Bankovnictví Evropa se výrazně posunula k bankovní unii. Dříve nemyslitelné uspořádání si vynutila dluhová krize a tlak Německa coby největšího plátce a logicky největšího záchranáře na kontinentu. Smyslem kroku, na němž se dohodli minulý týden ministři financí členských států, je nastavit pravidla hry pro případ, že se do potíží dostanou banky v zemích se společnou měnou. „Jde o konečný krok v případě ambiciózního projektu, který byl vyhlášen před 18 měsíci, sleduje sloučení finančního dohledu v eurozóně a je největší centralizací moci v Evropě od zavedení společné měny,“ konstatoval britský list Financial Times.
Návrh, který vypracovaly týmy šéfů státních pokladen v Unii, nese výrazný německý rukopis. Lidé kolem staronového německého ministra Wolfganga Schäubla (na snímku) prosadili, že do roku 2016 vznikne jednotný mechanismus pro vypořádání s problémovými bankami. Působit bude spolu s jednotným bankovním dohledem, k němuž dospěla eurozóna vloni. „Cílem je, aby němečtí daňoví poplatníci nemuseli hradit ztráty dejme tomu španělských či italských peněžních domů,“ zdůrazňují Němci.
Schäublovi se zároveň podařilo odstavit na vedlejší kolej Evropskou komisi, která si nárokovala právo rozhodovat, komu a jak má být pomoženo. Exekutiva EU může podle přijaté verze vznášet námitky proti záměrům údajně až devíti odborných komisí. Jenže své prosadí výhradně tehdy, pokud se za ni postaví Rada, tedy členské státy.
Spolková republika si rovněž vydupala, že v procesu zachraňování bank má zůstat stranou Evropský stabilizační mechanismus (ESM), sloužící jako půlmiliardový obranný val pro případ kolapsů dílčích zemí. „Je to poprvé, co uspěl Berlín proti všem. Až dosud měl vždy alespoň nějaké spojence,“ všimli si pozorovatelé. Ušetření ESM znamená, že v boji o přežití finančních institucí zůstane ve hře výhradně jednotný záchranný systém vybavený speciálním fondem, v němž se má během deseti let shromáždit 55 miliard eur. To ale není právě mnoho, sanace španělských ústavů vyšla zhruba na 40 miliard.
Základem příští struktury bude nová mezivládní dohoda, která se má obejít bez otevření základních smluv o Evropské unii. Hotová má být do března, poté ji musejí schválit členské země platící eurem i zájemci mimo evropskou měnovou unii.
