Josef Koudelka
Černobílý svět fotografií Josefa Koudelky představuje do 23. září 2018 Uměleckoprůmyslové museum v Praze. Dosud nejrozsáhlejší výstavu autora s názvem Návraty připravilo k jeho osmdesátým narozeninám. V sedmi kapitolách projdete Koudelkovým životem od Začátků přes Experimenty k rozsáhlému cyklu Cikáni a jeho originální divadelní fotografie, které vznikaly paralelně. Zvláštní význam měly pro autora snímky, na kterých zaznamenal invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968.
Fotografie bez jeho vědomí zveřejnily k prvnímu výročí srpnové invaze světové agentury a jejich autora označily jako P. P. - Prague Photographer. Koudelku za ně čekala ocenění, ale i emigrace motivovaná hrozícími represemi. Odešel do Velké Británie a následně do Francie. Jeho další životní etapy jsou zaznamenány v melancholickém cyklu Exily. „Exil ničí, ale když vás nezničí, tak vyjdete posíleni. Já jsem odešel z nutnosti, protože jsem se necítil dostatečně silný, kdyby policie zjistila, že fotografie z invaze, které byly po světě publikované, jsou moje. Nechtěl jsem být v situaci, že bych se možná nechoval tak, jak bych se chovat měl. Musím říct, že jsem rád, že jsem odešel, protože jsem exilu využil a začal jsem dělat něco jiného,“ vysvětloval Josef Koudelka.
Skvělé jídlo je všude. Užijte si cesty po světě prostřednictvím lokálních chutí a vůní
Exily jsou asi emocionálně nejsilnější částí výstavy. Je z nich cítit osamělost v cizím světě, ze kterého možná není návratu. Cesty světem ale zavedly autora nakonec zpátky domů, i když ne natrvalo. Poslední část tvoří velkoformátová Panoramata, se kterými souvisí i druhá výstava De-Creazione, která ve stejném období probíhá ve Veletržním paláci. Vliv člověka na krajinu a životní prostředí je autorovým významným tématem posledních let, a odráží se proto v jeho aktuální tvorbě. Významnou část svého díla se Koudelka rozhodl věnovat České republice a UPM se stane správcem těchto fotografií. Právě probíhající výstavy tedy jistě nejsou posledními, přesto není důvod s návštěvou otálet. A když už budete v Uměleckoprůmyslovém museu, nenechte si ujít výhled na starý židovský hřbitov, který se naskýtá z oken v prvním patře u toalet pro handicapované.
Cecil Beaton
Pro zábavu a odlehčení se můžete přesunout na Kampu, kde do 7. října probíhá výstava Cecil Beaton, fotograf královen. Sir Cecil Beaton ale zdaleka nebyl jen oficiálním fotografem britské královské rodiny, přestože z jeho fotografií si k ní můžete udělat úplně jiný vztah než z fotek v bulváru. Zjistíte, jak krásná byla Alžběta II. předtím, než usedla na trůn. Že její otec Jiří VI. (o jehož vadě řeči pojednává film Králova řeč) vypadal díky mladistvému vzhledu spíše jako její bratr. Možná vás překvapí, že princ Charles nebyl v dětství zdaleka tak ušatý a na fotkách se sestrou princeznou Annou v kojeneckém věku vypadá velmi roztomile.
