PRŮZKUM MEZI MALÝMI A STŘEDNÍMI PODNIKATELI ODHALIL I VELKOU SKUPINU, KTERÁ SICE TUŠÍ, ŽE JEDNOTNÝ TRH JEJICH PODNIKÁNÍ OVLIVNÍ, ALE PŘÍSLUŠNÉ INFORMACE NEHLEDÁ A ANI HLEDAT NECHCE.
Polovina malých astředních firem ví, že se jich vstup do EU dotkne
Do chvíle, kdy se Česko stane součástí jednotného evropského trhu, už mnoho nechybí. Proto je na místě podívat se, jak tuzemské firmy samy hodnotí svou připravenost na vstup do Unie a informovanost o tom, co je čeká. Malí a střední podnikatelé se nejčastěji obávají nárůstu nákladů na mzdy zaměstnanců a přizpůsobení novým technologickým postupům a normám vyžadovaných Evropskou unií. Podnikatelé jsou pak připraveni situaci řešit i propouštěním zaměstnanců. Dvanáct procent dotázaných bude propouštět určitě a dalších patnáct procent to vidí jako velmi pravděpodobné. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM z konce loňského roku. Průzkumu se zúčastnili 1004 respondenti, ztoho 87 procent byli majitelé firem a 13 procent zástupci managementu. Podniky reprezentují 25 klíčových skupin živností. Představitelé mikropodniků do deseti zaměstnanců tvořili 49 procent dotázaných, malé firmy 23 procenta, středně velké podniky 9 procent a živnostníci 19 procent.
PRÁDELNY A ČISTÍRNY ZA VODOU
Téměř čtvrtina dotázaných podnikatelů si myslí, že problémy s přizpůsobením se podmínkám jednotného trhu mohou jejich firmu ohrozit. Největší nebezpečí cítí potravinářské, textilní, oděvní a kožedělné firmy. Nejméně ohroženi se naopak cítí podnikatelé ve stavebních řemeslech, inženýrské činnosti, technických zařízeních a službách. Polovina dotázaných zástupců společností se domnívá, že se jejich firem vstup Česka do Unie dotkne. Naproti tomu desetina respondentů si je jistá, že to na ně nebude mít žádný vliv. Nejohroženější se cítí potravinářské společnosti a cestovní kanceláře. Pokud jde o velikost firem, největší obavy vyjadřují středně velké podniky. Naopak nejméně dopadů očekávají živnostníci a mikropodniky, především pak prádelny, čistírny a technické bezpečnostní služby. Štěstí přeje připraveným, i když na všechno se firmy pravděpodobně ani připravit nemohou. Měly by však mít o možných rizicích alespoň informace. Přesto průzkum odhalil existenci velmi rizikové skupiny firem, která dopady vstupu Česka do Unie očekává a přesto se o informace nezajímá. Uvedlo to jedenáct procent dotázaných. Nejvíce takových firem je mezi mikropodniky s jedním až deseti zaměstnanci. Jedná se o podnikatele v oborech: obuv, technická zařízení (kovo), kapalná paliva a LPG.
PODNIKATELÉ ANI NEVĚDÍ, CO VŠECHNO NEVĚDÍ
Jako zdroj informací slouží podnikatelům nejčastěji tisk, televize, rozhlas a internet. Přitom z dalšího průzkumu, tentokrát společnosti Respond&Co, vyplývá, že malé a střední podniky netrpí nedostatkem informací z předem definovaných oblastí. Problém ale je, že podnikatelé většinou nemají jasno v tom, jaké všechny informace by se jim mohly hodit. Celá 82 procenta z 314 dotázaných zástupců malých a středních firem odpověděla, že nepostrádají informace související se samotným podnikáním, nevědí však, jaké další mají hledat. Obecná informovanost v oblastech, které s podnikáním souvisejí jen nepřímo, je tedy podle průzkumu spíš malá. „Český podnikatel nechává všechno na poslední chvíli a spoléhá na to, že svou pružností vše zvládne. Existují však situace, které se takto zvládnout nedají. Vstup do Evropské unie k nim rozhodně patří,“ uvedl Tomáš Raiter ze společnosti STEM/MARK. Podnikatelům však nejvíc chybí jeden centrální zdroj informací. Podle průzkumu firmy Respond&Co neexistuje dostatečná informovanost o národních i evropských podpůrných programech pro malé a střední podnikatele. Více než polovina respondentů dosud při získávání informací v souvislosti s podnikatelskou činností nevyužila služeb žádné z kompetentních organizací. Ti, kteří této možnosti využili, se nejčastěji ptali úřadů práce a finančních úřadů, které poskytují informační servis zdarma. Pro placené služby navštívili podnikatelé nejčastěji Hospodářskou komoru ČR či Agrární komoru ČR. Jednání s úřadníky však podnikatelé nevyhledávají rádi, proto dávají přednost hlavně internetu. Kvalitní a srozumitelné webové stránky úřadů a institucí jsou zřejmě do budoucna ten správný krok.
