Víc než nedostatek paliva může tuzemské teplárny v nejbližších letech ohrozit zpřísnění emisních limitů
Po roce 2012 končíme. Nebudeme mít uhlí, a pokud ano, tak za nekonkurenceschopné ceny. Tohle tvrdí většina tuzemských teplárenských firem. V uvedeném termínu totiž části z nich (zbytku pak do roku 2015) doběhne dlouhodobá smlouva. A jejich dodavatel, ve většině případů společnost Czech Coal, tvrdí: uhlí bude vzácné zboží, dostane se jen na toho, kdo si připlatí. A pořádně.
Týdeník Euro se rozhodl zjistit, zda je situace skutečně tak dramatická, jak ji zúčastněné strany popisují. Podobné zvěsti se kolem uhlí totiž nesly již před několika lety. V době, kdy se spouštěl Temelín. Energetici, a především politici se obávali, že po uvedení jaderné elektrárny do provozu dramaticky klesne poptávka po hnědém uhlí. Mělo to přinést katastrofické následky – pokles těžby, masivní propuštění zaměstnanců a následné sociální bouře na severu Čech. I z toho důvodu stát spoluinicioval založení společnosti Coal Energy. Firma, ve které získaly akciový podíl těžařské firmy i elektrárenský ČEZ, měla jediný úkol: vyvážet elektřinu vyrobenou z hnědého uhlí do zahraničí. Jenže pesimistický scénář se tak úplně nenaplnil. A z obávaného přebytku uhlí na trhu je najednou nedostatek. I když otázkou je, zda skutečný nebo jen uměle vytvořený.
Výsledek zjišťování týdeníku Euro je proto poněkud překvapivý. Od roku 2013 do konce roku 2015 bude hnědého uhlí pro většinu tuzemských tepláren dostatek. Proč? Dodavatelem hnědého uhlí pro řadu z nich je v tuzemsku společnost Czech Coal, již ovládá finančník Pavel Tykač. V roce 2013, tedy v době, kdy podstatné části tepláren končí kontrakty a má nastat onen předpovídaný nedostatek uhlí na trhu, přijde Czech Coal s novým produktem. Smíchá totiž produkci ze svých dvou lomů, Vršan a ČSA. Mixem méně kvalitního uhlí s kvalitnější surovinou vznikne směs, kterou může bez problémů topit v kotlích většina jejích současných teplárenských odběratelů. I kvůli snížení objemu dodávek pro některé odběratele, třeba společnost ČEZ, může namíchat až čtyři miliony tun hnědého uhlí pro tuzemské teplárny ročně. A to patrně pokryje poptávku všech velkých teplárenských subjektů v tuzemsku. Kromě toho končí i smlouvy některým obchodníkům na dodávky hnědého uhlí do zahraničí, kteří jej budou chtít umístit na tuzemském trhu. Což je dalších dvě stě až tři sta tisíc tun hnědého uhlí pro teplárny ročně navíc.
Připlať
Jak z výše uvedeného vyplývá, uhlí je na trhu zatím dost. Problém tepláren, jimž kontrakty na dodávky vyprší v roce 2013, ale bude cena v nově nabízených smlouvách, kterou požaduje společnost Czech Coal. V rámci nových kontraktů od roku 2013 do roku 2022 si vymiňuje cenu 70 korun za gigajoule hnědého uhlí bez započtení přepravních nákladů. Což je v porovnání s aktuálně platnými smlouvami zdražení zhruba o polovinu. Teplárenské firmy přitom tvrdí, že již hranice 60 korun za gigajoule hnědého uhlí je pro ně likvidační a mohla by znamenat úplný rozpad systému centrálního zásobování teplem v České republice. Přechod na jiné palivo není v tak krátké době možný. Na centrálních dodávkách tepla závisí takřka jeden a půl milionu obyvatel země.
Czech Coal cenu stanovuje jako osmdesát procent tržní ceny černého uhlí na světových trzích. I kvůli cenovým požadavkům se Czech Coalu, s výjimkou Teplárny Otrokovice, nepodařilo uzavřít nové kontrakty. V Teplárně Otrokovice má těžařská firma minoritní podíl.
