Protože ČSOB nehodlá k případu dvou dealerů příliš sdělovat, pokusil se týdeník EURO spolu s několika tuzemskými dealery o rekonstrukci případu. Dostupné informace uvádějí, že probíhalo několik osudných transakcí především s americkými vládními dluhopisy (bondy) na podzim loňského roku. Šlo o operace na vlastní účet banky.
Dealeři spekulovali na pokles kursů těchto bondů, respektive na vývoj amerických úrokových sazeb. Uzavřeli proto takzvanou krátkou pozici, o které se domnívali, že se obrátí v zisk. Krátká pozice neboli short sale znamená, že aniž obchodník cenný papír vlastní, zavazuje se ho později prodat svým partnerům za předem domluvenou cenu.
„Krátký prodej je pro investora alternativní cestou k vytváření zisků. Strategie spekulace na pokles, přijatá v tomto případě, je prodat krátkodobě daný cenný papír a po jeho očekávaném poklesu takzvaně srovnat pozici, tedy provést jeho opětovný nákup. Rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou je tedy ziskem investora. V případě podobných strategií má většina investorů nastaveny velmi přísné limity, zvané stop–loss (zastavit ztrátu), které slouží k uzavření pozice v okamžiku, kdy se začne reálná situace vyvíjet proti očekávanému vývoji, vysvětluje Radek Létal z brokerské společnosti DS Finance.
Ceny amerických dluhopisů se vydaly přesně opačným směrem – vzhůru. A to pod vlivem signálů, že americká centrální banka v čele se svým šéfem Alanem Greenspanem sníží úrokové sazby. Po jejich snížení většinou přesouvají investoři své peníze do státních dluhopisů, a tím rostou i jejich ceny. Kdyby šly tedy ceny bondů dolů, dealeři a banka by vydělali. Stal se však pravý opak a brokeři se snažili zběsile umazávat své ztráty dalšími obchody. Tím kupili větší a větší manko. „Zavřít v té chvíli při takovém objemu svou pozici a nečekat na zázrak, to už chce silné nervy. Když otevřete pozici, která jde proti vám, tak na její uzavření nemá každý koule, sdělil nám k tomu doslova jeden z pracovníků ČSOB.
