Válkou zmítaná Ukrajina má za sebou velmi těžké období. Podle názoru analytiků se dá ovšem očekávat, že rok 2024 bude pro tamní ekonomiku možná ještě komplikovanější. Slibovanou pomoc ze zahraničí se totiž stále nepodařilo schválit, a Kyjev se tak pravděpodobně bude muset více spoléhat na své vlastní zdroje.
Ukrajina podle agentury Reuters dlouho doufala, že plánovaný deficit rozpočtu na příští rok ve výši 43 miliard dolarů (zhruba 960 miliard korun) se podaří vyrovnat právě díky zahraniční finanční pomocí. Evropská unie za tímto účelem přislíbila poslat 18,5 miliardy eur (asi 450 miliard korun), USA pak plánovaly poskytnout balíček v hodnotě osmi miliard dolarů (179 miliard korun), který měl obsahovat také vojenskou pomoc. Evropský balíček ale zatím blokuje maďarský prezident Viktor Orbán, zatímco americkou pomoc odmítli schválit republikánští politici.
Od začátku ruské invaze v únoru 2022 přitom Ukrajina vložila všechny své vlastní příjmy do rozvoje armády. Ostatní státní výdaje zahrnující položky od důchodů po sociální dávky byly pokryty právě jen díky desítkám miliard dolarů a eur pocházejících ze zahraniční.
Zvýšení daní odborníci nedoporučují
Jedním ze zásadních problémů, s nimiž se bude muset Ukrajina v příštím roce vypořádat, je restrukturalizace svého mezinárodního dluhu. Ten v současnosti dosahuje zhruba 20 miliard dolarů (asi 450 miliard korun), přičemž držitelé státních dluhopisů se v srpnu 2022 dohodli na dvouletém zmrazení plateb. Zatím ale není jasné, jak bude Kyjev splátky řešit v srpnu příštího roku.
Podle odhadů analytiků může Kyjev relativně bez problémů zvládnout situaci, kdy mu bude chybět několik miliard dolarů. Ztráta více než deseti miliard už by ovšem způsobila závažné problémy pro makroekonomickou stabilitu země a také pro celý záchranný program ze strany Mezinárodního měnového fondu (MMF).
„MMF tento měsíc schválil novou tranši pro Ukrajinu ve výši 900 milionů dolarů. Podmínil ji ale pevnými finančními zárukami na období příštích 12 měsíců, takže podstatný pokles externího financování země by mohl celý program zpochybnit,“ uvedla hlavní ekonomka společnosti Dragon Capital Olena Bilanová.
Díry v rozpočtu by mohl Kyjev zkusit zalepit zvýšením daní, to by ale podle odborníků bylo pro ekonomiku země kontraproduktivní. Dalším možným řešením je vytisknout nové peníze, což s sebou zase nese riziko devalvace měny. Guvernér ukrajinské centrální banky Andriy Pyshnyi dal tedy jasně najevo, že k tomuto extrémnímu opatření se rozhodně uchýlit nechce.
Investice zahraničních firem se zvýšily
Je třeba podotknout, že ekonomika Ukrajiny letos zaznamenala i mnoho dobrých zpráv. Zatímco ještě v roce 2022 klesala zhruba o třetinu, letos už země očekává přibližně pětiprocentní růst. Inflace se opět vrátila na jednociferné hodnoty a devizové rezervy Kyjeva se blíží historickým maximům.
Ukrajině samozřejmě s celou situací velmi pomohla především zmíněná zahraniční pomoc, dařilo se ale i tamním podnikům. Ty se velmi dobře přizpůsobily nové válečné realitě, a některé z nich dokonce začaly stavět nové provozy v západních regionech země, které válka ovlivnila v mnohem menší míře.
Významné investice v zemi navíc oznámily také mnohé zahraniční firmy. Například Nestlé postaví novou továrnu za 40 milionů švýcarských franků (přes miliardu korun) na severozápadě Ukrajiny a německá společnost Bayer chce investovat asi 60 milionů eur (zhruba 1,5 miliardy korun) do závodu zabývajícího se produkcí kukuřičných semen v oblasti kolem města Žytomyr.
Dovoz zboží představuje problém
K dosažení lepších výsledků brzdí ukrajinské hospodářství hned několik zásadních faktorů. Prvním z nich je skutečnost, že miliony obyvatel země stále zůstávají v zahraničí, takže mnohé společnosti trápí nedostatek lidí, což se týká zejména vysoce kvalifikovaných pozic. Ekonomiku navíc zpomalují i ruské pokusy o blokádu Černého moře, které ovlivňují vývoz komodit do zahraničí.
Tato situace se podepisuje také na obchodním deficitu Ukrajiny, který se během prvních 10 měsíců roku 2023 vyšplhal na rekordních 22,3 miliardy dolarů (téměř 500 miliard korun). Dovoz zboží totiž v posledních dvou letech prudce rostl, zatímco vývoz zůstal slabý.
Někteří odborníci už proto vyzvali obyvatele Ukrajiny, aby se pokusili snížit spotřebu zahraničního zboží. „Pokud chceme přejít na válečné hospodářství, musíme omezit veřejnou spotřebu. Když k tomuto kroku nepřistoupíme, ekonomika na současnou situaci zareaguje sama, a to dost rychle a bolestivě,“ uzavřel ukrajinský ministr financí Serhij Marčenko.
