Kvůli nepořádku v evidenci uteklo státu odhadem sto milionů korun
Někteří zemědělci hospodařící na státní půdě dostávají v poslední době od Pozemkového fondu (PF) nepříjemné dopisy. Obsahují výzvu, aby zpětně uhradili nájemné za parcely, které dlouhodobě užívají, aniž by na ně měli smlouvy s PF a platili pachtovné. „Nájemné vymáháme od doby, kdy na pozemcích hospodaří, tedy od 1. ledna 1992,“ uvedl předseda výkonného výboru PF Pavel Brandl. Státu patnáct let takto utíkaly peníze asi z 20 tisíc hektarů. Při hrubém odhadu mohl přijít o sto milionů korun. Fond celkový dluh vyčíslený nemá. „Díky tomu, že jsme peníze začali aktivně vymáhat, nám letos do rozpočtu přiteče o 30 milionů korun navíc,“ uvedl mluvčí PF Michal Bureš.
Promlčeno? Překvapení zemědělci se do zaplacení historických dluhů nehrnou. „Není naší vinou, že stát měl v pozemcích nepořádek. Jsme ochotni nájemné zaplatit, ale maximálně tři roky nazpátek,“ říká Jiří Holík, šéf agrární komory ze znojemského okresu, kde PF dohledal po sečtení poměrně značné plochy, které si v minulosti nepodchytil smlouvami. „Zemědělské družstvo Hodonice má uhradit kolem 800 tisíc korun, Agrodružstvo Vrbovec dostalo faktury na více než půl milionu korun,“ jmenuje Holík podniky, kterých se vymáhání starých dluhů dotýká ze Znojemska asi nejcitelněji. Zemědělci se obvykle brání tím, že pohledávky jsou po třech letech promlčené. „Občanský zákoník ovšem říká, že žádný majetek nesmí být užíván zadarmo. I když neuhrazené nájemné není vymahatelné soudně, neznamená to, že dluh neexistuje,“ předkládá Brandl výklad PF. Dodává, že dlužné částky je možné uhradit ve dvouletých splátkách. „Vůči těm, kteří na naši výzvu nebudou reagovat, se budeme chovat jako k dlužníkům,“ varuje Brandl. A to si asi každý podnikatel rozmyslí. Nejenže by se připravil o možnost nakupovat státní půdu za výhodných podmínek, ale také o některé dotace. Kdyby dlužné nájemné pokryli uživatelé oněch 20 tisíc hektarů ze základních evropských dotací, které každoročně čerpají, vyrovnali by závazek za dva roky. Státní chlívek Pozemkový fond vznikl 1. ledna 1992 a po státních statcích převzal do správy půdu, kterou pronajal. „Identifikace pozemků byla tehdy velmi špatná. Firmy, které pozemky využívaly, je mnohdy z vlastní iniciativy chodily nahlašovat na pracoviště fondu,“ vzpomíná Zdeněk Koubek, předseda Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů, který sdružuje nástupce státních statků. Teprve porovnáním se speciální evidencí pozemků pro poskytování dotací PF odhalil, že mu ve vzduchu létají beze smluv dvě desítky tisíc hektarů. Nesrovnalosti napravuje až Brandl, který fond vede od loňského října. Přitom databáze pozemků, díky níž se mezery odkryly, vznikla kvůli evropským dotacím už před více než čtyřmi lety. Chyby tedy bylo možné zjistit přinejmenším za Brandlovy předchůdkyně Jiřiny Böhmové, kterou na PF přivedl tehdejší ministr zemědělství Jan Mládek (ČSSD) na začátku roku 2006. Současný ministr Petr Gandalovič (ODS) Böhmovou odvolal, nadále je ovšem ve výkonném výboru PF a odpovídá za řízení územních pracovišť.
Výroky
„Nájemné vymáháme od doby, kdy na pozemcích hospodaří, tedy od 1. ledna 1992.
Vůči těm, kteří na naši výzvu nebudou reagovat, se budeme chovat jako k dlužníkům.“
Pavel Brandl, předseda výkonného výboru Penzijního fondu
„Není naší vinou, že stát měl v pozemcích nepořádek. Jsme ochotni nájemné zaplatit, ale maximálně tři roky nazpátek.“
Jiří Holík, šéf agrární komory ze znojemského okresu
