ČESKÉ FIRMY A PADĚLATELÉ - Čeští výrobci se naučili účinněji bránit padělkům.
Před více než pěti lety zastihla vlna falzifikátů tuzemské podnikatele nepřipravené. Dnes ovládají majitelé významných českých značek efektivní právní kroky a úspěšná byla i pomoc státu proti nekalé konkurenci. Dál ovšem postoupili i padělatelé – od méně náročných plagiátů se přesunuli k technologicky náročnějšímu zboží včetně léků.
Nebývalou drzostí byl obdařen čínský podnikatel, který falšoval zapalovací svíčky do automobilů táborské společnosti Brisk. Nejenže je prezentoval na svých webových stránkách, ale na autosalonu v Brně je před dvěma roky dokonce ve svém stánku vystavoval a prodával. „Zástupci naší společnosti nemohli na výstavě ani uvěřit, že o pavilon dál nabízejí padělky Brisku. Hned podali trestní oznámení a zavolali obchodní inspekci i policisty, kteří na místě perfektně zasáhli. Ale byl to šok,“ vzpomíná na jeden z mnoha případů falzifikace svíček majitel táborské společnosti Brisk Mojmír Čapka.
Výrobci kopií svíček ovšem nepocházeli jenom z Číny, ale působili i v Rusku a na Ukrajině. Kromě těchto zemí distribuovali falzifikáty do Evropy včetně Česka a Německa, do arabských zemí a podobně. Přesto nejmasovější výrobci jakýchkoli padělků pocházejí hlavně z Číny a v budoucnu bude záležet na tom, jak se právě tato země postaví k ochraně autorských práv a jakému tlaku bude ze zahraničí vystavena.
Duševní vlastnictví se v poslední době stává stále důležitějším fenoménem, jehož ochrana patří mezi základní prvky obchodních vztahů po celém světě. Globalizace trhů a neustálý vývoj technologií přinášejí firmám v tomto směru nejen nové možnosti, ale i hrozby. Tam, kde dříve byla ochrana duševního vlastnictví pouhou administrativní a pomocnou činností, se z ní dnes stává jedna ze základních manažerských a organizačních aktivit.
Obrana proti výrobcům falzifikátů se prodraží
Všichni podnikatelé, které Profit v souvislosti s napodobeninami oslovil, se shodli, že kvůli plagiátům odhadují škody na desítky milionů korun i více. Přitom padělky nejsou pro tuzemské spotřebitele novinkou. Už v dobách socialismu se běžně kopírovaly průmyslové vzory ze zahraničí. Ale nebyly to imitace ve smyslu ukradené značky. Zatímco nyní kopírují piráti zboží včetně brandu.
S falzifikáty mají v tuzemsku své zkušenosti společnosti vyrábějící například Český křišťál, minimotorky Blata, nemocniční lůžka Linet, psací potřeby Koh-i-noor, hodinky Prim či likér Becher. Podle šéfa společnosti Mather Communications Ondřeje Obluka se napodobeniny objevují nejčastěji v oblastech, kde se to vyplatí, kde jsou vyšší náklady na vývoj, design. Například ve firmě Blata jsou schopni vyrobit minimotorku za 450 dolarů, což je 7200 korun, Číňané je nabízeli za 75 dolarů. Za tuto částku český výrobce nepořídí ani suroviny.
„U padělků lze náklady snížit nekvalitními materiály, není zapotřebí financovat vývoj ani marketing,“ míní Obluk s tím, že většina podnikavců investujících pouze do výroby imitace pochází z Asie. Účinná ochrana proti pirátům je podle něj jen omezená a spočívá v masivním a soustavném angažování kvalitních právníků i v zemi výroby padělků. „Což je velmi drahé,“ upozorňuje Obluk.
Účinnější je zakročit proti dovozcům
Pavel Blata, majitel firmy Blata vyrábějící motorky, minibiky a čtyřkolky, tvrdí, že kdyby měl účinně zakročit v Číně proti padělkům jen s přispěním právníků, přišlo by jej řízení na 50 milionů korun. Proto bojuje proti pirátům i pomocí obchodních inspektorů a celníků. „Používali jsme všechny cesty. Boj proti výrobcům padělků je zdlouhavý, účinnější je zakročit proti dovozcům,“ uvažuje Blata. Například v Anglii zabavili celníci kopie jeho zboží přímo ve skladech, v Itálii zase na výstavě.
„U Malty se na naše upozornění podařilo chytit zaoceánskou loď s falzy motorek. Kdyby tam nebyly, tak jsme platili zdržení. Takhle jsme hradili sešrotování padělků, které nás přišlo na 800 tisíc korun. Ty jsme pak vymáhali na dovozci, což se nakonec podařilo,“ vypráví Blata s tím, že v Evropě se jim podobný zásah podařil mnohokrát. Přesto se firma v souvislosti s podvrhy dostala do problémů a musela propouštět. Z původních 130 na současných 80 pracovníků.
„Zaměřili jsme se ale na jinou skladbu lidí, hodně jsem posílil vývoj,“ uvádí majitel firmy. Kdyby měl vyčíslit škody, které mu způsobil čínský výrobce, odhaduje je na 200 milionů korun. I proto vyčlenil ve firmě jednoho pracovníka, který se věnuje vyhledávání padělků značky Blata.
