Vláda sociální demokracie mění zákon o tržní síle. Ve výsledku může zdražit jídlo
Kabinet Bohuslava Sobotky začal psát lidový příběh o zlých obchodních řetězcích a utlačovaných producentech, kteří jsou nuceni jim nevýhodně prodávat svoje potraviny. Realita je ale trochu jiná. Zákon o významné tržní síle dost možná malé české producenty vyšachuje ze hry. A pomůže velkým podnikům včetně těch, které patří Sobotkovu kolegovi z vlády a potravinářskému bossovi v jedné osobě, Andreji Babišovi. BRAMBOROVÁ DIETA
Jméno společnosti Senagro ze Senožat na Pelhřimovsku stojí od roku 1998 na štítcích balení brambor, které prodává řetězec Tesco. V současnosti Senagro do Teska dodává kolem patnácti tisíc tun této plodiny ročně. „Rostli jsme s nimi, jsou to pro nás klíčoví zákazníci,“ popisuje Jiří Nevosád, ředitel Senagra.
Na praktiky řetězce nemá negativní názor. „Pokud někdo z producentů říká, že ho dusí dodržování hygienických standardů a vedení pořádku ve smlouvách, tak já říkám, že to žádné dušení není,“ říká šéf, který stojí v čele Senagra už pětadvacet let.
Senagro, podobně jako stovky dalších tuzemských firem, které dodávají potraviny do maloobchodních řetězců, má ale teď důvod ke starostem. A není to jen kvůli špatným obchodním výsledkům Teska.
Poslanci budou na schůzi začínající tento týden posuzovat zákon o významné tržní síle. Že jde o spornou věc, ukazuje už to, že norma neprošla ještě ani prvním čtením a už její projednávání zákonodárci před několika týdny museli odložit. Novela v několika bodech opravdu chrání dodavatele. Už stávající podoba platná od února 2010 ukládá, aby řetězce poskytovaly dodavatelům své všeobecné obchodní podmínky, které musejí obsahovat cenové podmínky i údaje o snižování cen. Norma stanovuje, že za zboží musí být zaplaceno nejpozději do 30 dnů od dodání.
Řetězce také nemohou prodávat zboží za nižší cenu, než za jakou ho koupily. Za zneužití tržní síly hrozí pokuta až deset milionů nebo trest v hodnotě deseti procent z obratu. Nově zákon zpřesňuje pojem významné tržní síly a jejího zneužití nebo zavádí pojem nákupní aliance, což bude jakákoli forma spolupráce odběratelů. Také aliancím má za zneužití tržní síly hrozit postih.
Potravinářská lobby si připsala i vítězství v tom, že ze zákona vypadla pasáž, kteÚder rá upřesňovala, že zneužití své tržní síly se může dopustit obchodník vůči dodavateli jen tehdy, pokud je na něm dodavatel závislý. V praxi by tak nyní mohly řetězce svou domnělou silou ohrozit kohokoli, stěžovat by si účinně mohla i firma, která v řetězci prodává jen nepatrný zlomek své produkce. Vláda i tvůrce zákona – antimonopolní úřad – zvolily tvrdou rétoriku. „Není možné například tolerovat, že v případě oslavy výročí určitého obchodního řetězce zaplatí cenovou akci spojenou s výročím dodavatelé,“ uvádí úřad.
KDO JDE Z KOLA VEN
Obchodní řetězce mají ze zákona obavy. Velmi se totiž sníží jejich manévrovací schopnosti při vyjednávání s producenty potravin. „Zákon brání obchodnímu vyjednávání a za vše hrozí doslova likvidační sankce,“ upozorňuje Marta Nováková, prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu. Výsledek? Řetězce říkají, že zdraží, protože už nebudou moci vyjednat výhodné ceny u všech dodavatelů. Několik dní před projednáváním zákona samozřejmě může jít o taktiku, jak jeho přijetí ve stávající podobě zabránit. Tuší to premiér
i ministr zemědělství Marian Jurečka – oba tezi o zdražení vyvracejí.
Zajímavější je druhý efekt, ke kterému se řetězce velmi pravděpodobně uchýlí, aby ceny udržely dole. A právě tenhle krok dělá starosti šéfovi Senagry. „Obávám se, že začnou raději nakupovat v zahraničí, kde náš zákon neplatí a nebudou mít potíže s vyjednáváním s producenty,“ říká.
Až dosud se podle čísel řetězců objem českého zboží v regálech pohybuje mezi sedmdesáti a osmdesáti procenty a export českých výrobků prostřednictvím obchodních řetězců je v objemu několika desítek miliard korun.
Novela zákona dopadá na řetězce s ročním obratem přesahujícím pět miliard korun.
