Umělá inteligence mění podobu českého průmyslu. Ochrání vám byt nebo opraví auto

Zařízení využívá strojového učení - jeden z klíčových prvků umělé inteligence. Dokáže se tak samo učit pomocí podnětů zvenčí. Umí například rozpoznat, kdo do bytu vešel a kdo ho opustil. Tyto poznatky zařízení samo vyhodnotí a případně se přepne do stavu automatického alarmu či poplachu.

V případě potřeby samo spustí video nahrávání nebo rozpozná rozbité sklo, nebezpečí požáru i mnoho dalších podezřelých zvuků, které mohou naznačovat vloupání do bytu. Při hlídání vaší domácnosti se tento chytrý válec dokáže otáčet o 360 stupňů tak, aby zaznamenal veškeré dění okolo sebe.

---

Neuron Soundware zářil ve Vídni:

Vídeň hostí přehlídku evropských startupů

---

„Své bezpečí člověk většinou nechce neustále řešit, ale chce o něj mít postaráno“ říká jeden ze zakladatelů Angee, dvaatřicetiletý Tomáš Turek, který po návratu ze studií ve švýcarském Lausanne pracoval na vývoji tohoto zařízení přibližně tři roky. Autonomního hlídače lze ovládat na dálku pomocí mobilní aplikace nebo jednoduše hlasem. A je tu samozřejmě i možnost Angee úplně vypnout a ponechat si naprosto diskrétní prostředí. Stačí říct: „Hey Angee, give me some privacy!“ (Angee, nech mi trochu soukromí).

Facelift českého průmyslu

Angee je jedním z mnoha chytrých vynálezů nových českých technologických flrem, které pomalu začínají měnit podobu tuzemského průmyslu. Využívají přitom víc než kdykoli předtím možností umělé inteligence. Ta se stává motorem růstu především pražských a brněnských startupů, často navázaných na akademickou sféru na vysokých technických učeních.

O kvalitě českého vysokoškolského výzkumu umělé inteligence snad nejvíce svědčí spolupráce pražského ČVUT a brněnského VUT s Facebook Artiflcial Intelligence Research - výzkumnou platformou Facebooku pro zkoumání možností umělé inteligence.

Světový gigant sociálních médií si vybral 15 univerzit a z toho hned dvě české. Těmto univerzitám poskytne vysoce výkonné počítačové servery pro rychlejší zvládnutí výpočetních operací.

Milan Šimek, zakladatel jednoho z dosud nejúspěšnějších českých startuj Sewio, pomáhá továrnám chytře organizovat výrobu a jeho lokalizační data třeba jednou změní i celý profesionální sport.

V českém prostředí se ale významně daří i komercializace výzkumných objevů. Vývojáři umělé inteligence i její investoři se shodují na tom, že Česko je lídrem v tomto rychle nastupujícím oboru minimálně v oblasti střední Evropy.

„Umělá inteligence je trendem. A Česko v něm rozhodně nezaostává,“ tvrdí Ondřej Bartoš z kapitálového fondu Credo Ventures, jednoho z klíčových českých investorů do firem vyvíjejících umělou inteligenci. Credo Ventures má v portfoliu přes dvacet firem a zhruba třetina z nich nějakým způsobem využívá umělou inteligenci ve svých produktech.

O komerčním úspěchu českých firem svědčí i zájem ze zahraničí. Pořadatelé letošního ročníku největšího středoevropského festivalu startupů Pioneers v rakouské Vídni, který byl právě ve znamení nastupující umělé inteligence, si výslovně vyžádali rekordní počet českých zástupců. „Vysokou kvalitu přihlášek v tomto roce nám potvrdili i pořadatelé Pioneers, se kterými jsme se dohodli na navýšení počtu nominací z původních pěti na sedm. Dalších pět startupů z našeho seznamu potom oslovili pořadatelé přímo,“ říká Renata Nemkyová, skautka startupů z pražské společnosti TechSquare, která každoročně české firmy do Vídně vybírá.

Jediný svého druhu

TechSquare vybral na festival právě i nadějnou firmu Angee, která brzy nabídne inovativní produkt na zabezpečení domácností. Český „chytrý válec“ je přitom zatím jediný svého druhu na světě. Ačkoli si zakladatelé zatím nechali sestavit u svého partnera v Číně jen zhruba 170 vzorků, už registrují více než 1500 objednávek, a to většinou ze Spojených států.

Kromě pražského Rašínova nábřeží, kde sídlí výzkum a vývoj firmy, má startup kancelář i v kalifornském Palo Altu. Do USA se kvůli očekávaným dodávkám zařízení na tamní trh soustředí především marketing a zákaznická podpora.

„Našim prvním zákazníkům v USA bychom chtěli začít dodávat začátkem podzimu. Předpokládáme, že Angee bude stát 399 dolarů. V příštím roce pak bude expandovat na další trhy,“ popisuje očekávaný rozlet firmy její spoluzakladatel Lukáš Stibor, který stojí i za dalšími úspěšnými českými startupy Gamee, Spendee či Cleevio.

