Hnutí Greenpeace se podařil husarský kousek. Počátkem května belgická banka KBC vyhověla požadavku ekologů a zrušila takzvanou „českou výjimku“, která v rozporu s politikou mateřské banky umožňovala její tuzemské dceři ČSOB financovat projekty na spalování uhlí.
Zarazí, jak rychle vše proběhlo. Ráno před valnou hromadou zhruba patnáct aktivistů rozvěsilo před sídlem banky několik transparentů. Auž o pár hodin poz ději vedení bez většího reptání ekologům vyhovělo. „Tímto krokem přecházíme k podpoře zlepšování ekologických standardů, a to nejen v českých domácnostech. Bereme tím na sebe roli společensky zodpovědné společnosti,“ prohlásil člen představenstva ČSOB Petr Hutla.
Kvapná reakce KBC ukazuje, jak rychle v evropských finančních ústavech roste odpor vůči fosilním palivům. V tuzemských poměrech nicméně šlo o první významný finanční ústav, který se k podobnému kroku odhodlal. Embargo ČSOB na uhlí by se mělo dotknout především Severní energetické Pavla Tykače, ostatní velcí hráči přílišné dopady neočekávají.
Těžaři, elektrárny, doly
V Evropě však nejde o nijak výjimečný případ a ČSOB se spíš jen přidala k hlavnímu proudu, než že by byla radikálním průkopníkem nového trendu. Jen pár dní předtím největší evropská banka HSBC oznámila zastavení financování výstavby nových uhelných elektráren a těžby ropy z ropných písků a v polárních oblastech. Už před koncem roku stoply financování dolů a elektráren německé Deutsche Bank či DZ Bank.
A o pouhý den později než ČSOB se přidala i Allianz. Podle jejího šéfa Olivera Bateho nejenže největší evropská pojišťovna už nebude investovat do firem spalujících a těžících uhlí, ale postupně ukončí i pojistné smlouvy na elektrárny a doly. A postupem času i veškeré kontrakty s uhelnými firmami, byť se v konkrétních případech vzájemná spolupráce byznysu se špinavou surovinou týkat nemusejí.
Komu smrdí uhlí? Odklon od fosilních paliv zdraží elektřinu
I tuzemské finanční ústavy se k uhlí přestávají hlásit, byť ho jsou stále ochotny podporovat. Většina z nich už však zavedla aspoň některé omezující podmínky. Ty nezřídka přicházejí od mateřských bank sídlících v západních zemích Evropy, kde tlak na ekologickou image je výrazně vyšší než v Česku. Například matka České spořitelny rakouská Erste financuje pouze takové projekty, které využívají tu nejmodernější, a tedy nejekologičtější a většinou také nejnákladnější, dostupnou technologii. Podobně pracuje i Raifieisenbank.
Také Komerční banka se podle mluvčího Pavla Zúbka v souladu s politikou mateřské Société Générale zasazuje o snížení podílu špinavé energetiky. „V některých případech to může znamenat i úplné odmítnutí financování,“ říká Zúbek.
Kdo ještě zezelená
Podobně jako v případě Allianz se může odpor vůči fosilním palivům brzy přelít i do pojišťovnictví. Podle mluvčího ČEZ Ladislava Kříže jsou jaderné a uhelné elektrárny pojištěny u České pojišťovny, Severočeské doly pak u Kooperativy a České podnikatelské pojišťovny.
Matka České pojišťovny Generali však už také začíná zelenat. „Generali, jako vlastník aktiv, se více zaměří na ekologické podniky a postupně se odkloní od investic do aktiv podniků produkujících uhlíková paliva. Do roku 2020 se investice skupiny do zelených sektorů zvýší o 3,5 miliardy eur,“ popisuje strategii pojišťovny její mluvčí Marika Nicajasová.
Právě u pojišťoven se očekává, že jejich odpor vůči fosilním palivům bude dál narůstat. Škody způsobené změnami klimatu pro ně představují čím dál větší riziko. Doba, kdy uhlí bude nejen nefinancovatelné, ale i nepojistitelné, se tak nezdá být příliš daleko.
Přečtěte si také:
Žolík v boji proti klimatickým změnám: Američané slibují fúzní reaktor do 15 let
Británie budoucnosti: uhlí a plyn má nahradit vodík
