Boom těžby s pomocí hydrofrakování nepropustných hornin nabírá na obrátkách. Od předminulého roku jsou Spojené státy čistým vývozcem zemního plynu.
Děje se tak navzdory masivnímu růstu domácí spotřeby, kdy přibývající plynové elektrárny vytěsňují z provozu uhelné bloky. Mezinárodní energetická agentura odhaduje, že USA se již na konci příštího roku stanou čistým vývozcem ropy a ropných produktů.
Donald a vůně petroleje. Za rostoucí cenu ropy mohou i Trump a Maduro
Zdá se, že podmínky pro americkou energetickou invazi do Evropy jsou ideální. Pověst Ruska letos na jaře utrpěla kvůli kontaminaci ropy určené na vývoz. V minulých letech to byl Krym, Donbas, let MH17, trávení nepohodlných svědků a tak dále. Írán a Venezuela jsou vyřazeny z trhu v důsledku mezinárodních sankcí. Prostor se otevřel a hraje se o to, kdo jej obsadí.
Ropa vytažená z břidlic
Zatím nejblíže k tomu mají právě Spojené státy, které se po 75 letech vracejí do pozice exportéra. „V polovině příští dekády by se díky pokračujícímu boomu těžby břidlicové ropy v Texasu, Severní Dakotě a Novém Mexiku měly stát dokonce největším globálním exportérem ropy před Saúdskou Arábií i Ruskem,“ dodává analytik ČSOB Dominik Rusinko.
Stachanovské tempo amerického těžařského průmyslu dokládá i nedávno vydaná statistická ročenka koncernu BP. Spojené státy loni vyprodukovaly 669 milionů tun ropy, meziročně o jednu šestinu více. Je to jediná země světa, která dokáže podobným tempem navyšovat těžbu. Mimořádně žravá americká ekonomika nadále zůstává závislá na dovozu, nicméně loni saldo mezi importem a exportem ropy - po zohlednění masivních vývozů ropných produktů - kleslo na celkem přijatelných 145 milionů tun.
Mezi produkcí a spotřebou vzniká nesoulad, způsobený zájmem o jiné druhy ropy. Loni tak mohli američtí těžaři poslat do zahraničí přes 93 milionů tun ropy, z toho 29 milionů tun do evropských zemí. To už není zanedbatelné množství, když uvážíme, že ruský export do Evropy dosáhl 153 milionů tun. Technická poznámka: BP ve své ročence započítává do Evropy i Turecko.
Napaden piráty: Pražská plynárenská se stala politickým bojištěm, říká Janeček
Podle webu S&P Global Platts je hlavním trumfem americké lehké ropy její cena, která bývá o dva až tři dolary nižší než u přímé konkurence - například ázerbájdžánské, libyjské či nigerijské ropy. Současně klesají jednotkové náklady na námořní přepravu. Za takové situace se vyplatí převážet náklad i přes půlku zeměkoule.
Pozoruhodné je, že dnes známé a zmapované zásoby ropy v USA při současném objemu těžby vydrží na pouhých jedenáct let. Důvod k panice to však není, v posledních deseti letech se daří více ropy v podzemí objevit, než kolik ubylo v důsledku těžby. V případě zemního plynu je situace podobná. Den, kdy fosilní paliva budou zakázána z ekologických důvodů, tak zřejmě nastane dříve než den, kdy budou zásoby uhlovodíků zcela vyčerpány.
Už připlouvá loď s LNG
Svižně roste také vývoz zemního plynu ve zkapalněné podobě. Ten byl ještě před čtyřmi lety prakticky nulový, loni se již jednalo o více než 28 miliard metrů krychlových. Evropa zatím nemá vysokou prioritu, loňské dodávky nedosáhly ani čtyř miliard kubíků. Výsledky za první pololetí letošního roku nicméně naznačují, že loňský výsledek bude mnohonásobně překonán.
Přesně to přislíbil americký ministr energetiky Rick Perry na počátku května během návštěvy Bruselu. Své vystoupení před novináři pojal v poněkud patetickém stylu. „Sedmdesát pět let od osvobození Evropy od nacistické okupace přinášejí Spojené státy znovu svobodu evropskému kontinentu,“ prohlásil Perry. „Tentokrát nejsou nositelem svobody američtí vojáci, ale zkapalněný zemní plyn,“ dodal.