Mladá firma z pražské náplavky v těchto dnech také mohutně nabírá nové posily k současnému týmu, a to jak do manažerských, tak vývojových pozic. Na crowdfundingové platformě Kickstarter už Angee dokázala získat od drobných dárců více než 500 tisíc dolarů. Cíl prvotního sběru financí na rozjezd projektu byl přitom poloviční.

Na letošním vídeňském festivalu Pioneers představila firma Angee svůj výrobek potenciálním investorům z různých koutů světa. Podle údajů festivalu hledá Angee financování ve výši tři až pět milionů eur zejména na náběh sériové výroby „chytrého válce“.

Zakladatelé očekávají vstup více investorů. Podle informací týdeníku Euro je jedním z nich již zmíněný startupový fond Credo Ventures v čele s Ondřejem Bartošem. Credo Ventures už financoval i jiný projekt spoluzakladatele Angee Lukáše Stibora, a to herní sociální síť Gamee.

Do nitra zvuků

Na rozdíl od startupu Angee, který zatím svůj produkt testuje a čeká na zahájení sériové výroby, už některé jiné české technologické firmy svůj um zakódovaný do umělé inteligence úspěšně prodávají.

Když se vystudovaný biotechnolog Pavel Konečný loni v březnu vrátil do Čech z australského Sydney, kde čtyři roky pracoval v technologické společnosti Accenture, chtěl prorazit v něčem originálním, co dosud nikdo nedokázal. Nakonec mu pomohli kamarádi.

Jeden z nich při návštěvě autoservisu nechápal, proč automechanikům v dnešní době trvá tak dlouho, než podle zvuku motoru poznají jeho závadu. To Pavla Konečného zaujalo. Dodnes na světě nikdo příliš nevyužívá umělou inteligenci právě při poznávání poruch strojů prostřednictvím zvuků. Pavel Klinger, jenž se posléze stal Konečného kolegou, je amatérský muzikant, a díky tomu vnesl do vznikajícího nápadu „hudební know-how“.

Pavel Konečný rozvíjí v centru Prahy jednu z nejobdivovanějších firem. Jeho robot ukrytý v malé krabičce rozezná různé druhy zvuků. To láká i velké tuzemské investory, aktuálně především investiční kolos J&T Ventures.

Tak se zrodil Neuron Soundware - firma, kterou dnes obdivují i lidé z Microsoftu a Silicon Valley. Pavel Konečný a jeho spolupracovníci vytvořili software postavený na takzvaných neuronových sítích, které částečně simulují chování mozku. Software sítě „trénuje“ tak, aby aplikace dokázala sama poznat mechanické poruchy v různých strojích. Jde o podobné strojové učení jako v případě Angee.

„Nejdříve se nahrají až stovky tisíc záznamů zvuků a umělé inteligenci se řekne, jak má správně znít například motor v autě. V případě odlišností pak, robot ukrytý v malé krabičce sám hlásí chyby,“ vysvětluje Konečný. Zvuk je pro něj bohatým zdrojem dat. „Člověk nemůže poslouchat sto letadel nebo motorů tisíc hodin v kuse. Umělá inteligence tohle zvládne, a proto významně napomáhá k prevenci možných potíží,“ doplňuje Konečný.

Neuron Soundware založený loni v dubnu začal záhy spolupracovat na prvních projektech s německým Siemensem a především se společností Deutsche Bahn, které pomáhá rozpoznávat poruchy eskalátorů na berlínských vlakových nádražích.

Automechanici na dlažbě

Firma aktuálně podepisuje i další důležitý kontrakt s domácí automobilkou Škoda Auto, konkrétně se škodováckým vývojovým střediskem DigiLab. „Nabídli jsme jim aplikaci pro rozpoznávání vad při servisu automobilů,“ potvrdil Pavel Konečný. Pokračuje i ve vyjednáváních s německou automobilkou Daimler a s evropským výrobcem letadel Airbus. „Ten měl o náš produkt zájem už loni, ale my jsme ho museli odmítnout, protože bychom to nestíhali. Letos se snad domluvíme,“ tvrdí Konečný. Dále pracuje na projektu pro klimatizace a sledování konkrétních strojů v továrnách.

Netají se tím, že chce ze svého nového podnikání vybudovat globální firmu. K tomu mu může pomoci aktuální investice fondu J&T Ventures v hodnotě 600 tisíc eur. Neuron Soundware díky této finanční injekci posílí svůj t ým a vypiluje svoji jedinečnou technologii.

---

Kdo ve světě pracuje na AI. Čtěte více:
Vývoj umělé inteligence je drahý. Investorům očividně to nevadí

---

„Tato technologie bude ještě mnohem zásadnější než internet věcí. Neuron Soundware přispívá k tomu, že stroje a zařízení jsou bezpečnější, méně poruchové a tím mají delší životnost,“ vysvětluje zájem J&T Ventures o investici výkonný ředitel fondu Adam Kočík. Fond má investiční horizont tři až pět let a očekává násobné zvýšení hodnoty své investice.

