Hororový scénář, podle kterého by v roce 2020 skončila podle současného stavebního zákona platnost starých územních plánů, nehrozí. Poslanci dnes schválením novely stavebního zákona posunuli platnost dokumentů, podle kterých se řídí veškerá výstavba ve městech, do roku 2022.
Na jednu stranu zákonodárci zažehnali nebezpečí, že ve městech zavládne chaos a stavební úřady nebudou vědět, jak rozhodovat, na druhou stranu dva roky navíc znamená pro politiky v české a moravské metropoli stále dostatečnou motivaci, aby na plánech usilovně zapracovali. U Prahy a Brna bylo jako u jediných dvou měst zřejmé, že nestihnou nové plány přijmout.
Poslanci schválili kompromisní pozměňující návrh i přes nesouhlas ministerstva pro místní rozvoj – autora novely stavebního zákona. Původně poslanci chtěli pro města desetiletý pardon. Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová si problém uvědomovala, přesto nepovažovala za správné platnost současných plánů o tolik let prodloužit. „Dopady, kdyby se Praha a Brno ocitly po roce 2020 bez platných územních plánů, by byly katastrofální a obě města by se vrátila do doby o mnoho let dříve. Je to velmi nešťastné, ale obě města a všechna jejich politická vedení 14 let o termínu věděla,“ argumentovala. „Všech 6500 měst a obcí včetně Prahy a Brna vědělo, že musejí mít do konce roku 2020 aktualizovaný územní plán. Není možné, aby město něco nestíhalo a změnil se kvůli tomu zákon. Pokud někdo něco nestíhá, má učinit veškeré kroky, aby to stihl,“ uvedla ministryně.
Dvouletým odkladem by neměla vůle politiků tlačit přípravu a schválení dokumentů, kde se střetávají zájmy prakticky ze všech oblastí života města, ochabnout. V Praze i Brně se začíná projevovat nedostatek stavebních pozemků a neschopnost ty stávající nestavební měnit, i tím, že prudce rostou ceny nemovitostí (u bytů až o dvacet procent), zastaralé územní plány ale především brzdí jejich celkový rozvoj.
Přečtěte si rozhovor s pražskou primátorkou Adrianou Krnáčovou:
Musíme v Praze zprovoznit brownfieldy, říká primátorka Krnáčová
Praha na svém novém Metropolitním plánu pracuje už od roku 2013 let. Jeho přípravu ale negativně ovlivnily politické šarvátky a to, že územní rozvoj má v gesci Strana zelených, která se s jeho podobou a způsobem zpracovávání příliš neztotožnila. Turbulence vyvrcholily před koncem loňského roku, kdy byl odvolán respektovaný ředitel Institutu plánování a rozvoje města Prahy (IPR) Petr Hlaváček a tvůrce Metropolitního plánu Roman Koucký. Po několika měsících se sice podařilo IPR stabilizovat, Roman Koucký se vrátil na své místo, nový plán by mohl být nicméně podle neoficiálních informací schválen nejdřív v roce 2022. Primátorka Adriana Krnáčová (ANO) tlačí na rok 2020, i když se nezdá být reálný.
Ještě komplikovanější je příprava nového územního plánu v Brně. Tam zatím není jasné, jakou cestou se město vydá. Vedení města má na stole dva scénáře, jak se k novému územnímu plánu dopracovat. Jeden územní plán má totiž město rozpracovaný už od roku 2013. Mohlo by pokračovat na jeho dokončení. Náměstek Martin Ander ale preferuje variantu zcela nového územního plánu. To by ovšem znamenalo podle mnohých výrazné zpoždění. Podle harmonogramu, který pro magistrát připravila Kancelář architekta města, by tento nový územní plán mohl být hotový až v roce 2025.
Několikaletá prodleva bez územního plánu výrazně ovlivní budoucnost města. „Řada investorů nebude riskovat nestabilní prostředí a výstavbu bytů raději přesunou do jiných lokalit. To znamená, že se kvůli nedostatku bydlení ještě zvýší odliv obyvatel Brna do okolních obcí, navíc dojde k zahuštění dopravy. Městské stavby se zablokují,“ upozorňuje předseda Asociace brněnských architektů a stavitelů Marek Vinter. Město mělo již několikrát v plánu rozhodnout o tom, kterou cestou se vydá. Poté, co byl tento bod opakovaně stažen z posledních zasedání zastupitelstva, by mělo být rozhodnuto na zasedání plánovaném na 11. dubna 2017.
Dále čtěte:
