VYTÁPĚNÍ BUDOVČtyřicet procent spotřeby energie v Evropě padne na vytápění budov. Podle Unie je to alarmující stav. Jeho postupnou změnu má přinést program snižování energetické zátěže a s ním související energetická certifikace budov. Součástí nového plánu na postupné snižování energetické zátěže Evropy je směrnice EPBD.
VYTÁPĚNÍ BUDOV Čtyřicet procent spotřeby energie v Evropě padne na vytápění budov. Podle Unie je to alarmující stav. Jeho postupnou změnu má přinést program snižování energetické zátěže a s ním související energetická certifikace budov. Součástí nového plánu na postupné snižování energetické zátěže Evropy je směrnice EPBD. Týká se certifikace spotřeby energie ve stavebních objektech. Provádět ji budou nezávislí auditoři. Od ledna minulého roku je uvedená směrnice součástí českého právního řádu, praktická realizace ale trochu pokulhává. Je zapotřebí ještě schválit několik souvisejících norem, především prováděcí vyhlášku, bez níž certifikovat nelze. DEVELOPEŘI NÁJEMCE NEŠETŘÍ „Neznám žádný projekt, kde by se developer věnoval energetické úspornosti natolik, aby to stálo za pozornost,“ tvrdí Petr Urbánek z realitní společnosti Europolis. Podle něj se v Česku problematice energetické spotřeby budov, což v praxi znamená především výši nákladů na vytápění, nevěnuje příliš velká pozornost. „Vhodným výběrem technologií a materiálů lze ušetřit až 40 procent výdajů. Takto jsme postupovali při výstavbě budov Nile House a Danube House. Revize výsledků faktické spotřeby skutečně ukázala zmíněnou úsporu oproti konvenčním budovám,“ dodává Urbánek. Investice přitom nejsou výrazně větší, poněkud vyšší náklady se týkají jen fáze projektování. „V zásadě jde o netradiční použití standardních technologických prvků. To vše je podpořeno účelnou orientací budovy ke světovým stranám, kvalitní izolací, využitím akumulačních schopností betonu a některých dalších faktorů,“ vysvětluje Urbánek. Uvádění směrnice EPBD do života by leccos mohlo změnit. Každá nová budova či rekonstrukce staveb s plochou nad 1000 metrů čtverečních budou muset mít průkaz energetické náročnosti. A také takzvaný energetický štítek budovy, podobný štítkům větších domácích elektrospotřebičů. Tvůrci směrnice počítají s tím, že „energetické“ informace budou jedním z hlavních faktorů tvorby prodejních cen stavebních objektů, respektive výše nájemného. Nejde jen o deklarování stavu, ale o nepřímý tlak na snižování nadměrného konzumu energetických zdrojů. Loni v listopadu vytyčila Unie před členské země úkol snížit do roku 2020 spotřebu energie o pětinu. Součástí dlouhodobé kampaně má být i veřejná osvěta. USPOŘIT LZE I V BYTECH
Energie se ztrácí nejen ve veřejných budovách. Právě v Česku na tom nejsme o mnoho lépe ani v bytech. Platí to hlavně pro panelové domy, v nichž dnes žije více než třetina populace a stejně vysoký podíl mají na bytovém fondu. Většinou jsou tyto budovy staré dvacet až třicet let a při jejich výstavbě se na energetické úspory nemyslelo.
Pět miliard korun, které v závěru loňského roku Evropská unie ze svých fondů vyčlenila na opravy bytů v Česku, se tak zdá být pouhou kapkou. Reálné výplaty této částky budou navíc rozloženy do šesti let.
Pro panelová sídliště bude ale rozhodně tato finanční injekce citelnou pomocí. Další stamiliony korun, hlavně do zateplování mizerně izolovaných paneláků, investují jejich uživatelé z jiných zdrojů, včetně dotací domácích podpůrných programů.
PASIVITA VÝHODOU
Náklady na vytápění, respektive jejich úspory, zajímají i majitele rodinných domků. Stále více se mluví o ekologických, nízkoenergetických nebo „pasivních“ domech.
Například stavby ze dřeva spotřebují o 20 až 40 procent tepelné energie méně než domy z cihel či betonových tvárnic.
Ještě dále úroveň energetické spotřeby posouvají pasivní domy. Ty jsou projektovány tak, že takřka nepotřebují žádný topný systém. „Tyto domy vyžadují vyšší investice do oken, izolací a větracího systému. Nemusí to ale nutně znamenat celkově vyšší náklady výstavby,“ tvrdí Vladimír Nepivoda z chrudimské firmy Asting CZ Pasivní domy. Podle něj účelné vyprojektování pasivního domku může vést i k pořizovacím nákladům srovnatelným s běžnou výstavbou. Obvykle se ovšem uvádějí investiční náklady vyšší o 10 až 20 procent - ale také pouze desetinové náklady na otop. Skromný domek tak lze vytopit za 3000 korun ročně.
Je to hlavně zásluha použitých stavebních materiálů (například expandovaný polystyrén), vysoce účinné izolace, vzduchotěsnosti celé stavby a řízené cirkulace vzduchu. Jako zdroj potřebného tepla slouží slunce, respektive solární panely, případně menší topné těleso. „Pokud si někdo troufne na výstavbu svépomocí, dokáže pod kvalitním odborným dozorem postavit i pasivní domek,“ hodnotí Nepivoda technologickou a odbornou náročnost stavby těchto budov.
