prací a samozřejmě velkého byznysu. Ověřené byznysové modely, tedy jak na tom vydělat peníze, nejsou známy, ale investoři, zdá se, v ně věří. Kolik takovéto portály unesou reklamy a jaká bude odezva, těžko říct. Ohrožena jsou existující média, především televize. Zdaleka už to nejsou jen Američané, kteří svůj volný čas tráví nikoli sledováním televize, ale internetu. Bude řešením jejich propojení? Spojit reálný a virtuální svět zatím ještě nikdo přesvědčivě nedokázal. Nákupy televizních magnátů ale dokazují, že nebezpečí berou velmi vážně. Technologie jsou tady, scénáře pokulhávají a komunita potato coaches je stále rezistentní. Budeme zaplaveni komunitními weby stejně jako spamy, až nás to otráví? Kde je hranice saturace? Do kolika komunit se zapojím a kolik virtuálních existencí „uživím“? Zbude po „umravnění“ jen institucionalizovaná peep show?
Mnoho otázek a málo odpovědí. Mezi pozitivní určitě patří vytvoření masového trhu, který zlevňuje připojení i koncová zařízení. Lidé mají přirozenou potřebu se sdružovat a je dobře, že na to dostali levné a dostupné nástroje. Může to hrát klíčovou roli třeba pro rostoucí skupinu seniorů. Na internetu není nikdo sám a hraje takovou roli, jakou si vytvoří. Možná že na síti najdeme i silné lidské příběhy, které v televizních seriálech chybějí.
