Hnutí STAN v Bruselu spolupracuje s ODS. Doma je něco takového zatím tabu
Na první pohled jsou Starostové a nezávislí (STAN) s TOP 09 nerozlučná dvojice, která manželství z rozumu stvrdila smlouvou až do roku 2017. Přesto emancipace Starostů od kdysi mocné matky pokračuje mnohem nenápadněji, než by se zdálo. Nikoli ovšem v Praze, ale tam, kde by to čekal málokdo - v Evropské unii.
Nově zvolený předseda STAN Martin Půta je v Bruselu jako doma. Coby člen Výboru regionů EU, poradního orgánu, který tlumočí názory krajů a měst na chystanou evropskou legislativu, jezdí do unijní metropole téměř každý měsíc. Ostatně stejně jako 11 dalších českých zástupců v instituci, která sídlí hned vedle Evropského parlamentu.
Za jednací stůl si ovšem Půta běžně sedá se zástupci ODS. Ačkoli TOP 09, starší a zkušenější partner STAN, na bruselské půdě využívá zázemí Evropské lidové strany (EPP), Starostové v čele s Půtou dali přednost úplně jinému politickému zázemí bruselských špílmachrů. Tím jsou evropští konzervativci (ECR), formace, kterou v roce 2009 tak trochu na truc eurolidovcům založila ODS s britskými konzervativci.
Vlasákovy úlovky Půtu, který byl v Bruselu původně „bezprizorný“, do ECR zlanařil europoslanec za ODS Oldřich Vlasák, který je zároveň místopředsedou Svazu měst a obcí. Tedy organizace, která do Výboru regionů nominuje polovinu z 12 českých členů.
Půta není jediným Vlasákovým úlovkem. K evropským konzervativcům se při jednáních v Bruselu hlásí třeba i Pavel Branda, místostarosta obce Rádlo, nebo Štěpánka Fraňková, pardubická primátorka zvolená v roce 2010 za stranu SNK Evropští demokraté. ODS v bruselském Výboru regionů draftovala také svého bývalého člena Juraje Thomu, který obhájil v roce 2010 post primátora Českých Budějovic za hnutí Občané pro Budějovice.
To šlo do voleb s podporou STAN.
Občanští demokraté, jejichž aktuální preference jsou nižší, než jaké vykazuje TOP 09, mají z takového lanaření radost a spolupráci si pochvalují. „Je to milé. Navíc to ukazuje, že ODS není žádnou uzavřenou stranou,“ libuje si první místopředseda ODS Jan Zahradil. Spolupráci si pochvaluje i Martin Půta -byť zdůrazňuje, že není oficiálně členem klubu ECR. „Vzniklo to tak, že jsme po povodních v roce 2010 potřebovali změnit pravidla vyplácení podpory z fondu solidarity. A eurokonzervativci nejsou velký klub, takže tam některé věci jdou snáze prosadit,“ vysvětluje hejtman Libereckého kraje, proč nedal přednost Evropské lidové straně, která je pro STAN vzhledem k symbióze s TOP 09 stranicky příslušná.
Podobně to vidí i Zahradil. „U nás mají více možností, než by měli třeba u eurolidovců,“ zdůrazňuje.
Výbor regionů ostatně není jedinou institucí, kde ODS lanaří zástupce jiných stran pod křídla evropských konzervativců. Obdobná přetahovaná se hraje na půdě Parlamentního shromáždění Rady Evropy ve Štrasburku. I když je tato v Česku téměř neznámá instituce svým významem ještě o něco zastřenější než Výbor regionů v Bruselu, i tady se delegáti řadí nejen podle národního, ale i podle stranického klíče.
V případě sedmi českých zástupců je zařazení do některé z celoevropských partají důležité. České strany v Evropě nikdo nezná, a pokud chtějí být alespoň trochu vidět, musejí si vybrat některou z unijních superstran. Štrasburk i NATO I v štrasburské Radě Evropy by ODS ráda nejen eurolidovcům někoho přetáhla. Vysoko na seznamu je Stanislav Polčák, místopředseda STAN a trojka na společné kandidátce Starostů a TOP 09 pro volby do Evropského parlamentu. Není ve štrasburském shromáždění, kam jsou delegováni poslanci z evropských zemí, jediným, který má našlápnuto přemístit se do mnohem prestižnější kanceláře europarlamentu. Podobně je na tom i jeho kolegyně z Rady Evropy Kateřina Konečná, která do eurovoleb vede české komunisty.
Pět poslanců a dva senátory Česko vysílá i do parlamentu Severoatlantické rady. Ten sídlí v Bruselu, ale pravidelně putuje po členských zemích NATO. Koncem roku 2012 si delegáti zajeli i do Prahy. A i tady se hraje na to, k jaké eurostraně se kdo přidá. ODS je ve sněmovně NATO v nevýhodě. Po loňských volbách tu má jen jednoho delegáta. Zato má ovšem díky ECR dlouhé prsty. Přes britského konzervativce Charlese Tannocka, který má spolupráci s NATO na starost, může nabídnout rychlou spojku do Evropského parlamentu. Lovení v cizích vodách je pro ODS na bruselské půdě nutností. Vyhlídky občanských demokratů nejsou totiž právě optimistické.
Po květnových eurovolbách se počet europoslanců za ODS podle všeho smrskne z devíti zhruba na dva. Černý scénář pak počítá s tím, že se kdysi mocná vládní strana do evropské sněmovny vůbec nedostane.
Jeden nebo dva zástupci ODS v europarlamentu ale ještě neznamenají, že nebudou vidět. Ovšem za předpokladu, že výpadek své domovské superstraně ECR nahradí. Třeba právě lanařením nezařazených poslanců od konkurence. Nejen u nás, ale i v zahraničí.
Eurokonzervativci by rádi do svého unijního klubu přetáhli třeba nizozemskou vládní Lidovou stranu pro svobodu a demokracii, která má tři europoslance.
Půta slibuje věrnost Sám Půta ale odmítá, že by se po volbách do Evropského parlamentu Starostové a nezávislí nechali zatáhnout do lůna eurokonzervativců, což by znamenalo podraz na mateřskou TOP 09. „Počítám, že pan Polčák jako nově zvolený europoslanec vstoupí k eurolidovcům,“ zdůrazňuje. Přímá spolupráce s ODS je pro STAN zatím tabu. Vzhledem k mizivým preferencím občanských demokratů se nelze divit. Mnohem výhodnější je jiná taktika - tiché lanaření nespokojených starostů z řad ODS do náruče STAN. Což je metoda, která s největší pravděpodobností zesílí před letošními komunálními volbami. Expertům na draftování z řad ODS tak nezbývá nic jiného než čekat, až se STAN od TOP 09 emancipuje. Když ne doma, pak alespoň na bruselské půdě.
„Evropské volby jsou zatím nepřekročitelná linie a ukazuje se, že vazba Starostů na TOP 09 je pevná. Možná příště už bude všechno jinak,“ dodává optimisticky Zahradil.
Otázkou ovšem je, zda příště na evropském hřišti ještě zbude nějaká ODS, která by mohla lákat do zázemí malého, ale silného týmu v první evropské lize.
České strany v EU nikdo nezná. Pokud chtějí být alespoň trochu vidět, musejí si vybrat některou z unijních superstran.
O autorovi| Blahoslav Hruška, hruskab@mf.cz
