Tento proces je samozřejmě dražší a trvá delší dobu. Je ale důležitý zejména u marketingových textů, právě aby nevznikaly překlady zmíněné v otázce. Tzn. objedná-li klient překlad, dostane překlad.
Stane se, že když klient vidí výsledek, doobjedná si kompletní službu? Nebo se spíš naštve, že je překlad z jeho pohledu odbytý?
To se určitě může stát. Naštěstí se setkáváme spíše s tím prvním případem.
Můžete uvést pár konkrétních příkladů nevhodné lokalizace?
Stačí si otevřít jakýkoliv návod ke kuchyňskému přístroji pocházejícímu z Číny. Nemusí však jít pouze o vtipné/nesmyslné příklady. Např. Japonci jsou velmi citliví na spoustu zdvořilostních frází, takže je na místě je automaticky doplnit. Jazyk je zkrátka komplexní a živý organismus, a jeho individuální vnímání se může lišit i u skupin obyvatel vyrůstajících nedaleko od sebe. Zkuste například na severní Moravě říct „přijdu dýl” – a tím se samozřejmě nechceme nikoho dotknout, pouze ilustrovat posun ve významu slov na vzdálenost dvou set kilometrů.
A naopak napadá vás nějaký vhodný příklad?
Nadnárodní supermarkety umí cílit hodně lokálně, což souvisí i s tím, že využívají místní dodavatele. Ale není to tak dávno, co měl velmi lokalizovanou kampaň i koncern Hyundai.
Právě nadnárodní firmy mívají často centrálně nastavená lokalizační pravidla, která v češtině nefungují. Typický je požadavek neskloňovat názvy, ale vím i o případu společnosti, která požaduje ponechávat slovo „colleagues“ v angličtině. A to i v plně lokalizovaných souvislých textech. Pokoušíte se někdy klienty přesvědčit, aby své požadavky změnili?
Můžeme mít poradní hlas, je-li o něj zájem. Velmi často je také vyslyšen, překladatelé a korektoři se pohybují v cílovém jazyce, zajímají se o jeho každodenní použití, pracují v daných oborech. Ale v okamžiku, kdy má klient nastavena svá interní pravidla, jejichž důvody ani znát nemůžeme, nelze trvat na námi navrhovaném řešení.
Není třeba problém v tom, že lokální manažer má k nadřízenému, který pravidlo zavedl, příliš daleko nebo se prostě bojí ozvat, přestože ví, že pro náš jazyk je dané pravidlo nesmyslné?
Ano, terminologie může být stanovena pro celou firmu globálně, a pak vznikají například nesmyslné názvy oddělení či pozic – všichni např. známe vtip, že uklízečka je dnes floor manager.
Když jsem kdysi dávno překládal specializovaný software, dělalo se to v Microsoft Visual Studiu a každou sekci jsme hned zkompilovali, abychom viděli, jak výsledek působí. Dnes se uživatelská rozhraní běžně lokalizují tak, že překladatel dostane dlouhý sloupec výrazů a často vůbec netuší, v jakém kontextu se pak překládaný výraz bude objevovat. Můžete s tím jako agentura něco dělat?
Můžeme a běžně děláme. V Excelu se překládá minimální množství softwaru, moderní CAT nástroje umožňují náhledy cílového textu, úpravy vzhledu jsou zobrazovány v reálném čase. Horší použitelnost bohužel leckdy pramení také ze zkratkovitých textů ve zdrojovém jazyce, které lze interpretovat několika způsoby. Překladatel pak může za správný považovat zrovna ten, který autor nezamýšlel. Zde je opět velmi důležitá spolupráce s klientem, jeho zpětná vazba, jemu na míru připravené a udržované slovníky, s nimiž překladatelé aktivně pracují.
Ozývají se sami překladatelé, když je jim význam nejasný? Nebo to prostě zkusí trefit?
Ano, neustále je podporujeme v tom, aby se ozývali. Osmdesát procent klientů to s námi následně řešit chce. Zbývajícím je to zřejmě jedno, nebo v horším případě mlčí a příště vyzkouší jinou agenturu, kde se následně celý proces mlčení a zklamání opakuje. Okamžitá zpětná vazba je prostě neúčinnější, patří do naší firemní filozofie a díky ní se všichni můžeme stále učit a zlepšovat.
Když vaši překladatelé lokalizují webovou nebo mobilní aplikaci, vidí její rozhraní?
Po dohodě s klientem ano. Kde není vůle (nebo potřeba), obdržíme export do Excelu s omezením počtu znaků na buňku. Když je klient spokojen, všechno je v pořádku.
Jako příklad povedené praxe z poslední doby může posloužit následující situace. Klient vezme překladatele či tlumočníka do výroby, doprovází je někdo z našich kolegů zodpovědných za klientovu terminologii, společně projdou používané technologie, procesy, specifika konkrétního závodu. Je-li to z časových důvodů nutné a překlad se bude dělit mezi více překladatelů, z těchto lidí se pak stávají vedoucí překladatelského týmu. S klientem domluvíme kontaktní osobu se znalostí místních reálií, která s námi bude řešit odborné dotazy překladatelů. Klient následně schválí terminologii a v průběhu (nebo po) překladu okamžitě poskytuje zpětnou vazbu. Ano, je to náročnější pro všechny strany. Jak časově, tak finančně. Ale výsledek vždy stojí za tu námahu.
