Ačkoli je umělá inteligence (AI) technologie, která má práci lidem v mnoha ohledech ulehčit, existují obavy týkající se jejího potenciálu některé pozice zcela nahrazovat. Ostatně, podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) by AI měla postupně ovlivnit na 40 procent pracovních míst, což údajně jen prohloubí populační rozdíly. Tomu by se dle šéfky MMF Kristaliny Georgievové měly už teď snažit předejít jednotlivé vlády, a to například tak, že svým obyvatelům nabídnou rekvalifikační programy.
„Ve většině scénářů umělá inteligence pravděpodobně celkovou nerovnost zhorší, což je znepokojivý trend, který musí tvůrci politik proaktivně řešit, aby zabránili technologii v dalším podněcování sociálního napětí,“ píše na blogu MMF ještě před začátkem Světového ekonomického fóra, které tento týden začalo ve švýcarském Davosu. A právě AI je jedním z témat, jež budou nejbohatší a nejmocnější lidé světa v alpském středisku řešit.
Silně uvedené dopady pocítí vyspělé ekonomiky, kde by umělá inteligence dle Georgievové mohla ovlivnit až 60 procent pracovních míst, přičemž přibližně polovina z nich by z toho mohla těžit. „U druhé poloviny by umělá inteligence mohla vykonávat klíčové úkoly, které v současnosti zastávají lidé, což by mohlo snížit poptávku po pracovní síle a vyústit v nižší mzdy a omezení náboru,“ vysvětluje s tím, že v nejextrémnějších případech by mohla některá z dotčených pracovních míst i dočista zmizet.
Chudší země budou zaostávat
Na rozvíjejících se trzích, jako jsou Brazílie či Indie, by měl být dopad o něco mírnější. MMF odhaduje, že bude odpovídat zhruba oněm 40 procentům. V případě zemí s nižšími příjmy, kam spadá třeba Sierra Leone, pak postihne čtvrtinu pracovních míst. „Mnoho podobných zemí nemá infrastrukturu ani kvalifikovanou pracovní sílu, aby mohly výhody AI využívat,“ uvádí CNN s odkazem na Georgievovou. Ta následně doplňuje, že by tak uvedené oblasti mohly za ostatními státy ve finále ještě více zaostávat.
Kromě toho varovala, že by používání umělé inteligence mohlo podnítit sociální nepokoje napříč generacemi, a to zejména v případě, že by se technologie chopili mladší pracovníci, zatímco starší by se horko těžko snažili udržet krok. Ostatně, některé firmy už nyní uvádějí AI jako důvod, proč přehodnocují počet svých zaměstnanců.
Podle generálního ředitele společnosti Soft Vision Petra Fialy lze očekávanou změnu, kterou široké zapojení umělé inteligence přinese, připodobnit k zavedení osobních počítačů do pracovního procesu. „V obou případech je hlavní motivací výrazné zvýšení produktivity a odstranění či automatizace některých ,manuálních‘ činností,“ objasňuje pro Euro.cz a následně podotýká, že dnes samozřejmě najdeme i profese, jež počítač zcela nevyužívají. Podobně tomu tak může být i v případě AI. Jedno je ale jasné: budou v menšině.
Když pozice zanikne, objeví se jiná
Jaké obory příchod zmíněné technologie nejvíce ovlivní, jak moc se jich uvedené změny dotknou a kdy se tak stane, záleží dle Fialy na třech faktorech. Prvním je schopnost vývojářů nabídnout kvalitní řešení pro danou doménu. Důležitý aspekt bude dále hrát způsob, jak roli AI jednotlivá odvětví přijmou, a v neposlední řadě bude mít slovo také regulace, tedy skutečnost, zda legislativa umožní AI řešení zavést do praxe.
„Určitě lze předpokládat, že s vyšší efektivitou klesnou počty nezbytných pracovních pozic. Na druhou stranu je otázka, zda tato ,revoluce‘ alespoň v některých segmentech nevytvoří více pracovních příležitostí, než jich zruší, obdobně jako tomu bylo v minulosti u velkých technologických revolucí,“ konstatuje Fiala, podle kterého lze však nárůst nerovnosti ve společnosti skutečně očekávat.
„Tam, kde vzdělávací systém dokáže vyprodukovat velké množství IT odborníků, budou vznikat společnosti s velkým potenciálem růstu a dané firmy a celé státy budou z této nastupující technologie nejvíce profitovat,“ míní.
A co víc, i když mnohá pracoviště mohou projít výraznou proměnou, podle odhadu ekonomů Goldman Sach z března 2023 by zapojení zmíněné technologie mohlo v konečném důsledku zvýšit produktivitu práce a v průběhu zrychlit růst globálního HDP o sedm procent ročně. „AI promění světovou ekonomiku, zařiďme, aby to lidstvu prospělo,“ uzavírá Georgievová.