Nóbl společnost, o kterou není co stát
Byznys s padělky známých značek roste ve světě podle odhadů osmkrát rychleji než ostatní obchod. Zájem o drahé a luxusní zboží nemají jen zákazníci, ale i podvodníci, kteří vyrábějí například i padělky vozů Ferrari, sportovní boty i oblečení Nike, Puma či Adidas, falešné kabelky značky Gucci, hodinky Rolex. Je sice pěkné, že do takové nóbl společnosti se dostávají i české značky, například hodinky Prim, ale vzhledem ke ztrátám je pochopitelné, že se proti padělatelům brání.
„Imitace našich hodinek nám dokonce rozbily obchodní síť. Odběratelé tvrdili, že za této situace nechtějí mít nic společného s primkami. Nás to donutilo dělat náramkové hodinky na zakázku. Komunikujeme se zákazníky přímo, abychom vyloučili parazitování na pověsti a značce. Většina klientů ví, že pokud chce hodinky Prim, musí se obrátit přímo na nás,“ vysvětluje Jan Prokop, obchodní ředitel a spolumajitel společnosti Elton.
Za problémy firmy s plagiáty dříve běžných hodinek Prim stojí problematická privatizace podniku Chronotechna, kdy nebyla vyřešena ochranná známka. Takže nejprve Hanhart Trade a nyní MPM Quality dováží z Číny hodinky označené jako Prim. „Jsou to střelci, kteří si spočítali, že než soud prohrají, získají nějaké peníze. Například teď od podání žaloby k prvnímu soudnímu jednání uběhlo u ostravského krajského soudu pět let. To je i na naše poměry podivně dlouho,“ míní Prokop a poukazuje na fakt, že Elton v Novém Městě nad Metují vyrábí jako jediný v tuzemsku primky s logem od roku 1969.
„Problém celého sporu není vykuk, který chce parazitovat na značce, ale neschopnost soudů rychle a razantně kauzu řešit,“ uvádí obchodní ředitel Eltonu. Průtahy v Číně lze podle jeho slov pochopit. „V Česku jsou ale podezřelé. Proč váhají nad rozhodnutím, na čí straně je právo, když vláda ani prezidentská kancelář nepochybují, že jediným oprávněným výrobcem hodinek Prim je Elton,“ dodává. Naráží na fakt, že české hodinky Prim dostal darem prezident Francie Nicholas Sarkozy a premiéři zemí Visegrádské čtyřky – Robert Fico, Ferenc Gyurcsány, Donald Tusk.
„Asi by se Sarkozy pěkně divil, kdyby mu prezident Klaus daroval hodinky vyrobené v Číně,“ poznamenává Prokop, podle něhož se škody způsobené firmě čínskými padělky pohybují kolem jednoho sta milionů korun. A to nepočítá škody na image společnosti. „Kdybychom neměli problémy s padělky, tak jsme byli mnohem dál.“
Společnost Jan Becher – Karlovarská Becherovka až po téměř deseti letech tahanic obhájila svá práva na bylinný likér. Letos v létě uznal soud vinnými za porušování práv k ochranné známce Zdeňka Hoffmanna a jeho matku Jiřinu Hoffmannovou, kteří na Slovensku vyráběli a distribuovali becherovku v letech 1998 až 2003. Za dědice receptury se přihlásili poté, co při úklidu domku nalezli smlouvu umožňující výrobu likéru i originál receptury, které získal Josef Hoffmann v roce 1939 od Alfreda Bechera, společníka firmy Johann Becher. „Soud konstatoval, že Hoffmannovi neprokázali, že jejich předci získali dědická práva k obchodní firmě a k ochranným známkám,“ vysvětluje verdikt kauzy manažerka firmy Eva Kotýnková.
Padělatelé se nezastaví, vybírají lukrativnější sortiment
Některé podvrhy mohou být nebezpečné nejenom pro firmu, jejíž výrobky se rozhodne kdosi okopírovat, ale také pro spotřebitele. V poslední době se bohužel do centra pozornosti podnikavců bez skrupulí dostávají i léky. V Česku je toho důkazem firma Wake vyrábějící hojivý gel Hemagel, který léčí odřeniny, spálená záda, opary, ale i rozsáhlé proleženiny.
„Když jsme chtěli expandovat na anglický trh, zjistili jsme, že se tam náš gel už prodává. Teď tam budeme odběratele těžko získávat,“ uvažuje Miroslav Vlk mladší, který s otcem vlastní společnost Wake. Gel dodávají na český, slovenský a americký trh, rozbíhá se spolupráce v Saúdské Arábii.
Právě po uvedení na mezinárodním veletrhu v Dubaji se objevila britská firma, která začala gel falšovat. Zkopírovala informace z českých internetových stránek o Hemagelu a začala po internetu prodávat třígramové balení. Jenže takové u originálního přípravku neexistuje a nikdo ani neví, co falešný gel vlastně obsahuje. „Poslali jsme vzorek do laboratoře na chemický rozbor a čekáme na výsledky toho, jak dalece se podařilo složení napodobit. Třeba může i ohrozit zdraví lidí,“ obává se Miroslav Vlk. Vzniklé škody zatím odhaduje kolem dvaceti milionů korun.
Čekají tedy české podnikatele ještě promyšlenější útoky na jejich výrobky a značky? Podle Ondřeje Obluka ze společnosti Mather Communications budou chtít spotřebitelé ve vyspělých ekonomikách čím dál tím více kvalitu, protože rozsahem je už jejich spotřeba většinou nasycena. „Rájem pro padělatele tedy budou stále více země jako Čína či Indie, kde poroste životní úroveň a lidé zatouží po věcech, které zatím nemají a ani necítili potřebu mít. Mám na mysli auta, elektroniku či značkové oděvy,“ předpovídá Ondřej Obluk.