| Dále doporučujeme v Česku |
|---|
| Brno, Moravská galerie v Brně a další místa
28. mezinárodní bienále grafického designu 2018 (do 26. srpna) |
| Dubí, Dům porcelánu s modrou krví
Maxim Velčovský - výstava porcelánu jednoho z nejvýraznějších současných českých designérů (do 31. srpna) |
| Praha, Národní technické muzeum
Fenomén Favorit - historie jízdních kol této značky (do 30. září) |
| Ctěnice, Muzeum hlavního města Prahy
Trnkova zahrada 2 - interaktivní výstava, která vás zavede až za stránky slavné knihy Jiřího Trnky (do 2. září) |
| Pardubice, Východočeské muzeum v Pardubicích
Velký svět malých hrdinů - české filmové loutky včetně legendárního Pata a Mata (do 21. října) |
Beaton byl módním a společenským fotografem (desítky let fotografoval pro Vogue), ale nezaostával ani jako módní návrhář, scénograf nebo kostymér (My Fair Lady, Coco). Sám byl celebritou a užíval si život společenské smetánky. Rád dával k dobrému, co si o ostatních prominentních osobách myslel, takže „v kolektivu oblíben“ by mu do posudku asi napsal málokdo. Výstava představuje vedle fotek královské rodiny i fotografie královen filmového plátna a uměleckých osobností své doby.
Podstatu Beatonova fotografického umění vystihla Annie Leibovitz: „Beaton byl virtuosem nalezeného světla. Rozuměl světlu na pozadí, bočnímu světlu, charakteru stínu.“ To a mnohem více se dozvíte na právě probíhající výstavě v Museu Kampa, na kterou můžete bez obav vzít i odrostlejší děti.
Jiří Kolář
Ty bude bavit i výstava Jiří Kolář: Úšklebek století, kterou můžete navštívit do 2. září v Paláci Kinských na Staroměstském náměstí. Mají tu skvělou průvodkyni, která to s dětmi umí, i experimentální ateliér, ve kterém si mohou vyzkoušet své umělecké dovednosti (určený pro větší skupiny). Sice rychle pochopí, že to není zdaleka tak jednoduché, jak to vypadá, ale i to je vybaví do života. Koláž, roláž, chiasmáž, asambláž, proláž, konfrontáž, ale i muchláž patří k technikám Jiřího Koláře, se kterými se můžete díky jeho nekonvenčnímu umění seznámit. Kombinace originálních technik, vizuální, ale i literární stránky jeho výtvarných děl je natolik jedinečná, že si v Kolářově díle každý najde něco, co se mu bude líbit.
Enfant terrible české opery. Tenor Pavel Černoch dobývá světová jeviště
Nepřehlédnutelným prvkem výstavy je deníková stěna, která se táhne jako stuha všemi výstavními sály a na ní je rozmístěno šedesát šest děl vypovídajících o událostech roku 1968. Kdo nepochopí z „obrazu“, pochopí z textu, respektive jeho názvu: „Le Figaro - To byla otázka: Dubček, nebo Novotný? Anebo: všechno vědět a o nic se nestarat. Zmýlená neplatí!“ Nebo „Ideály - Rozhovory prý probíhaly v ovzduší soudružské otevřenosti, také moje výstava probíhala - poslední. Dobře se dívejte! Tak skončí všichni ti, kdo zradí naše společné ideály.“ Výstava představuje průřez prací Jiřího Koláře od poloviny čtyřicátých let do konce jeho života (2002) a je jednou z těch, které byste letos neměli vynechat.
Libenský-Brychtová a Chihuly
Velikány uměleckého skla a životní partnery Jaroslavu Brychtovou a Stanislava Libenského a jejich přítele - amerického multimediálního umělce Dalea Chihulyho představuje do 24. září Centrum současného umění DOX. Zajímavý je i příběh jejich desítky let trvajícího přátelství. Dale Chihuly navštívil v roce 1967 československý pavilon na Expu '67 v kanadském Montrealu. Tam ho zaujaly právě plastiky z taveného skla, které byly dílem dvojice Libenský - Brychtová. Setkali se v roce 1969, kdy se Chihuly vypravil autem z Německa do Železného Brodu, aby našel umělce, které obdivoval. Stali se přáteli a díky němu bylo Jaroslavě Brychtové a Stanislavu Libenskému umožněno pracovat a přednášet ve Spojených státech dávno před sametovou revolucí.
