Vstup do Evropské unie znamenal pro české firmy a podniky poměrně velkou změnu ve vykazování statistických dat a údajů. Musely se proto změnit i informační systémy, které informace zpracovávají. Softwarová společnost Scala Business Solutions byla jednou z firem, která upozorňovala na možné problémy podniků v souvislosti se vstupem do unie. O „evropské“ softwarové realitě hovořil týdeník EURO s ředitelkou Scala Business Solutions Martinou Marešovou.
EURO: Vaše společnost před vstupem Česka do Evropské unie upozorňovala na fakt, že informační systémy řady českých firem a podniků nejsou na nové „evropské“ podmínky plně připravené. Jaká byla realita?
MAREŠOVÁ: Zatím se to dá těžko hodnotit, dostupné informace říkají, že všechny firmy odevzdaly potřebné výkazy, a teprve zpětná kontrola později ukáže, zda bylo vše správně. Je možné, že například jedna firma z deseti tuto změnu podcenila. Jinak by mělo být vše v pořádku i proto, že bylo kolem unie tolik publicity. Z hlediska našich zákazníků to bylo poměrně bez problémů. Organizovali jsme semináře, dodávali jsme jim materiály, jsme tu od toho, abychom je podporovali a vedli.
EURO: Nastaly nějaké komplikace v softwarovém byznysu v souvislosti se vstupem?
MAREŠOVÁ: Z hlediska funkčnosti i po technické stránce jsme byli připraveni na všechny změny asi stejně jako ostatní silní dodavatelé softwaru. Stovky, možná tisíce našich zákazníků navíc programy používají už léta, protože mají sesterské či mateřské firmy v ostatních zemích unie a tímto administrativním procesem už prošly v minulosti. Co ale bylo pro informační systémy náročné z obecného hlediska, byla včasnost informací. Zákon o DPH a další podklady pro finální nastavení programů jsme dostali jen několik dní před vstupem do unie, což bylo výrazně později, než jsme všichni očekávali. Jako softwarová firma můžeme mít všechno připravené – programy, lidi i konzultanty, ale stejně musíme čekat na finální podobu zákonů a poté během pár hodin programy změnit, otestovat a dodat zákazníkům.
EURO: Bylo to pro vás asi poměrně hektické období…
MAREŠOVÁ: Vzhledem k tomu, že to, co jsme potřebovali vědět, nebylo připravené druhou stranou včas, tak bylo hodně nejasností, například chyběly prováděcí účetní předpisy. Když na to pohlížím zpětně, byli jsme vlastně vyzváni, abychom suplovali práci daňových poradců a auditorů, protože nikdo nevěděl, jak si co má vyložit. Díky všem schvalovacím procesům to vskutku bylo poměrně hektické období.
EURO: Změnily se nějak výrazně informační systémy a podnikové aplikace?
MAREŠOVÁ: Poměrně velké změny se týkají například výkazu Intrastat, dokumentu, který statisticky sleduje obchodní operace mezi jednotlivými členskými zeměmi. Tento výkaz musí každý měsíc zpracovávat všechny firmy, u nichž hodnota importu překročí dva miliony a hodnota exportu převyšuje čtyři miliony. Jedním z faktorů, který se sleduje, je stát původu každého jednotlivého výrobku, který se do Česka doveze. Pokud má dodavatelská firma sklady po celém světě, zjistí odběratel až fyzickou kontrolou, ze kterého skladu a státu zboží přišlo. To nejde v systému dopředu definovat, každá taková položka se musí opakovaně editovat a upřesňovat. V některých případech je nutné došlé zboží i převažovat. Všeobecně se dá říci, že vstup do unie přinesl určitou pracnost v zadávání údajů, které v minulosti nikdo nesledoval a dnes je do informačního systému musíme nějak dostat.
EURO: Týká se taková pracnost i jiných oborů než logistiky?
MAREŠOVÁ: Myslím si, že oblast logistiky se v tomto ohledu změnila nejvíc, oproti minulosti se sleduje mnohem více parametrů a údajů. I když informační systém automaticky zpracuje reporty a potřebné výstupy, musejí se výrobky častěji a ve větší míře fyzicky kontrolovat či evidovat. Všeobecně si myslím, že údajů, které informační systémy firem zpracovávají, je nyní více než v minulosti.
EURO: Zaznamenali jste v květnu a červnu zvýšenou poptávku po informačních systémech od firem, které tuto problematiku například podcenily?
MAREŠOVÁ: Z mého pohledu to bylo v květnu naopak. Všichni uživatelé měli starosti jak systémy nastavit, co všechny změny konkrétně znamenají, někteří doháněli to, co před 1. květnem nestihli. Všichni najednou prožívali unii, co se má jak dělat, jak se co má uplatňovat. Těch šest týdnů po vstupu do unie bylo z obchodního hlediska slabších, ale obrovský zájem byl o konzultace. Pokud jde o nové zákazníky, myslím, že poptávka začíná růst právě teď. Také naši zákazníci, kteří nechtěli přejít na vyšší verzi programu, protože to nepovažovali za tolik významné, dnes vidí výhody a často mění názor. To období růstu přichází nyní.
EURO: Zažil softwarový průmysl v minulosti podobně velké změny?
MAREŠOVÁ: Trochu mi to připomíná období na přelomu tisíciletí, kdy měly firmy, ale i jedinci z milenia poměrně velké obavy. Tehdy také všichni zákazníci prověřovali, zda jejich informační systémy zvládnou rok 2000, to byl celosvětově velký projekt pro všechny dodavatele.
EURO: Pocítila jste jako soukromá osoba nějak pozitivně či negativně vliv členství Česka v unii?
MAREŠOVÁ: Pozitivem je rozhodně rychlé odbavení na letištích, nejasnosti, alespoň z mého pohledu, panují kolem prodeje v bezcelních zónách. Pokud člověk cestuje mimo unii, ale letí přes unii, některé věci si nemůže koupit vůbec, některé za jinou cenu než jiní a podobně. Jinak jsem nic bouřlivého neočekávala, a ani se tak z mého pohledu neděje.
