Finanční domy budou na neopatrnost svých klientů doplácet více než dosud. Zato majitelé platebních karet se při jejich ztrátě už nebudou muset od listopadu obávatvybílení konta, případně tisícikorunových poplatků za blokaci karty. Některé banky dokonce už novinku zavedly.
Autor: Martin Siebert
Majitelé firemních či soukromých kont, kteří se nyní při ztrátě platební karty strachovali, že přijdou o veškeré úspory či provozní kapitál, mohou být v klidu. Zcizení a zneužití platební karty nebude klienty bank od listopadu ruinovat, dokonce i zablokování karty je nebude stát ani korunu, natož tisíce jako dosud. Finanční domy totiž přestanou účtovat poplatky a navíc budou muset zákazníkům nahradit většinu peněz vybraných zlodějem předtím, než ztrátu nahlásili.
Zákon o platebním styku, který v tuzemsku zavádíme na popud Evropské unie, už schválil Senát a čeká jen na podpis prezidenta. Zatímco některé peněžní ústavy se tváří, že na zavedení novinky je času dost, protože zákon ještě neproběhl celým legislativním procesem, jiné nečekají na podzim a na nová pravidla již přistoupily. Například klienti Raiffeisenbank za blokaci karty neplatí poplatek už od 1. července, tedy o čtyři měsíce dříve, než nařizuje zákon.
Také Citibank poskytuje tuto službu zdarma, a podle mluvčí dokonce už několik let. „Pro nás a naše klienty to není novinkou. Navíc standardně používáme systémy pro vyhodnocování podezřelých transakcí a tím úspěšně předcházíme případným pokusům o zneužití kreditní karty. Tato služba je pro naše klienty rovněž zdarma,“ uvádí mluvčí banky Kristýna Zbrojková.
Banky přijdou o desítky milionů
Přestože Profit oslovil většinu bank v Česku s otázkou, kolik korun loni vybraly od klientů za zablokování karty, ani jedna neodpověděla konkrétně. Pouze ředitel externí komunikace Československé obchodní banky Ivo Měšťánek uvedl, že poplatky za blokace se ročně pohybují v řádu desítek milionů korun.
Podle odhadů získají peněžní ústavy na poplatcích měsíčně až stovky milionů korun. V průměru dosud klienti platí za izolování elektronické karty průměrně 200 korun, u embosované, což je karta vybavená reliéfním písmem, kolem dvou tisíc korun.
Banky budou muset nahradit zákazníkům i peníze vybrané zlodějem předtím, než ztrátu karty nahlásili. V takovém případě vyplatí způsobenou škodu nad 150 eur, v přepočtu nad čtyři tisíce korun. Přestane platit některými peněžními ústavy využívaný až osmačtyřicetihodinový čas pro faktické zablokování účtu od nahlášení. Zodpovědnost bank při odcizení karty se tudíž výrazně rozšíří, ale nebude se vztahovat na škody, které vzniknou neopatrností majitele karty.
Týká se to například situací, kdy má majitel PIN napsaný na kartě nebo lístku v peněžence. V zákoně je formulace, že klient nesmí porušit povinnost ze zákona hrubým způsobem, tedy nesmí nechat peněženku s kartou třeba někde volně ležet. Pokud by ale jeho PIN získal někdo podvodně, třeba sledováním při placení, banka škodu samozřejmě uhradí.
Podle Měšťánka nedojde v Československé obchodní bance kvůli zákonu v kompenzacích k příliš velkým změnám. „I nyní jsou klientům nahrazeny částky, o které byli připraveni podvodným způsobem, a to i před ztrátou karty. S výjimkou transakcí s PIN. Rozdíl oproti současnému stavu by měl být hlavně v tom, že až dosud se našim zákazníkům peníze refundovaly po skončení šetření, nyní by to mělo být dříve,“ vysvětluje mluvčí Měšťánek.
Budou muset investovat do účinnějšího zabezpečení
Zákon ale neuvádí, za jak dlouhou dobu po ztrátě karty klient peníze může nárokovat. Nová povinnost má ochránit majitele kont při neautorizovaných transakcích. Tedy při platbách, u nichž není nutné zadat PIN, ale stačí jen podpis. Tento způsob placení stále umožňují některé obchody, restaurace a stanice pohonných hmot.
„Nová povinnost má přimět banky používat bezpečnější způsoby autorizace. Návrh zákona transponuje do českého právního řádu směrnici Evropského parlamentu a Rady o platebních službách na vnitřním trhu. Cílem této směrnice je harmonizovat v rámci Evropské unie poskytování platebních služeb, a to jak v oblasti veřejnoprávní regulace přístupu k této činnosti, tak i v oblasti soukromoprávních vztahů, které při poskytování platebních služeb vznikají,“ uvádí mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob s tím, že zákon připravila skupina odborníků z ministerstva a České národní banky.
Některé banky už preventivně nabízejí k embosovaným kartám zdarma pojištění, které nekryje jen ztráty způsobené po nahlášení ztráty karty, ale i ztráty zpětně od počátku dne, ve kterém byla karta zcizena. Tuto službu nabízí například Raiffeisenbank či LBBW Bank.
„Jako jediní nabízíme zamykání platební karty, kdy si klient může kartu pomocí SMS či internetového bankovnictví zamknout a odemknout vždy jen před platbou, a poté se karta opět automaticky zamkne, a nehrozí tak její zneužití,“ vysvětluje Tomáš Kofroň, mluvčí Raiffeisenbank. Když zloděj takovou kartu odcizí, nemůže ji použít.
Také výpisy budou zdarma
Většina změn zákona je ve prospěch klientů. V listopadu končí i poplatky za zrušení účtu nebo převod peněz. Povinností bank bude také informovat klienty zdarma o stavu jejich účtu, a to minimálně jednou měsíčně. Lidé tedy budou mít nárok na bezplatný výpis z účtu.
V zákoně ovšem není psáno, že musí jít o papírový výpis zaslaný poštou, který je v Česku nejobvyklejší, ale pro banku nejdražší. Banky proto nyní ře&scaro
n;í, jak zákonnou povinnost splnit, aby je to nestálo moc peněz. Některé možná zavedou standardní výpisy elektronické.
Podle náměstkyně ministra financí Kláry Hájkové, která se na znění zákona podílela, zatím v Evropské unii neplatila harmonizovaná pravidla, takže jde o průkopnický krok. Ani zneužití ze strany klientů se neobává. Proto je podle ní v zákoně dovětek o tom, že klient nesmí porušit povinnost ze zákona, tedy dohled nad kartou.
