Hlasy volající po změnách české ekonomiky charakterizované sloganem „Made in ČR“ na ambicióznější „Invented in ČR“ jsou čím dál častější. Hodně se mluví o transferu technologií. Myslí se tím přenesení nápadu nebo vynálezu do výroby a na trh.
Podnikatelé vědí, že tento řetěz má tři fáze. Na začátku je nápad. Ten je třeba přetvořit do výrobku nebo služby a konečně v poslední fázi úspěšně umístit na trh. Vše pokud možno rychle, než vás někdo předstihne.
V praxi je to trochu složitější. Čekají vás dvě „údolí smrti“. Do tvorby výrobku či služby je třeba vložit peníze a zkušenosti. Ty obvykle nemáte a banky ani rizikový kapitál se v této fázi nehrne do investování nebo půjčky. Rady bývají obvykle drahé a takzvaných „Business Angels“ - tedy lidí, kteří by byli ochotni vám pomoci, je málo.
Pokud překonáte první údolí a máte něco hmatatelného, musíte jít s kůží na trh. Opět potřebujete peníze - hlavně na marketing. Potřebujete schopné kvalifikované lidi a ti také něco stojí. Tady už máte více naděje, ale stále platí, že vyvolených je málo.
Ti, kteří by vám pomohli, se dělí na dvě skupiny. Jedni obvykle za pomoci dotací státních nebo evropských radí. Těch je drtivá většina. Druzí jdou do toho s vámi. Ti první se opírají o studie a kompilace materiálů, ti druzí o zkušenosti z podnikání.
Největší problém s transferem technologií je ve výzkumu a v akademické sféře. Na vysokých školách je spousta potenciálu a dobrých nápadů. Neexistuje ovšem žádná strukturovaná cesta, jak je změnit na výrobky a umístit je na trh. Vytvoření firmy s účastí školy trvá léta.
Autorům objevů a nápadů není zřejmé, jak bude jejich úsilí finančně odměněno a tak se pokoušejí uspět sami s polooficiálním využíváním fakultních zdrojů. Tyto pokusy se většinou nezdaří. A řešením nejsou ani podnikatelské inkubátory (zařízení pro začínající podnikatele a firmy).
Akademičtí funkcionáři s rozhodovací pravomocí s tím moc nedělají. Často nemají tušení, co znamená podnikat. V podvědomí číhá myšlenka, že by si někdo mohl vydělat hodně peněz jinak než klasickým akademickým služebním postupem.
Komerční sféra, která by mohla být nadějným partnerem, těžko hledá společný jazyk.
Jak kdysi ve Velké Británii řekla Margaret Thacherová, dostanete jen tolik a tolik, zbytek si musíte vydělat a je to vaše. Pokud na to potřebujete firmu, novou katedru nebo profesuru s odborníkem z podnikatelské sféry, zřiďte si ji. Funguje to skvěle nejen v Cambridgi.
