Rozmach uhelných elektráren v Číně ohrožuje naplnění cílů pařížské klimatické dohody z roku 2015. Tvrdí to nová studie založená na datech americké nevládní ekologické organizace Global Energy Monitor. Čína podle autorů nyní staví nebo se chystá uvést do provozu uhelné bloky o téměř stejném výkonu, jaký mají všechny aktivní uhelné elektrárny v Evropské unii.
Rok 2018 byl po desetiletích prvním, v němž došlo ve zbytku světa k úbytku elektrické energie pocházející z uhlí. Za 18 měsíců od začátku roku 2018 zmenšily dohromady všechny státy kromě Číny výkon uhelných elektráren o 8,1 gigawatthodin. Ve stejném období však Čína svou produkci zvýšila o 42,9 gigawatthodin.
Výstavba uhelných bloků přitom v zemi roste stále větším tempem. Za současným rozmachem stojí krátké období mezi zářím 2014 a březnem 2016. Centrální vláda sice tehdy přestala povolovat výstavbu nových uhelných elektráren, tuto pravomoc ale propůjčila místním úřadům. Ty následně odsouhlasily vznik mnoha bloků, pomocí nichž chtějí dosáhnout energetických cílů stanovených pro jednotlivé provincie. Dnes tak v zemi vznikají, nebo se chystají vstoupit do provozu, uhelné elektrárny o celkovém výkonu dalších 147,7 gigawatthodin.
Čína přitom již dnes dosahuje stropu pro uhelnou energii, který stanovila centrální vláda. Od roku 2015 běží většina stávajících zařízení asi na 50 procent svého výkonu. Místní energetické a uhelné zájmové skupiny proto vzhledem k chystanému vzniku dalších elektráren tlačí na Peking, aby strop v příštích obdobích zvýšil. Výstavba nových uhelných elektráren je však podle odborníků z mnoha důvodů zřejmě promrhanou investicí.
Zájem politiků je nulový, stěžuje si autor projektu alternativního využití ostravských dolů Bajgar
Podle autorů studie by přílišný důraz Číny na uhelnou energii mohl mít především dalekosáhlé dopady na boj s klimatickou změnou. Peking se v pařížské klimatické dohodě zavázal, že do roku 2030 dosáhne vrcholu produkce skleníkových plynů. Podle autorů studie by měla Čína omezit výkon svých uhelných elektráren o 40 procent, aby bylo možné do roku 2030 udržet růst světové průměrné teploty do dvou stupňů Celsia oproti období před průmyslovou revolucí.
V současné době ovšem Čína svoje uhelné kapacity naopak velice rychle buduje. Pokud by v tom pokračovala stejným způsobem do roku 2035, vyráběla by sama třikrát více elektrické energie spalováním uhlí, než je celosvětový limit, jež za účelem dosažení cílů klimatické dohody stanovil Mezivládní panel OSN pro změny klimatu (IPCC).
Autoři studie tvrdí, že osud pařížské klimatické dohody tak nyní víceméně záleží na Pekingu. Centrální vláda může uhelný rozmach podpořit, nebo naopak může přijmout opatření, která povedou k zastavení stávajících projektů a k postupnému uzavírání již fungujících elektráren. Zároveň má možnost svojí politikou firmy a provincie motivovat k tomu, aby volily čistší zdroje energie. Pokud tak neučiní, cíle dohody se podle studie zřejmě naplnit nepodaří.
Dále čtěte:
Hosté a vetřelci, co táhnou na sever. Klimatická změna způsobí i stěhování zvířat
Kvetoucí byznys v éře sucha: odsolenou mořskou vodu pije už 300 milionů lidí
Za Stromovouse. Musk přispěl milionem dolarů na vysázení nových stromů
SpaceX představil novou loď. Na Mars má dopravit až sto lidí
Lidé vyprodukují stokrát víc CO2 než sopky. Blíží se uhlíková katastrofa, varují vědci
