Umělá inteligence (AI) může už brzy zásadně usnadnit práci v mnoha různých odvětvích. Týkat se to přitom má nejen běžných kancelářských profesí, nýbrž i vědních oborů. Výzkumníci už nyní AI stále častěji využívají k tomu, aby měli méně práce v počátečních fázích svého bádání. O tom, že se to může opravdu výrazně vyplatit, se nyní přesvědčili i experti ze společnosti Microsoft a Pacific Northwest National Laboratory (PNNL).
Oba vědecké týmy se snažily najít látku, jež by dokázala snížit spotřebu lithia v bateriích. Problém byl v tom, že na začátku svého výzkumu měly k dispozici na 32 milionů anorganických materiálů, přičemž proces jejich postupného prověření by s pomocí standardních laboratorních výzkumných metod mohl trvat i dvě desetiletí.
I proto nakonec vědci dospěli k názoru, že zkusí využít právě umělou inteligenci. Ta dokázala zmíněných 32 milionů materiálů zúžit na 18 slibných kandidátů za méně než týden, což překonalo očekávání výzkumníků. Ti následně vybrané vzorky podrobili mnohem podrobnějším testům, aby po několika měsících skutečně našli materiál, který má potenciál snížit spotřebu lithia až o 70 procent.
Výkonného viceprezidenta Microsoftu Jasona Zandera úspěšné použití nástrojů AI skutečně nadchlo. „Našim cílem je zkomprimovat 250 let vědeckých objevů do příštích 25 let a tato technologie nám v tom podle mě pomůže. Myslím si totiž, že umělá inteligence bude patřit ke klíčovým metodám, s jejichž využitím se tento typ vědy bude v budoucnu provádět,“ řekl pro BBC.
Materiál může vyřešit nedostatek lithia
Kromě zapojení umělé inteligence je nový americký výzkum zásadní ještě z jiného důvodu. A sice díky objevenému materiálu. Lithium je totiž velmi cenným kovem, protože se jedná o klíčovou součást dobíjecích baterií, které napájí vše od elektrických vozidel až po chytré telefony. Mnozí experti ho tak často označují za ,bílé zlato‘, a to kvůli jeho tržní hodnotě a stříbrné barvě.
Poptávka po lithium-iontových bateriích navíc v poslední době roste, přičemž podle amerického ministerstva energetiky by se mohla do roku 2030 vyšplhat až na desetinásobek současného stavu. Mezinárodní energetická agentura (IEA) ovšem varuje, že takto prudký nárůst nemůže stávající produkce lithia pokrýt, kvůli čemuž by se kov již v příštím roce mohl stát nedostatkovým.
Případné rozšíření produkce lithia je navíc velmi náročné a kontroverzní. Jednak proto, že jeho těžba je sama o sobě velice náročná na spotřebu vody a energie, ale zároveň i z toho důvodu, že hloubení lithiových dolů výrazně mění tvář okolní krajiny a zanechává za sebou velké množství toxického odpadu. Nově objevený materiál nazvaný N2116 by tedy mohl být opravdu revoluční, protože má potenciál stát se dlouho hledaným udržitelným řešením pro ukládání elektrické energie.
Svatý grál v oboru
Velkou výhodou N2116 je mimo jiné skutečnost, že z něj vyrobená polovodičová baterie je mnohem bezpečnější než tradiční tekuté nebo gelové lithium. Mnozí vědci jsou proto z novinky doslova nadšeni.
„Jakýkoli materiál se sníženým množstvím lithia a dobrými schopnostmi skladování energie je svatým grálem v průmyslu lithium-iontových baterií. Tento výzkum navíc dokazuje, že AI a superpočítače se v nadcházejících letech stanou klíčovými nástroji pro výzkumníky baterií, jimž mohou pomoci s nalezením nových, vysoce výkonných materiálů,“ uzavřela Nuria Tapia-Ruizová z katedry chemie na londýnské Imperial College.
