Úložiště elektronických receptů, které tvoří jen 1,5 procenta vydaných receptů na léky, stálo 318 milionů korun a dalších 4,5 milionu ročně za provoz. Vyplývá to z výsledků prověrky hospodaření Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL), které zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).
Původní provozovatel eReceptů se soudí se SÚKL o práva na nakládání s aplikacemi, ústav od loňska používá náhradní řešení a chystá nový systém. Podle SÚKL je malé využití eReceptů způsobeno tím, že jsou zatím dobrovolné, povinné budou až od roku 2018.
„Využití tohoto systému je minimální - od srpna roku 2011 do října roku 2016 bylo v České republice vydáno necelých pět milionů elektronických receptů, což představuje zhruba jen jeden a půl procenta ze všech vydaných receptů,“ sdělil mluvčí NKÚ Václav Kešner. „SÚKL si také při budování systému eRecept nevyhradil možnost systém modifikovat, případně upravovat třetí stranou, ani celkově nevyjasnil autorská práva k jeho používání. Kvůli tomu se dostal do sporu s dodavatelem, který vyústil až v soud a pozastavení provozu systému od prosince 2015 do března 2016,“ doplnil.
„Nevyužívání elektronické preskripce bylo způsobeno zejména tím, že tento systém je doposud založen na dobrovolnosti používání,“ uvedla mluvčí SÚKL Lucie Přinesdomová. Část lékařů s povinným používáním eReceptů nesouhlasí, přinese jim to podle nich vyšší náklady. Ministerstvo zdravotnictví jim chce náklady navíc, které odhaduje na zhruba 4000 korun ročně, kompenzovat v úhradové vyhlášce. Nový systém pro elektronické recepty na léky nyní za 14,68 milionu korun bez DPH vytváří firma Solitea Business Solutions (dříve Aquasoft), která loni vyhrála tendr.
Problémy v IT i zkreslující způsoby financování
Lékový ústav nemohl podle Přinesdomové předvídat soudní spory o práva k systému elektronických receptů, ani následné předběžné opatření soudu, které provoz elektronických receptů dočasně přerušilo. „Na základě výše uvedeného SÚKL odmítá, že by nedodržel zákonný postup, a závěry NKÚ ohledně řešení autorských práv považuje za předčasné,“ doplnila.
Kontrolní úřad kritizoval také další nedostatky hospodaření lékového ústavu v oblasti IT. „SÚKL v letech 2005 až 2009, kdy přecházel na novou IT architekturu a vytvářel datový sklad, neměl licence na používání některých softwarových aplikací. Tím porušoval licenční práva. Dodavateli softwaru pak v rámci dohody o narovnání zaplatil 120 milionů korun,“ oznámil Kešner. SÚKL si je podle mluvčí ústavu situace vědom a současné vedení ústavu již nedostatky napravilo. Zmíněná dohoda o narovnání s dodavatelem softwaru podle SÚKL ušetřila státu stamiliony korun.
SÚKL rovněž podle NKÚ vybral v letech 2013 až 2015 od farmaceutických firem přes 1,5 miliardy korun za odborné úkony na financování své činnosti, ale bez opory v zákoně z těchto příjmů vytvářel rezervní fond. „Současně vykazoval nižší závazky. Takový způsob financování ovlivňuje podobu účetní závěrky a významně zkresluje pohled na finanční situaci SÚKL,“ uvedl mluvčí kontrolorů. Podle SÚKL ale nemá oporu v zákoně ani způsob účtování navržený kontrolory, takže ústav od loňska jedná s ministerstvy zdravotnictví a financí o vyjasnění metodiky účtování.
Dále čtěte:
