Evropská komise dnes představí plán, který počítá s tím, že Unie v dalších letech věnuje třikrát více prostředků na výzkum v oblasti energetiky, než dává dnes. Ročně na něj půjde osm miliard eur, které mají Unii zajistit prvenství v technologickém souboji se Spojenými státy a Japonskem. Diskuse o financování tzv. SET plánu bude nicméně ještě složitá.
Autor: ec.europa.eu
S návrhem plánu na podporu rozvoje strategických energetických technologií (SET plán, v aj zde) přišla Evropská komise na podzim roku 2007. Jedná se o jeden z nástrojů, který má Evropské unii pomoci splnit její klimaticko-energetické cíle – zvýšit do roku 2020 podíl obnovitelných zdrojů na 20 % a snížit o 20 % emise oxidu uhličitého. Komise věří, že jasná a srozumitelná strategie povede k lepší spolupráci na vývoji nových energetických technologií a pomůže Evropě nastartovat investice do jejich výzkumu.
SET Plán vyzývá k větší spolupráci na evropské úrovni a podpoře inovací a přichází s následujícími opatřeními:
* Založit tzv. Evropské průmyslové iniciativy pro větrnou a solární energii, biomasu, ale i pro jadernou energii, technologii CCS (zachycování a ukládání emisí CO2 – Carbon Capture and Storage) a přenosové sítě. Způsoby financování těchto iniciativ mají být různé. Jednou z možností je společné financování ze soukromých a veřejných zdrojů (PPP), jinou například společné financování z pokladen členských států. Další alternativy Komise specifikuje blíže ve svém sdělení k SET plánu zveřejněném v listopadu 2007.
* Vytvořit Evropskou alianci pro výzkum v energetice. Jedná se o sdružení desítky významných výzkumných institucí, které mají koordinovat svůj výzkum v oblasti energetiky a realizovat společné výzkumné programy.
* Založit na mezivládní úrovni řídící skupinu pro strategické energetické technologie (Steering Group on Strategic Energy Technologies).
* Vytvořit Informační systém o energetických technologiích.
Projekty postavené na solární energii mají v další dekádě obdržet unijní podporu ve výši 16 miliard eur a zhruba 30 tzv. „chytrých měst“ (smart cities) dalších 11 miliard, píše se ve sdělení Evropské komise. Během příštích deseti let se tímto způsobem má „proinvestovat“ minimálně o 50 miliard eur více, než podle nynějších pravidel. Cíl je jasný: do roku 2050 srazit emise skleníkových plynů o 80 %.
„Musíme motivovat nejlepší evropské vědce k tomu, aby posunuli hranice ve výzkumu materiálů, v chemii, fyzice, nanotechnologii a biotechnologii směrem k efektivnější produkci a spotřebě energie,“ píše se podle agentury Reuters v materiálu Komise, který má být dnes zveřejněn. „Nemůžeme prostě sedět a čekat až se průlomové objevy z evropských laboratoří dostanou zdlouhavou cestou ke komerčnímu využití,“ uvádí zpráva.
Ta se zaměřuje spíš na vypočítávání prostředků, které budou pro energetický výzkum v dalších letech potřeba, ale už méně řeší, kde tyto peníze v současné ekonomické situaci sehnat. Na druhou stranu například balíček Komise určený k obnově evropského hospodářství, z něhož půjdou na energetické projekty čtyři miliardy eur, dostal nakonec (i přes řadu sporů) zelenou.
Více na EurActiv.cz.
