Kapitola XCVI
Jako za Brežněva * Havel a Pavel * Hnědá Praha * Šachy, nebo poker?
Jako za Brežněva
Lidé, kteří v minulých dnech jeli autem z Rožmitálu pod Třemšínem do Plzně, si mohli povšimnout nápadně vysokého počtu všemožné silničářské techniky v okolí obcí Míšov a Borovno. Frézuje se, nově asfaltuje, vysekávají příkopy. Co tak najednou? Nesouvisí to náhodou s americkým radarem, který tady má být postaven? Že by už začaly téct slibované státní investice do brdského regionu? Možná se chce někdo jen blýsknout před americkou generalitou, až přijede na obhlídku. Pro místní asi nic neobvyklého. Když sem za komunismu do svých vojenských objektů jezdili ruští papaláši, probíhalo to nachlup stejně. Inu, režimy se mění, spojenci též, ale české praktiky nikoli.
Havel a Pavel
Je třeba uznat: Václav Havel umí odpouštět! Ve čtvrtek 14. října vyjdou Hospodářské noviny, kterým bude předchozího dne jakoby šéfredaktorovat bývalý prezident. Jde o marketingový tah vydavatelství Economia, které Hospodářské noviny tiskne. Velký bojovník proti komunismu, kterého pronásledovala komunistická tajná policie, nyní propůjčí svou tvář (zřejmě zadarmo) vydavatelství, aby prodalo více výtisků a mělo vyšší zisky. Hospodářské noviny tedy bude řídit - jak hlásá příslušný inzerát - Václav Havel. Vydavatelství ale spoluvlastní Miroslav Pavel, současný šéf dozorčí rady, tedy nejvyšší boss ve firmě. Stejná osoba, která podle oficiální evidence ministerstva vnitra figuruje v seznamech agentů StB pod krycími jmény Mládežník a Ekonom.
Co si tedy 14. října v Hospodářských novinách přečteme? Možná například článek o tom, jak dělat volební kampaň pro levicového kandidáta Aleksandra Kwaśniewského v Polsku, rozhovor s bývalým komunistickým exponentem Mariánem Čalfou, jak správně radit nezkušenému českému prezidentovi, analýzu toho, jak se daří pražské Lucerně poté, co její půlku od Havla koupil šéf Chemapolu Václav Junek, či komentář šéfredaktora, jak by se mu s Jiřím Paroubkem dobře vládlo. Bude to krásné počteníčko.
Až Havel došéfredaktoruje v Hospodářských novinách, mohl by si stejnou roli vyzkoušet i v Ekonomu. Tento týdeník také řídí Ekonom.
Hnědá Praha
Pražský magistrát nezakázal akci, která se má konat v den výročí celoněmeckého protižidovského pogromu, takzvaného Kristallnachtu. Jde o pochod jakýchsi Mladých národních demokratů po pražském židovském městě chatrně se zaštiťující „nesouhlasem s českou účastí v irácké válce“. Magistrát neví, jak takovou akci správně zakázat, protože naposledy mu soud takový zákaz zrušil (byť rozsudkem trapně odfláknutým).
Magistrátu zřejmě chybí zkušenosti, jak takové akce zakazovat, přestože ještě poměrně nedávno tam pracoval úředník, který byl podepsán přinejmenším na jednom zákazu disidentské demonstrace v září 1989. Přestože je na úřednická místa požadováno vysokoškolské vzdělání, magistrát přemýšlí přízemně, pouze v intencích ochrany zdraví chodců a omezení dopravy a zásobování. Nikoho nenapadl argument v souladu s ústavou a Listinou základních práv a svobod, že pochod antisemitů ve výročí Kristallnachtu po židovském městě je prostě v rozporu s dobrými mravy (pokud ovšem tento termín není na magistrátu zakázán)! Ze strany žadatelů evidentně nejde o ústavní právo POKOJNĚ se shromažďovat, protože plánované místo i čas jsou zjevně konfrontační (a magistrát nevyužil možnosti navrhnout bezpečnější místo pro uspořádání takové demonstrace, třeba někde na skládce za Prahou).
A pohybujeme-li se tedy v legálním prostoru, pak přece jde i o bezpečnost demonstrantů. Třeba by v Maiselovce mohli dostat řádně po držce! Nadto je ve hře i právo postižených, aby jim zrovna neonáckové nemohli legálně připomínat holocaust. Zákaz by tudíž byl učiněn v dobré víře a v obecném zájmu. A nejmenovaný byvší expert by jim jistě poradil klasickou totalitní, ale účinnou fintu. Byl by učiněn tak těsně před plánovaným pochodem, aby ho bylo možné doručit, ale aby jej žádný soud již nestihl zrušit.
Šachy, nebo poker?
Izraelský specializovaný server Debkafile soudí, že Írán blufuje, když ohlásil namíření 600 raket typu Shehab-3 na Izrael a na americké cíle v Iráku. Jeho zbrojní experti vyhodnotili, že takový počet raket ani odpalovacích ramp Írán prostě nemá. Jelikož to jsou odborníci žijící v inkriminovaném prostoru, lze jim věřit.
Pak ovšem nastává situace srovnatelná s Husajnovým blufováním o jeho arzenálech zbraní hromadného ničení. Američané jeho žvásty vzali vážně a bez zaklepání se tam šli podívat. Zbraně moc nehledali, jen naoko, protože věděli své. A půjdou odtamtud, až si ke své spokojenosti zařídí nezbytnou ropnou agendu. Írán, chtějící si hrát na regionální velmoc, se prsí několika raketami a uranovými odstředivkami ze second handu. Půjde-li to takhle dále, poskytne Američanům prima záminku k vojenské akci. Blufy o zbraních jej - na rozdíl od skutečných zbraní - také neochrání.
V Iráku prý Husajnovo blufování stálo již tři čtvrtě milionu životů. To všechno by už mohli íránští vůdci vědět. Včetně toho, že se u nich té ropné a plynové agendy najde ještě více. Zaslepeně a tupě však plní nejtajnější protivníkova přání. Možná je to tím, že poker se hraje jinak než šachy.
