Třímilionová socha s mnoha otazníky
Národní galerie získala minulý rok do svých sbírek pozoruhodnou dřevěnou sochu Madony na lvu, která má na první pohled blízko k řadě českých gotických soch z doby kolem poloviny 14. století. Socha, nazývaná nyní podle místa své údajné provenience Klosterneuburská madona, je však v mnoha detailech natolik unikátní, až se vnucuje otázka, zda je vůbec pravá.
Socha byla zakoupena za 120 tisíc eur v renomovaném vídeňském starožitnictví a od loňského prosince je vystavena ve stálé expozici středověkého umění v Anežském klášteře. I když nikdo z historiků umění, kteří byli přítomni na nedávném kolokviu o této soše, natvrdo neřekl, že ji považuje za novodobý padělek, podstatná část diskuse se nakonec točila právě kolem této otázky. Pokud však pravá je, jedná se o jedno z nejkvalitnějších a nejlépe dochovaných děl českého umění poloviny 14. století.
V čem je tedy problém? Pochybnosti může vzbudit už to, že socha je v tak dobrém stavu. Středověké plastiky mívají často ulomené paže či vyčnívající části draperie. Zde se zachovaly i takové detaily, jako je vztyčený ukazováček malého Ježíška. Mimochodem gesto, pro které v umění z této doby velice těžko hledáme nějakou analogii. Další otázky vyvolává skutečnost, že socha je vyrobena z dubového dřeva, což je materiál, který středoevropští řezbáři běžně nepoužívali. A podobných otazníků je víc.
Argumentem ve prospěch pravosti sochy naopak je, že uvažovaný falzifikátor by musel být nejen zručným řezbářem, ale též odborníkem na středověké umění. Laikovi sice mohou připadat gotické sochy všechny stejné, historici umění však u nich dokážou rozlišovat velice subtilní stylové znaky. Neudělat chybu a nezkombinovat prvky, které k sobě nepatří, by vyžadovalo značný rozhled. Není také jasné, proč by někdo falzifikoval zrovna českou gotiku, když o ni nikdy mezi sběrateli nebyl příliš velký zájem.
Jediné, co v této situaci můžeme dělat, je zvážit všechna pro a proti a rozhodnout se věřit. Žádná metoda, kterou by šlo pravost sochy jednoznačně dokázat, bohužel neexistuje. Dokázat umíme vždy jen to, že něco není pravé. A to se v tomto případě zatím nestalo.
