Současný prudký rozvoj umělé inteligence (AI) s sebou kromě některých pozitivních věcí přináší také mnohé obavy z budoucnosti a zároveň i různé etické a právní problémy. Jedním z nich je třeba to, že chytrý software může vygenerovat dílo, jež se až příliš nápadně podobná nějakému výtvoru skutečného umělce. Někteří zpěváci či výtvarníci už dokonce v minulosti sepsali petice, v nichž požadují, aby AI firmy přestaly zneužívat jejich autorská práva.
Až dosud podobné iniciativy neměly téměř žádný reálný účinek. To by se ale brzy mohlo změnit. Do boje za autorská práva zpěváků, zpěvaček a hudebních kapel se totiž nyní pustily největší světové nahrávací společnosti. Sony Music, Universal Music Group a Warner Records zažalovaly americké startupy Suno a Udio, jejichž umělá inteligence se měla dopustit porušení autorských práv v „téměř nepředstavitelném rozsahu“.
Žaloba významných hudebních vydavatelství tvrdí, že software zmíněných firem vykrádá hudbu skutečných umělců, aby následně „vyplivnul“ podobnou práci. Za toto porušení autorských práv nahrávací společnosti podle BBC požadují kompenzaci ve výši 150 tisíc dolarů (téměř 3,5 milionu korun) za každé dílo.
Obžalované podporují významní investoři
Ani jedna ze žalovaných firem se zatím ke vzneseným obviněním nevyjádřila. Stávající situace pro ně ale každopádně představuje velmi závažný problém, který by mohl ohrozit jejich další rychlý růst a také budoucnost celého odvětví.
Společnost Suno umožňuje lidem vytvoření hudebních nahrávek již od loňského roku a podle jejích údajů už tuto zpoplatněnou službu využilo přes 10 milionů lidí z celého světa. I díky tomu se firmě podařilo uzavřít partnerství s Microsoftem a získat od investorů celkem 125 milionů dolarů (zhruba 2,9 miliardy korun).
Konkurenční Udio spustilo svoji aplikaci teprve letos v dubnu, i tak si ale stihlo získat značnou pozornost fanoušků. Stála za tím především skutečnost, že přes platformu byla vytvořena populární parodická skladba „BBL Drizzy“, která zesměšňovala spor mezi umělci Kendrikem Lamarem a Drakem. Také Udio navíc podporuje několik významných investorů, jako je třeba Andreessen Horowitz.
Prancing Queen nesložila ABBA
Hlavním argumentem inkriminovaných firem pro legálnost jejich počínání je tvrzení, že jejich nástroje fungují podle doktríny fair use, která umožňuje používat díla chráněná autorským právem za určitých podmínek i bez licence. Týká se to třeba využití k satirickým účelům nebo do zpráv. Zastánci umělé inteligence navíc tvrdí, že celý proces je podobný způsobu, jakým se učí lidé. I ti se totiž můžou inspirovat již vzniklými uměleckými díly. S těmito tvrzením ovšem hudební vydavatelství nesouhlasí.
„Použití stávajících děl není ani zdaleka transformativní, protože neexistuje žádný jiný účel pro tyto modely umělé inteligence než vyplivnutí nových, konkurenčních hudebních souborů. Motiv těchto firem je navíc bezostyšně komerční a hrozí, že vytěsní skutečné lidské umění, které je jádrem ochrany autorských práv,“ uvedly nahrávací společnosti, podle nichž tyto „velkoobchodní krádeže“ nahrávek ohrožují celý hudební ekosystém.
Oprávněnost své žaloby firmy podložily několika konkrétními důkazy. Třeba Suno totiž vyprodukovalo píseň s názvem Prancing Queen, která se velmi podobala slavnému hitu skupiny ABBA. I oddaní fanoušci této kapely přitom měli údajně problém s odlišením nahrávky od skutečných písní. Stejné potíže pak nastaly rovněž u společnosti Udio, a to v případě napodobenin All I Want for Christmas is You od Mariah Carey nebo My Girl od The Temptations.
Výsledek celého sporu je zatím velmi těžké odhadnout. V každém případě se ale dají očekávat dlouhé právní bitvy, jež budou mít výrazný dopad na celé odvětví tvorby uměleckých děl. A možná i na další rozvoj umělé inteligence jako takové.
