Sdružení OKD byty zveřejnilo minulý týden dost zásadní dokument, který může podstatně ovlivnit spor uživatelů hornických bytů se současným vlastníkem ostravských dolů o jejich předkupní právo. Dopis s hlavičkou společnosti Charles Capital, podepsaný Zdeňkem Bakalou a adresovaný společnosti Karbon Invest do rukou Petra Otavy a Viktora Koláčka, totiž celkem průkazně dokládá, že Karbon Invest jednal o prodeji menšinového státního podílu v OKD jménem Charles Capital a v jeho prospěch.
Současní vlastníci dolů ve sporu vždy argumentovali tím, že od státu nemohli převzít závazek vyplývající z předkupního práva, protože od státu doly nekupovali. Dokument jasně dokazuje, že toto tvrzení je nepravdivé a Bakala doly od státu reálně nakupoval, byť skrytý za společností Karbon Invest.
Dobrá cena
V dokumentu, který je datován 13. září 2004 a odkazuje na Smlouvu o koupi akcií OKD uzavřenou Charles Capital na straně jedné a Petrem Otavou a Viktorem Koláčkem na straně druhé, se za Charles Capital výslovně uvádí: „… tímto pověřujeme společnost KI, aby předložila FNM nabídku na zvýšení kupní ceny na Podíl FNM z 3,116 miliardy Kč na 4,001 miliardy za podmínky, že (i) česká vláda do 29. října 2004 schválí prodej Podílu FNM ve prospěch KI a (ii) podmínky prodeje budou v zásadě stejné jako podmínky uvedené ve Smlouvě o koupi akcií uzavřené mezi FNM a KI dne 8. dubna 2004.“ Mezi těmito podmínkami byl sjednán závazek v paragrafu 7.6 (d), podle něhož mají nájemci bytů v případě prodeje předkupní právo k bytu za cenově zvýhodněných podmínek, a to za cenu dle znaleckého ocenění (tj. 40 000 Kč za byt) s přihlédnutím k aktuálním cenám, za které privatizuje stát či obce byty v době případného převodu bytu. Tato cenová výhoda pro nájemce bytů vychází z toho, že takto byly byty naceněny ve znaleckém posudku, podle něhož se tehdejší prodej státního podílu řídil.
Již tehdy někteří insideři upozorňovali na skutečnost, že hodnota bytového fondu OKD je několikanásobně vyšší, a tomu by měla odpovídat i cena, kterou stát za svůj podíl získá.
O prodeji se v roce 2004 jednalo skoro celý rok. Nejprve Karbon Invest nabídl státu cenu zhruba jeden a čtvrt miliardy, poté se objevila konkurenční nabídka finanční skupiny Penta, která nabídla zhruba čtyři miliardy. Karbon Invest následně nabídku zvýšil na dvakrát až na zmiňovaných 3,116 miliardy, což i schválila vláda, ale po zásahu antimonopolního úřadu k realizaci prodeje nedošlo a cena byla nakonec navýšena na čtyři miliardy korun.
Už tehdy se hovořilo o tom, že vláda Stanislava Grosse prodává pod cenou a ne zcela korektně. Podezření z korupce se ale nikdy nevyšetřilo. V posledních týdnech toto téma ale opětovně zvedl premiér Petr Nečas a obvinil Zdeňka Bakalu z účasti na podivné privatizaci OKD. Naposledy v rozhovoru pro Bakalův týdeník Respekt. Finančník se ve svém vyjádření razantně ohradil a tvrdil, že se privatizace nezúčastnil. Dokonce poměrně diplomatickým způsobem hrozil premiérovi soudem. > Dokument zveřejněný občanským sdružením však staví Bakalu do pozice člověka, který mírně řečeno nemluví pravdu. Lze se domnívat, že premiér měl dotyčný dokument k dispozici již delší dobu a jeho výroky na adresu uhlobarona vycházely právě z toho.
Privatizační incest
Je ale nespornou skutečností, že největší loupež se odehrála v roce 1997 bez Bakalovy účasti. Říkalo se tomu eufemisticky divoká privatizace. Po kuponové privatizaci zbyl ve státních rukou 46procentní balík akcií. Dalších pět procent vlastnily obce v regionu těžby. Tehdy začal kontroverzní ostravský podnikatel Stanislav Pros skupovat akcie OKD prostřednictvím společnosti Eurobrokers. Tato skupina zároveň začala vyjednávat s obcemi o skoupení jejich akcií. Když to zjistil Fond národního majetku, tak jeho tehdejší šéf Roman Češka zkusil akcie obcí odkoupit a podal trestní oznámení, protože se obával znehodnocení státního podílu ze strany některých manažerů OKD. Vyvolal ale jen protesty odborářů a sklidil za to útok ČSSD ve sněmovně, který nakonec vedl k jeho odchodu z funkce.
Mezitím se Prosovi podařilo nakoupit obecní podíly v OKD a získat majoritu. Na valné hromadě v srpnu 1998 pak obsadil představenstvo OKD svými lidmi, mezi nimiž byl kromě jiných i tehdejší místopředseda ČSSD Vladislav Schrom. A v dozorčí radě zasedl Petr Otava se svým spolupracovníkem Františkem Gajdošem.
Vyměněné představenstvo potom provedlo onu privatizaci incestem, který byl opakovaně a marně vyšetřován policií. OKD koupilo sto procent akcií společnosti K.O.P. Jméno společnosti tvořily iniciály jejích vlastníků Viktora Koláčka, Petra Otavy a Jana Przybyly. Tato společnost kontrolovala v té době majoritní podíly v Českomoravských dolech Kladno a v Metalimexu a měla menší podíl v Sokolovské uhelné. Cena činila zhruba čtyři miliardy korun. Koláček, Przybyla a Otava za tyto peníze následně během složitých převodů získají od Prose společnost Karbon Invest, v níž je zaparkován majoritní podíl v OKD.
Celá transakce, včetně financování prvotního skupování akcií byla tehdy financována Investiční a poštovní bankou a k veškerým informacím se poté dostala ČSOB, když v roce 2000 převzala majetek zkrachovalé IPB. A k ČSOB měl vždy velmi blízko i Zdeněk Bakala, který tak mohl být ve výhodě, když se Viktor Koláček a jeho společníci po letech opakovaného vyšetřování a trestního stíhání rozhodli svých dolů zbavit.
Problém má pak kromě Bakaly i Stanislav Gross, jako tehdejší premiér, a Bohuslav Sobotka, jako tehdejší ministr financí, když mohli a také měli mít informace o tom, komu státní podíl ve skutečnosti prodávají a jaké mohou být následky pro uživatele bytů, které naoko chránili předkupním právem.