Další pro mě nepochopitelná věc jsou anglické příspěvky českých firem na sociálních sítích, psané zjevně Čechy. Přestože v nich nejsou chyby, je znát, že to není text od rodilého mluvčího.
Rodilý mluvčí má určitě nesporné výhody v tom, že má jazyk nacítěný. Nemusí to ale nutně znamenat, že je vždy jediným řešením. I překladatel jiné národnosti zvládne na základě znalostí a zkušeností kvalitní překlad. V oblasti překladatelství platí, že je potřeba se neustále vzdělávat, sledovat nové trendy, jemné jazykové nuance a případně i slang, který může být právě v případě odlehčené komunikace žádoucí. Dále zde vstupuje do hry faktor angličtiny jako mezinárodně používaného jazyka – odhaduje se, že až 90 % anglické komunikace na světě neprobíhá mezi dvěma rodilými mluvčími. Nejedná se tedy pouze o české firmy. Kdekoliv na světě naleznete původce i příjemce anglických textů z jakékoliv národnosti.
Říkáte tedy, že není nutné svěřovat všechny marketingové texty určené k vnější komunikaci profesionálům?
Tohle je těžké říct jednoznačně. Někdy může text od lokálního marketéra znalého cílové skupiny působit lépe než od někoho externího. Klient si musí rozmyslet účel překladu, cílovou skupinu, úroveň odbornosti a cíl, kterého chce textem dosáhnout.
Jak vlastně překladatele vybíráte a jak potom hodnotíte kvalitu jejich práce?
Překladatele vybíráme opravdu pečlivě a rozhodně u nás nenajde uplatnění každý. Obvykle požadujeme vysokoškolské vzdělání, reference a klademe důraz na překladatelskou praxi podle mezinárodně platné normy ISO 17100. V případě odborných textů pak vyžadujeme dostatek zkušeností z příslušné oblasti (právo, marketing, bankovnictví, medicína, stavebnictví apod.). Překladatelé jsou zároveň průběžně hodnoceni, na svou práci dostávají zpětnou vazbu. Přičemž v optimálním případě prochází text dvěma korekturami a výstupní kontrolou. Překladatel tedy dostane tři zpětné vazby. Výstupní kontrola je vždy, takže jedna zpětná vazba je minimum.
Pomocí seminářů (nyní spíše webinářů) se dále snažíme o neustálé odborné vzdělávání překladatelů. V poslední době můžeme jmenovat například několikadenní kurz o záludnostech češtiny, rozdílech mezi britskou a americkou angličtinou nebo kurz specializované terminologie používané Evropskou komisí a dalšími orgány EU, které také patří mezi naše klienty.
Co se ohodnocení týká, rozptyl je veliký. Záleží na vzácnosti jazykové kombinace, specializaci, praxi apod. Navíc při využití moderních překladatelských nástrojů, které jsme zmiňovali v předchozích odstavcích, výrazně roste efektivita. Zkušený překladatel si tak může za stejné časové období vydělat klidně trojnásobek oproti nováčkovi.
Na webu uvádíte, že překládáte do více než 80 jazyků. Které jsou nejexotičtější? A jak se pro ně shánějí překladatelé?
V globalizovaném světě už je pro celosvětově působící překladatelskou agenturu málo exotických jazyků – v našem oboru si vás každý jazyk časem „najde“. Přestože v naší kulturní oblasti zní exoticky jazyky jako gujaratština, amharština, darijština, nebo jorubština, používá tyto jazyky více mluvčích než češtinu.
Nábor nových překladatelů není vždy jednoduchý, ale máme nástroje, jak se k překladatelům dostat. Vše začíná od spolupráce s vysokými školami. Ne že by u nás překládali studenti, ale už o nás vědí. Dále to pokračuje naší přítomností a přednáškami na specializovaných konferencích pro překladatele, nejen v ČR. A v dnešní době nabývá na významu networking a šíření povědomí mezi známými. Následně je nezbytná vzájemná důvěra založená na férovém přístupu, jasné komunikaci a v neposlední řadě také dodržování předem daných cenových podmínek a termínů.
A prozradíte nám, na jaké nejbizarnější zakázce jste kdy pracovali?
Vlastně nám nepřísluší posuzovat obsah textů, ve směru ke klientovi se zavazujeme dodržovat mlčenlivost stejně jako právník nebo lékař. Navíc advokát se také snaží obhájit svého klienta, lékař také neřeší, zda je nemoc, se kterou jste přišli, bizarní, nebo ne. Prostě pokud je to možné, tak lékař jde a léčí a obhájce obhajuje. My tedy jdeme a profesionálně překládáme. Někdy se může stát, že je zdrojový text proti etickému nebo náboženskému přesvědčení překladatele. Poté se klientovi pokusíme vysvětlit situaci a následky, jaké by mohl text v cílovém jazyce mít, a pokud na překladu v původním znění klient stále trvá, přeložíme s pomocí jiného překladatele.
Takže zákazníka nikdy neodmítnete?
Nikdy neříkejme nikdy, ale vždy se pochopitelně snažíme vyjít klientovi vstříc a nabídnout kompromisní řešení.