Nutné je ale poznamenat, že aktuální ceny, za které tuzemské teplárny hnědé uhlí odebírají, jsou dlouhodobě podhodnoceny a jejich růst je nevyhnutelný. Dle oslovených odborníků by se ale měly pohybovat v rozmezí od čtyřiceti do padesáti korun za gigajoule. Ostatně kde je reálná cena hnědého uhlí pro teplárny, naznačila dohoda Plzeňské teplárenské o dodávkách uhlí po dobu deseti let s uskupením firem Sokolovská uhelná a Carbounion Bohemia. Tedy zhruba čtyřicet korun za gigajoule, bez dopravy.
Kdo ovládne teplárny?
Právě případ Plzeňské teplárenské naznačuje, jakým směrem se bude dění na tuzemském teplárenském trhu ubírat. Některé zdroje týdeníku Euro totiž tvrdí, že na českém trhu se schyluje k velké bitvě o ovládnutí některých teplárenských firem. Právě doba ekonomické nejistoty, kdy teplárenské firmy samy nevědí, zda vůbec budou mít co nakládat do svých kotlů a kolik je tato jistota bude stát, je ideálním okamžikem na nákup teplárenských společností. Zvlášť když můžete ovlivnit, komu uhlí dodat a komu ne. Mezi zájemce o české teplárenství patří dlouhodobě i společnost Czech Coal.
Teplárny tvrdí, že většinu problémů s hnědým uhlím vyřeší prolomení územních limitů, jež udávají hranici, kam až se může těžit. Za limity přitom leží miliony tun hnědého uhlí, především v lokalitě lomu ČSA, který patří skupině Czech Coal. Prolomení limitů ale patrně není v nejbližších dvou letech reálné. Potvrzuje to i nedávné rozhodnutí vlády, jež schválila dokument, ve kterém pověřuje ministra průmyslu a obchodu, aby zajistil dostatek uhlí pro teplárny bez prolomení limitů. Resort navíc údajně zvažoval i změnu legislativy, jež by nařizovala těžařům, tedy především firmě Czech Coal, dodávat přednostně uhlí teplárnám, a to za přijatelné ceny. Podobné právní úpravy jsou ale velmi citlivé.
Roman vs. Tykač
Kvůli cenám uhlí se ostatně vede lítý boj mezi finančníkem Tykačem a exšéfem ČEZ, aktuálně předsedou firemní dozorčí rady, Martinem Romanem. V roce 2013 skončí firmě ČEZ platnost smlouvy na dodávky uhlí pro její elektrárnu Počerady.
„Je to kampaň proti mně. Protože pokud budu v dozorčí radě ČEZ, žádný nevýhodný obchod s Czech Coalem přese mě neprojde. Proto se mě teď snaží zdiskreditovat,“ prohlásil před nedávnem v médiích Roman. Reagoval tak na zveřejnění dokumentů o svém údajném majetkovém a finančním propojení s plzeňskou firmou Škoda Holding. Roman přísahá, že spoluvlastníkem Škodovky nebyl, a současně je přesvědčen, že za zveřejněním dokumentů stojí právě Tykač, případně lidé z jeho blízkého okolí. Údajně je to pomsta za to, že nechce kývnout na jeho cenovou nabídku dodávek uhlí pro Počerady.
Jak se firma ČEZ vyjádřila již dříve, souhlasné stanovisko by znamenalo, že vlastníci energetické firmy, tedy hlavně především stát, přijdou dohromady až o sto miliard korun ve prospěch soukromé společnosti. Podle jejích propočtů by takové navýšení cen znamenalo ročně až 2,5 miliardy korun navíc. Czech Coal však odhaduje, že jen něco kolem 600 milionů korun. Těžařská firma tvrdí, že ceny tepla a elektřiny zdražovaly a ceny uhlí na to nebyly nijak vázány. Tento údajný nepoměr mají změnit nově navrhované smlouvy pro ČEZ i teplárenské firmy.
Finančník Tykač vstoupil do společnosti Czech Coal v roce 2006 a koncem loňského roku firmu zcela ovládl. Týdeník Euro má informace, že firma pod jeho vedením doposud vydělala kolem 11,5 miliardy korun po zdanění.
Ale zpět k teplárnám. Na ně se kromě nutnosti shánět uhlí valí ještě jeden velký problém. Od roku 2016 totiž budou muset plnit mnohem přísnější emisní limity. „Termín 2016 je rok velkého třesku, kdy nikdo neví, jak to bude v teplárenství dál vypadat,“ tvrdí šéf jedné větší teplárny.
