Již více než rok trvající ruská agrese na sousední Ukrajině obrátila naruby nejen životy všech tamních obyvatel, ale i řadu zaběhlých zvyklostí napříč celým globálním finančním systémem. Naposledy svá pravidla ve snaze pomoci napadené zemi vypořádat se s důsledky nevyprovokovaného válečného konfliktu změnil například Mezinárodní měnový fond (MMF), jehož vedení se nyní nechalo slyšet, že Kyjevu poskytne půjčku ve výši 15,6 miliardy dolaru, tedy v přepočtu nějakých 345 miliard korun.
Dosud platilo, že země, která se ocitne ve válce, nemá na peníze z MMF nárok. Současná situace nicméně nedávno přiměla jeho šéfy ke změně názoru, díky čemuž by finanční prostředky nově mohly být poskytovány právě i státům, které čelí „mimořádně vysoké nejistotě“. A tuto definici Ukrajina naplňuje.
„Následky ruské invaze na Ukrajinu jsou pro její ekonomiku devastující: její aktivita poklesla v roce 2022 o 30 procent, značná část kapitálu byla zničena a chudoba se zvyšuje,“ uvedl v prohlášení pracovník MMF Gavin Gray.
Web britské veřejnoprávní televize BBC v souvislosti s ohlášenou pomocí, jež bude mít podobu půjčky a kterou musí v příštích týdnech ještě formálně schválit vedení fondu, připomíná, že má jít o vůbec největší balík finanční podpory, které se Kyjev od loňského února dočká. „Program byl navržen tak, aby korespondoval s novou politikou MMF ohledně poskytování úvěrů za mimořádně vysoké nejistoty. Od dárců, včetně skupiny zemí G7 a EU, se očekávají silné finanční záruky,“ dodal Gray.
Ukrajinská ekonomika by letos mohla o jedno procento povyrůst
Ukrajinský premiér Denys Šmihal se dle zmíněného webu nechal slyšet, že slíbené peníze pomohou jeho zemi „financovat veškeré kritické výdaje a zajistí její makroekonomickou stabilitu“. Na toto téma MMF doplnil, že dle predikcí jeho pracovníků by se hospodářství Ukrajiny mohlo během letošního roku do značné míry stabilizovat. Pakliže se nestane něco nepředvídatelného, počítají při nejhorším s jeho tříprocentním poklesem, nebo – v tom lepším případě – dokonce s růstem o jedno procento.
Dohodu uvítala rovněž americká ministryně financí Janet Yellenová. „Ambiciózní program MMF s adekvátně nastavenými podmínkami je pro posílení ukrajinských reformních snah zcela klíčový. Také posílí ekonomickou pomoc ze strany Spojených států a našich partnerů, díky níž jsou financovány základní služby, jako jsou školství, nemocnice a pracovníci první linie a která poskytuje ukrajinské ekonomice životadárnou vzpruhu,“ ocitoval političku web Financial Times.
Ve vztahu k HDP platí Česko za desátého největšího dárce
Je to právě Washington, jenž platí za největšího a nejdůležitějšího finančního partnera Ukrajiny. Dle BBC, který se odkazuje na data Kielského institutu pro světovou ekonomiku, poskytly Spojené státy Kyjevu v období od 24. ledna 2022 (tedy přesně měsíc před začátkem obnovené invaze) do 15. ledna letošního roku na 73,2 miliardy dolarů (více než 1,62 bilionu korun). Hned 44,3 miliardy (zhruba 983 miliard korun) z tohoto objemu přitom představovaly peníze vynaložené na nákup vojenské techniky.
Druhým největším přispěvatelem byla Evropská unie následovaná Velkou Británií. V případě sedmadvacítky nicméně peníze směřovaly především na posílení ukrajinské ekonomiky. Samotná Česká republika poslala Kyjevu v inkriminovaném období 570 milionů dolarů, respektive nějakých 12,6 miliardy korun.
Ve vztahu k vlastnímu HDP je nejštědřejším dárcem Estonsko – to Ukrajině poskytlo částku rovnající se 1,07 procenta tamního hrubého domácího produktu. Páté Spojené státy vynaložily v relativních číslech 0,37 procenta HDP, kdežto Praha, která je v tomto ohledu celkově desátým největším partnerem Ukrajiny, pak pomohla 0,24 procenta. Údaje se vztahují k velikosti hrubého domácího produktu za rok 2021, jak jej vypočítala Světová banka.