Perryho náměstek Steven Winberg přidal konkrétní čísla. Podle jeho odhadu Spojené státy během následujících osmnácti měsíců navýší exportní kapacity více než dvojnásobně - na 112 miliard metrů krychlových. Část dodávek téměř jistě zamíří na hladové trhy východní Asie, ale i tak Rusům roste konkurent, který může Gazpromu pěkně pokazit byznysový plán.
První loď se zkapalněným plynem amerického původu připlula v dubnu roku 2016 do Portugalska. V první fázi se jednalo spíše o nahodilé dodávky, až na podzim loňského roku dovoz prudce vzrostl. Mezi hlavní zákazníky zatím patří Británie, Francie, Španělsko a již zmíněné Portugalsko.
Prozatím převažuje oportunistický přístup, kdy evropské země nakupují to, co je cenově výhodné a dostupné. Systematicky k věci přistoupili jen Poláci. Ti s americkými dodavateli v červnu podepsali smlouvu na další dvě desetiletí. Současný objem dodávek činí jeden milion tun zkapalněného plynu (LNG) za rok, po roce 2022 to má být již 3,5 milionu tun I ročně.
První zásilka do Kralup
Americký plyn se zatím do Česka nedostal, nemá kudy. Zato k prvním dodávkám ropy ze Spojených států již došlo. Jak týdeník Euro vyčetl z údajů Českého statistického úřadu, během dubna a května doputovalo z tohoto zdroje do tuzemských rafinerií celkem 88 tisíc tun v celkové hodnotě převyšující jednu miliardu korun. Provozovatel rafinerií Unipetrol se však k nákupům ropy z různých zemí nechce vyjadřovat.
Podle statistiky vydané americkým ministerstvem energetiky zatím většina dodávek směřuje do tří evropských zemí - Británie, Itálie a Nizozemska.
Celkem nedávno se mezi zákazníky zařadili také dva tradiční spotřebitelé ruské ropy - Němci a Poláci. Gdaňská rafinerie Lotos obdržela první dodávku ze severu Ameriky na konci předminulého roku.
Současná situace, kdy se cena ropy pohybuje mezi 50 a 70 dolary za barel, Američanům vyloženě svědčí. Otevírání nových ložisek pod hladinou moří a oceánů, do něhož by rádi investovali konkurenční producenti, se při této úrovni nevyplatí. „Naproti tomu toto prostředí vybízí k rozvoji nekonvenční těžby břidlicových nalezišť za pomocí hydraulického štěpení a horizontálních vrtů, které jsou poměrně levným modelem těžby,“ vysvětluje Dominik Rusinko. Jiné země sice také mají ropu a plyn v břidlicích, ale neumějí se k nim dostat.
V tomto případě zatím Rusové v kritickém ohrožení nejsou; specializují se totiž na vývoz těžké sirnaté ropy. V delším časovém horizontu však může nastat konverze některých evropských rafinerií z těžké ropy na lehkou. Česko s tím má již zkušenost - kralupská rafinerie touto proměnou prošla v 90. letech minulého století. Až pak bude v Moskvě zle.
Pokles ceny jako bonus
Když velmoci soupeří, malé země na tom mohou vydělat. Včetně České republiky. Výsledkem takového soupeření budou téměř jistě přijatelné ceny zemního plynu. Ostatně jeho cena na evropských burzách od loňského října setrvale klesá a téměř kompletně vymazala nárůst, který se odehrál na jaře a v létě minulého roku. Vše tedy nasvědčuje tomu, že dodavatelé nebudou mít důvod zdražovat. Naopak, domácnosti a firmy se mohou dočkat úpravy ceníků směrem dolů.
Současně by se česká vláda měla zamyslet nad tím, kudy a jak do země dostat jiný než ruský plyn. Uhelná i jaderná lobby používá závislost na dodávkách z Ruska jako pomyslný klacek, kterým v každé diskusi umlátí příznivce větší role plynu v energetice. Tento argument odpadne ve chvíli, kdy i české domácnosti budou moci vytápět své domy americkým plynem, případně si na něm uvařit oběd.
Dále čtěte:
Klimatický donkichot zachraňoval svět hnojením oceánů. Amatérských geoinženýrů může přibývat
Molekuly svobody: tak Trumpova vláda propaguje americký zemní plyn
Energetická laboratoř v praxi: sever Německa chce být do roku 2035 bez emisí
Merkelová otevřela nový park na Baltu. Němci už se bez větru neobejdou