V USA se v té době konaly také jejich samostatné výstavy a Libenský- Brychtová se zaryli hluboko do povědomí obdivovatelů ateliérového skla. Jakkoli se jejich díla na první pohled od děl Chihulyho velmi liší, všichni tři se navzájem podporovali, obdivovali a inspirovali. Na výstavě můžete vidět nejen skleněné plastiky dvojice Libenský-Brychtová a monumentální barevné lustry a další díla Dalea Chihulyho, ale také kresby uhlem Stanislava Libenského, které byly základem pro jejich následnou realizaci ve skle. DOX toho ale nabízí mnohem více a pořádají tu pravidelně i rodinné výtvarné dílny pro dospělé s dětmi už od pěti let.
Jiří Slíva
Milovníci grafiky, dvojsmyslu a chytrého humoru by si neměli nechat ujít Můj šálek Kafky - Židovský humor v kresbě a grafice Jiřího Slívy. Tato výstava sice nekončí s létem, ale proč návštěvu Galerie Roberta Guttmanna odkládat? Nabízí pobavení i vzdělání, a to až do ledna příštího roku. Kafka, Freud, Einstein, Golem, židovská symbolika, ale i biblické motivy se v dílech Jiřího Slívy (mimochodem již deset let karikaturisty týdeníku Euro) objevují v naprosto nečekaných souvislostech a zábavné je nejen jejich ztvárnění, ale i následné přemýšlení o tom, jak něco takového mohlo autora vůbec napadnout. Součástí výstavy jsou i knihy ilustrované Jiřím Slívou, nejen v českém vydání, a další jeho díla i s trochu vzdálenější tématikou.
| Doporučujeme v Evropě |
|---|
| Velká Británie, Londýn, Royal Academy of Arts
250. letní výstava na Royal Academy of Arts - každoroční rozsáhlá prezentace současného umění (do 19. srpna) |
| Velká Británie, Londýn, Tate Modern
Picasso 1932 (do 9. září) |
| Německo, Berlín, Barberini Museum
Gerhard Richter - Abstraktion. Výstava jednoho z nejznámějších a nejdražších německých umělců současnosti (do 7. října) |
| Francie, Paříž, Grand Palais
František Kupka - velká retrospektiva slavného českého autora (do 30. července) |
| Norsko, Oslo, Munch Museet
Andy Warhol - After Munch. Edvard Munch očima Andyho Warhola (do 26. srpna) |
| Maďarsko, Budapešť, Magyar Nemzeti Galéria
Frida Kahlo - velká výstava představující více než třicet děl slavné mexické malířky (do 4. listopadu) |
Co neuvidíte v Židovském muzeu, můžete vidět Poštovním muzeu ve Vyšším Brodě, kde do 31. října probíhá další výstava Jiřího Slívy - PostPoesie. Na výstavě jsou k vidění i nerealizované návrhy poštovních známek, ale také série poštovních básní složených právě pro tuto příležitost.
Sudek, Funke, Drtikol…
Z mimopražských výstav rozhodně doporučujeme i tu, která se právě koná v Oblastní galerii Liberec s názvem Sudek, Funke, Drtikol… Rozsáhlá prezentace české a slovenské fotografie ze sbírek PPF je průřezem díly nejvýznamnějších fotografů obou zemí - od nejstarších fotografií Františka Fridricha, který patřil k nejpozoruhodnějším českým fotografům 19. století až po slovenskou novou vlnu a současnost. Jejím těžištěm je umělecká fotografie 20. století, zastoupena jsou v ní všechna známá jména.
Za vidění stojí už jen samotný prostor bývalých lázní, ve kterých nyní liberecké galerie sídlí. Výstava probíhá v bývalé bazénové hale a na ochozu nad ní, a tak vás mezi převážně černobílými fotografiemi čekají i původní nápisy: „Plavky ždímejte do výlevek.“ Aktuálně budou kapat pouze emoce, které z vás fotografie vyždímají zcela samovolně.
Přečtěte si také:
Glosa: Proč hudební byznys potřebuje Anděla
