Kandidátka do čela Evropské komise Ursula von der Leyenová pokládá za nutné, aby Evropská unie byla v roce 2050 neutrální z hlediska emisí skleníkových plynů. Česko přitom tento cíl nedávno odmítlo. Pokud bude příští týden zvolena jako nástupkyně Jeana-Claudea Junckera do čela nové Evropské komise, chce se také zasadit o to, aby ve všech zemích unie existovala minimální mzda.
Von der Leyenová to dnes uvedla v europarlamentu po svém setkání s předsedou EP Davidem-Mariou Sassolim a vedením politických klubů. Evropský parlament označila za srdce evropské demokracie, sebe za „Evropanku srdcem i přesvědčením“ a slíbila, že jako předsedkyně nové komise předloží komisařům k politické diskusi každou legislativní iniciativu, na jejíž potřebě se europoslanci většinově shodnou.
„Slyšeli jsme hlas mladých lidí - chtějí akci týkající se budoucnosti naší planety. Musíme mít vyšší ambice, protože nám dochází čas,“ prohlásila německá ministryně obrany, kterou minulý týden mimořádný summit EU navrhl jako kandidátku do čela Evropské komise poté, co část států včetně Česka či Polska znemožnila nominaci socialisty Franse Timmermanse.
Mají vlády zavádět uhlíkovou daň?
Premiér Andrej Babiš přitom spolu s dalšími státy ze středu a východu unie na summitu koncem června zablokoval zmínku o klimatické neutralitě EU k roku 2050 v závěrečném dokumentu z jednání. Věc zůstala jen v poznámce pod čarou s tím, že takový vývoj si přeje „velká většina“ členských zemí.
Von der Leyenová ale v europarlamentu zmínila také potřebu „větších ambicí“ unie už ohledně klimatických cílů k roku 2030. Nulových čistých emisí v unii k roku 2050 je podle ní možné dosáhnout při propojení „povědomí o potřebě ochrany klimatu“ se silným a prosperujícím evropským hospodářstvím. Jeho „páteří“ musí podle von der Leyenové být malé a střední firmy, které bude třeba při přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku odpovídajícím způsobem podpořit, sloužit k tomu mají i na věc přímo vyčleněné evropské peníze.
Jak zachránit planetu? Vědci navrhují vysázet 1,2 bilionu stromů
Úsilí o neutrální emise CO2 znamená snahu snížit čisté emise téměř k nule a ty vzniklé vyvážit projekty, které mohou oxid uhličitý vstřebat. Mezi ně patří například zalesňování. Zároveň by se měla energetika orientovat směrem od ropy, uhlí a plynu více na větrnou a slunečnou energii nebo biopaliva. To si ale vyžádá i masivní investice.
„Musíme do věci zapojit občany. Lidé mají své obavy a své naděje, sny a aspirace. Evropa jim může nabídnout práci, perspektivy, stabilitu a bezpečnost,“ míní kandidátka do čela EK. Poznamenala, že v každé zemi unie má platit, že pokud někdo pracuje na plný úvazek, musí mu tato práce stačit k živobytí. „Proto budu bojovat za minimální mzdu v každé zemi,“ upozornila s tím, že v sociální oblasti jsou i další klíčová témata.
Pro to, aby von der Leyenovou europarlament příští týden podpořil, potřebuje Němka hlasy nadpoloviční většiny europoslanců.
Dále čtěte:
EU potřebuje jasnou společnou definici azylu, prohlásila von der Leyenová
Díky obnovitelným zdrojům. Němci srazili emise CO2 za rok o 15 procent
Energetická laboratoř v praxi: sever Německa chce být do roku 2035 bez emisí
Recyklace Krušných hor. Němci mají miliony i pro české firmy
Němci se přejedli turbín. Nespokojení občané téměř zastavili výstavbu větrníků
Větší výkon na menší ploše: Němci kombinují soláry se zemědělstvím
Merkelová otevřela nový park na Baltu. Němci už se bez větru neobejdou