Minoritní desetiprocentní podíl ve firmě stále vlastní úspěšný pražský akcelerátor mladých firem StartupYard, který pomohl Konečného firmě od nápadu k realizaci.

Nástup velkých dat

Letos se do umělé inteligence na celém světě investuje výrazně víc než kdykoli v minulosti. Finance, které fondy začínajícím firmám posílají, jsou násobně vyšší než například před pěti lety. Přitom je princip umělé inteligence známý mnohem déle. Proč se tedy byznys a s ním spojené financování výzkumu rozjelo ve velkém až nyní?

„Zdá se, že jsme technologicky dospěli do stavu, v němž existuje dostatečné množství dat a dostatečná výpočetní síla umožňující renesanci celé umělé inteligence. Dlouho jí chyběly dvě věci: dostatečné množství tvrdých dat a dostatečná výpočetní kapacita. To se teď mění,“ míní Ondřej Bartoš z Credo Ventures. Podle jeho názoru už dnes jen těžko může někdo vytvořit nový software, aniž by zohlednil nějakou formu umělé inteligence. „Při vývoji nových produktů už je to nutná podmínka. My sami jsme ochotni dnes investovat více do projektů využívajících umělou inteligenci,“ říká Bartoš.

Dobrým příkladem toho, jak nové datové možnosti ovlivňují možný rozvoj umělé inteligence, najdeme v Kuřimi u Brna. Jihomoravské inovační centrum, úspěšný inkubátor brněnské startupové líhně, tady několik kilometrů severně od moravské metropole otevřelo vzorovou výrobní buňku chytré továrny. Tato buňka umí sama zkontrolovat a opravit své výrobky. Své řešení pro chytrou továrnu tu představuje i další z nadějných českých startupů Sewio, které vyvinulo lokalizační software fungující na rozdíl od běžné GPS také uvnitř budov s přesností na centimetry.

Jako jediný v Česku a jeden z mála na světě se rodilý Slovák Marek Rosa pokouší v pražském Karlíně stvořit opravdového robota tak, jak ho známe z Čapkova dramatu. Jak to dopadne, uvidíme do deseti let.

Data, která umí Sewio získat, lze pomocí umělé inteligence snadno použít k lepšímu plánování logistiky v továrnách tak, aby nevznikaly zácpy a celý výrobní proces se zbytečně nezdržoval. Cenná data využívají i obchodníci v supermarketech při zkoumání chování pohybu lidí s nákupními košíky mezi jednotlivými regály. Sewio ale poskytuje novátorská řešení i pro sportovce - díky lokalizaci pohybu jednotlivých hráčů lze naprogramovat jejich efektivnější zapojení do hry.

Sewio dodává svůj produkt do několika desítek zemí světa a letos otevřelo po Mnichově druhou zahraniční pobočku ve francouzském Lyonu. „Chystáme se získat novou investici ve výši zhruba pěti milionů eur zejména k expanzi do USA a Velké Británie,“ uvádí Milan Šimek, spoluzakladatel Sewio Networks.

Byznys kolem umělé inteligence už má v Česku několik nezpochybnitelných milníků. Dosud největším českým komerčním úspěchem v oblasti umělé inteligence byl exit Credo Ventures ze startupu Cognitive Security, který prorazil v oblasti kybernetické bezpečnosti. V roce 2013 ho koupila společnost Cisco. Zajímavou investici ve výši 5,5 milionu dolarů nedávno získal i další atraktivní český startup SpaceKnow, který dokáže pomocí umělé inteligence číst satelitní snímky zemského povrchu a vytvářet z nich ekonomická data. Mezi jeho zákazníky patří i některé zpravodajské služby.

V Česku i v celé Evropě je také nevídaný projekt Good AI původem slovenského vývojáře her Marka Rosy. Rosa vložil do vývoje zhruba čtvrt miliardy korun, které vydělal právě na herním byznysu. Je tak zcela nezávislý a může si dovolit experimentovat. Výsledným produktem má do deseti let být takzvaná obecná umělá inteligence, tedy software schopný konkurovat lidské mysli. To už zní trochu nebezpečně.

Princip spočívá v tom, že sama umělá inteligence se bude učit graduálně, tedy podobně, jako si znalosti osvojují lidé. Už tedy nebude nutné softwaru předkládat vzory pro strojové učení - robot si je získá sám. V praxi to může znamenat, že umělá inteligence řídící autonomní vozidlo by se sama naučila pilotovat třeba i letadlo.

Takový komerční vývoj nemá v Evropě obdobu. Česko se tím vlastně vrací ke svým „robotickým“ kořenům. Ale i přesto, mohli bratři Čapkové při vymýšlení a popularizaci slova robot skutečně tušit, že první „rossumové“ podobní lidem se zrodí právě v Praze?

Čtěte také:

Místo dronů by zboží a jídlo mohly rozvážet roboty. Už byly i v Praze

Český Zuckerberg chce ovládnout světový cestovatelský byznys. Denně prodá letenky za 50 milionů

České Liftago chce startovat v Budapešti

---