Umělá inteligence (AI) postupně proniká do všech oblastí lidské činnosti a ani školství není výjimkou. Podle letošního průzkumu Univerzity Palackého a společnosti Microsoft, kterého se zúčastnilo 2175 pedagogů, tento nástroj do českých škol rozhodně patří. Myslí si to 56 procent respondentů. Dalších 45,5 procenta dotázaných pak věří, že AI může pozitivně ovlivnit budoucí vývoj celého vzdělávacího systému. Žáci i jejich vyučující se s ním ale musí naučit správně pracovat.
Na druhou stranu se objevují také pochybnosti a obavy z budoucího vývoje umělé inteligence, které mají hned několik rovin. Někteří učitelé mají strach z požadavků, jež na ně bude nová technologie klást, jiní zase zmiňují problémy s podváděním žáků při zkoušení nebo seminárních pracích. Až 47 procent dotázaných pak dokonce uvažuje nad tím, zda AI může přispět ke zhloupnutí lidstva.
Užitečný nástroj nejen pro výuku IT
Studie se z 85 procent zaměřuje na základní školy, proto se i redakce Euro.cz zeptala tří učitelů z prvního a druhého stupně ZŠ na jejich názory a osobní zkušenosti s umělou inteligencí. Přístup soukromé základní školy Flow z pražských Holešovic komentoval její ředitel Marv Shamma.
Umělou inteligenci tam do výuky začlenili de facto okamžitě, přičemž se snaží, aby žáci nejen pochopili, jak funguje, ale také znali její společenské dopady, etické aspekty i souvislosti, které se jim budou hodit pro budoucí povolání.
„My již teď dětem ukazujeme, jak umělá inteligence funguje. Na nic nečekáme a učíme je to od první třídy stejně jako například programování,“ řekl Shamma s tím, že žáci se ve Flow připravují na svět budoucnosti, kde je kromě klasických osnov potřeba si osvojit i kritické myšlení a binární a další související dovednosti. Jedině tak se v příštích letech uplatní na trhu práce a budou moci plně využít přínosy, které AI nabízí, a zároveň pochopí i její potenciální rizika a omezení.
Využití umělé inteligence se nebrání ani učitelé jazyků nebo přírodních věd. Ba naopak potvrzují, že jim nástroje pro textovou komunikaci s AI jako ChatGPT nebo Bing Chat pomáhají při přípravě na hodiny, ať už generováním textů, tvorbou překladů, nebo vytvářením modelových úloh. Na rozdíl od Shammy jsou ale opatrnější v případech, kdy AI využívají jejich žáci. Aktivně je v tom zatím nepodporují, ale radí jim.
„Zatím žáky vyloženě nepodporuji v tom, aby AI využívali. Pokud ale sami chtějí, tak s nimi řeším nejvhodnější způsoby práce a kladu důraz na hledání zdrojů informací,“ nechal se slyšet Tomáš Svoboda, učitel fyziky a chemie na ZŠ Botičská v Praze.
Obavy ne, obezřetnost ano
Že by jim AI v blízké době vzala práci, se dotázaní učitelé nebojí. Přece jen jí podle nich chybí lidskost, a hlavně emoce, které umí pouze předstírat. Vztah pedagoga a žáka tedy zatím pochopit nemůže, natož jej nahradit.
„Umělá inteligence dokáže část naší práce automatizovat, některé lidské prvky jsou jí ale stále cizí. Je tedy potřeba se přizpůsobit novým technologiím a rozšířit naše dovednosti tak, aby umělou inteligenci co nejlépe doplňovaly, ne aby s ní soupeřily,“ podotkl Shamma.
Bojíte se toho, že vás v práci během příštích pěti let nahradí umělá inteligence?
Že je nutné žáky i pedagogy na práci s umělou inteligencí dostatečně připravit, si myslí rovněž učitelka češtiny, němčiny a dějepisu na soukromé základní škole Elementária v Plzni Anna Doxanská: „Minimálně musíme žáky seznámit s klady a zápory této technologie, a také bychom jim měli vysvětlit, kdy je vhodné a etické ji využívat.“
Podle Shammy by měla být umělá inteligence co nejdříve zařazena přímo ve vzdělávacích osnovách, což usnadní i kontrolu a regulaci. „Takové upřesnění může pomoci studentům, kteří budou schopni kriticky uvažovat o jejím dopadu a využití, ale také učitelům, kterým nabídne přizpůsobené výukové zdroje nebo zlepší administrativní techniky,“ pronesl.
Svoboda a Doxanská své preference ohledně toho, jaký postoj k dané problematice zaujmout, blíže nespecifikovali. Taková rozhodnutí nechávají na vedení školy, ale uvědomují si, že by byl problém, kdyby vzdělávací systém v tomto ohledu zaostal za realitou.
