Menu Zavřít

Úkol bratislavského summitu: diagnóza EU

15. 9. 2016
Autor: CC BY-SA 2.0: Guillaume Speurt via Flickr

Upřímnou diagnózu nynějšího stavu Evropské unie chtějí v pátek v Bratislavě najít prezidenti a premiéři 27 členských zemí. Schůzka bez účasti Británie má pomoci s obnovou důvěry občanů v evropské společenství, kterou v posledních letech otřásla řada krizí. Jednoznačným vyjádřením pochybností pak bylo červnové referendum, ve kterém se Britové rozhodli unii opustit.

Bratislava by měla také určit směr procesu „renesance EU“, který by mohl vyvrcholit příští jaro v Římě při 60. výročí počátku evropského integračního projektu. Hostitelem setkání je Robert Fico, premiér nynější předsednické země EU. Jednání samotné ale povede předseda Evropské rady Donald Tusk, který tento týden účastníky pozval neobvykle dlouhým a otevřeným dopisem.

„Lidé v Evropě chtějí vědět, zda události a procesy, kterými jsou zahlceni, v nichž se neorientují a které je někdy děsí, jsou politické elity schopny dostat pod kontrolu. Mnoho lidí, a nikoli pouze ve Spojeném království, si nyní myslí, že účast v Evropské unii jde proti stabilitě a bezpečnosti,“ napsal Tusk do hlavních měst.

Jeho cílem je podle dobře informovaného unijního představitele, aby Bratislava přispěla k „návratu naděje do otřesené unie“. Místo „optimistických zpráv o světlé budoucnosti“ prý ale někdejší polský premiér dává přednost upřímnému rozhovoru o chybách a nedostatcích stávající podoby EU. Přípravné konzultace byly intenzivní.

Ve slovenské metropoli bude chybět britská premiérka Theresa Mayová. Jednání proto nebude řádným unijním summitem a jeho výsledkem může být jen politická deklarace, která by ale mohla pro příští měsíce definovat základní politickou agendu měnící se Evropské unie.

Schůzka byla svolána už v červnu na řádném summitu EU. Bylo to krátce poté, co Britové v referendu odmítli své další členství v unii a lídři ostatních 27 členských zemí cítili potřebu najít místo a čas k diskusi o budoucnosti bloku.

Samotný brexit a očekávaná několikaletá vyjednávání s Londýnem o konci jeho účasti v EU a o nové podobě vzájemných vztahů tématem v Bratislavě nebudou. Dál totiž platí to, co členské státy i Brusel řekly hned po referendu - rozhovory nezačnou, dokud Británie svůj záměr odejít formálně neoznámí. Až v tom okamžiku bude odstartován proces odchodu, který znají unijní smlouvy.


Přečtěte si o návrhu Jean-Clauda Junckera:

Větší ochrana? Příchozí do EU by se měli registrovat

Uprchlický tábor v řeckém Idomeni


Jednání ve slovenské metropoli, provázené mimořádnými bezpečnostními opatřeními a rozsáhlými omezeními dopravy, začne na Bratislavském hradě v pátek dopoledne. Právě v této části schůzky očekávají diplomaté velmi otevřenou diskusi o situaci v Evropské unii a o jejích kořenech.

Konflikty jsou ostré, známé a je jich řada: od různých pohledů na řešení migrační krize a především na „kvóty na uprchlíky“ dělící unii na Východ a Západ, přes spory o rozpočtovou odpovědnost, kdy se sváří jižní a severní státy, až po sociální problematiku v souvislosti s jednotným evropským trhem či třeba po otázku míry spolupráce v bezpečnostní a obranné oblasti.

„Hledání diagnózy musí být věcné a co nejvíce otevřené. Doufám, že (lídři) vůči sobě zůstanou slušní,“ poznamenal informovaný činitel v připomínce nedávné slovní přestřelky mezi lucemburským ministrem zahraničí, který navrhl vyloučení Maďarska, a následné ostré odpovědi z Budapešti i dalších středoevropských hlavních měst.

Pracovní oběd absolvují šéfové států a vlád na lodi na Dunaji. Tam by měli mluvit o tom, jak členské země vlastně spolupracují a jak v EU komunikují. U oběda by také Tusk mohl své kolegy informovat o nedávné návštěvě Londýna a o diskusi s britskou premiérkou. Spolu s francouzským prezidentem Francoisem Hollandem také chtějí požádat, aby členské země věnovaly větší pozornost ratifikaci loňské klimatické dohody z Paříže.

Odpolední diskuse se opět na Bratislavském hradě má týkat konkrétnějších témat budoucnosti. Právě obnova kontroly vnějších hranic, lepší spolupráce při vnější i vnitřní obraně a boji s terorismem či snaha posílit kulhající evropskou ekonomiku mají pomoci přesvědčit skeptickou evropskou veřejnost, že politici to s EU myslí vážně. Zazní zřejmě například jednoznačné prohlášení, že není možné, aby se opakoval chaos, který loni na hranicích i uvnitř unie způsobila migrační vlna.

Diplomaté a unijní představitelé v Bruselu upozorňují, že řada aktuálních témat - například vztahy s Ruskem - ale patří na stůl řádným summitům v říjnu a v prosinci a na Slovensku tedy probírána nebude.

Český premiér Bohuslav Sobotka před setkáním napsal, že prioritou Prahy je „bezpečná, prosperující a spolupracující EU“. Je k tomu podle něj nutná nejen jednota členských zemí, ale také vyšší důvěra lidí v EU a její instituce.

Proces, který začne v Bratislavě, má pokračovat v lednu schůzkou na Maltě a vyvrcholit na jaře v Římě, kde si Evropa připomene 60. výročí Římských smluv, tedy jednoho ze základů integrace světadílu.

Diskusi do jisté míry už ve středu zahájil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker svým rozsáhlým vystoupením v Evropském parlamentu. Jeho výroční projev tak byl příspěvkem „Bruselu“ do debaty o tom, jak unii změnit tak, aby pro občany evropských zemí opět dostala smysl.

Dále čtěte:

MM25_AI

Juncker chce zdvojnásobit investiční plán na 620 miliard eur

Komentář: Tichá smrt řízení eurozóny


  • Našli jste v článku chybu?