Podle původního návrhu se měla pravidla vztahovat i na stejně velké dodavatele, protože i ti mohou při své velikosti dělat řetězcům potíže. Jenže původní návrh Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) vláda neakceptovala. V praxi to znamená výhodu pro velké potravinářské firmy s vlivem. Například ty, které spadají do rodiny koncernu Agrofert ministra financí Babiše. Existují dokonce teorie, podle nichž sociální demokraté kývli na toto ustanovení, aby jim prošel kandidát na šéfa antimonopolního úřadu. Bývalému poslanci ČSSD Petru Rafajovi končí funkční období v červenci, prezident už jeho nominaci schválil. V opačném případě prý hrozilo, že o vedení ÚOHS bude usilovat hnutí ANO a vláda by pak musela vysvětlovat, proč by člověk dosazený ANO měl dohlížet na firmy stranického šéfa Babiše.
Andrej Babiš ale není jediný velký hráč, kterému by stávající podoba zákona vyhovovala. Změnu v pravidlech chování obchodních řetězců už jednou neúspěšně prosazoval ministr Rusnokovy vlády, konkrétně bývalý šéf resortu zemědělství Miroslav Toman.
Dnes je prezidentem Potravinářské komory a Agrární komory a také šéfem zemědělského koncernu Agrotrade. „Z našeho hlediska je novela velmi přijatelná. Nemáme výhrady, postihuje vše, co jsme chtěli,“ tlumočí stanovisko mluvčí Potravinářské komory Dana Večeřová.
KOMU SLOUŽÍŠ?
Zákon o významné tržní síle postihuje pouze potravinářský byznys. Například drogerii nebo oděvy, které se v řetězcích také běžně prodávají, žádná podobná pravidla neomezují. Už vláda Petra Nečase ho proto chtěla zrušit a jeho nejdůležitější pilíře převést pod jiné zákony. Nepovedlo se jí to. Naopak členové současného kabinetu říkají, že zákon země potřebuje. „Ukazuje se, že vnitřní trh není sám schopen regulaci zvládnout,“ zdůvodnil svůj postoj ministr zemědělství Marian Jurečka.
Zákon dost oslabuje ještě jedna věc. Za pět let, co platí, udělil antimonopolní úřad jen dvě pokuty. A ani jedna nebyla za šikanování dodavatelů. Sankci dvaadvacet milionů korun potvrdil loni v lednu Krajský soud v Brně řetězci Kaufland. Ten prý porušil zákon tím, že sjednával s nadpoloviční většinou svých dodavatelů zemědělských a potravinářských produktů platební lhůty delší než 30 dní a takto jim i platil. Od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dostal pak pokutu 7,144 milionu korun Globus – rovněž kvůli delším lhůtám splatnosti faktur za dodané zboží. „Nastavená regulace postrádá jakékoli ekonomické odůvodnění a v konečném důsledku poškozuje zákazníky. Jako taková je v rozporu s ústavními principy rovnosti a měla by být podle mého názoru zrušena,“ míní ředitel kvality českého Aholdu Pavel Mikoška.
Advokátní kancelář Ambruz & Dark Deloitte Legal míní, že novela zákona je nutná, protože současný zákon je do značné míry nesrozumitelný, a proto se i obtížně uplatňuje. Zákon by se však podle advokátní kanceláře měl vztahovat i na dodavatele. Mezi dodavateli se totiž vyskytují společnosti, jež si mohou vůči obchodním řetězcům vynucovat jednostranně výhodné podmínky.
Poslanci by se k novele zákona měli vrátit na schůzi začínající 15. června. Už teď je bombardují lobbisté z obou stran zákopů. Margita Balaštíková, členka zemědělského výboru za ANO Andreje Babiše, ve prospěch zákona argumentuje tím, že vrátí do řetězců kvalitní zboží. Prý pěstitel ředkviček raději prodá svůj produkt na tržnici za deset korun, protože se mu nevyplatí je dát do řetězce za pět. Až bude platit zákon, bude mít podle ní šanci se do řetězce probít a lidé si koupí lepší ředkvičky. Takže o to tady opravdu jde.
Roztříštěné Česko
Koncentrace maloobchodního trhu v Evropě
(v % tržního podílu)
Země Největší Tři největší Pět největších
firma firmy firem
Norsko 31 64 78
Švýcarsko 32 66 71
Belgie 22 55 70
Finsko 29 55 63
Rakousko 25 55 62
Německo 20 44 59
Slovensko 15 44 58
Maďarsko 14 39 55
Česko 10 27 41
Řecko 10 25 36
Zdroj: Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR
Obávám se, že začnou raději nakupovat v zahraničí, kde náš zákon neplatí a nebudou mít potíže s vyjednáváním s producenty.
O autorovi| Petr Weikert • weikert@mf.cz
