eUroGlosa Lady Catherine Ashtonová oznámila, že příští rok opustí post šéfky diplomacie Evropské unie. Věčné cestování ji prý ničí. Při pohledu na její program se není co divit. Jak se vypětí a věčné přesouvání z jednoho konce světa na druhý na člověku podepíše, je vidět na Hillary Clintonové. Ta po zdravotních potížích raději opustila funkci ministryně zahraničí Spojených států.
Kočování není pro Ashtonovou jediným důvodem k odchodu. Teoreticky by se o svůj vysoký post mohla ucházet znova. Šance by však měla malé, neboť už v minulosti se častokrát ocitla pod palbou kritiky. Partneři jí vytýkali chybějící manažerské schopnosti, nedostatek rozhodnosti a malé charisma. Unii navíc příští rok čekají rozsáhlé personální manévry: bude třeba najít šéfy Evropské komise, Evropského parlamentu a Evropské rady. A škatulata se budou ladit v tvrdých zákulisních jednáních, kde hrají jednotlivci a jejich zkušenosti druhořadou roli. Klíčová je národnost, příslušnost k politické frakci i pohlaví.
Ashtonová odchází s vědomím, že stát v čele diplomacie EU není vděčnou rolí. Unie její post vytvořila, aby dala zahraniční politice jednotný hlas. K tomu je však stále daleko. Skloubit dohromady zájmy 27 států, z nichž některé se samy považují za světové mocnosti, je nadlidský úkol.
Příkladem budiž aktuální bitva o zbrojní embargo vůči násilnostmi zmítané Sýrii. Britové by chtěli dodávat rebelům zbraně a podporu mají ve Francii. Jiné země jsou proti. Londýn proto oznámil, že je v případě, že se shodu v EU nepodaří najít, připraven jít vlastní cestou. Může se tak stát, že Britové nepodpoří obnovení embarga, které vyprší na konci května a jehož prodloužení v EU vyžaduje jednomyslnost. Jednota zahraniční politiky EU by tak utržila další šrám.
O autorovi| TOMÁŠ PIRKL • spolupracovník redakce, Brusel
