Bankovní tajemství
BRUSEL,PRAHA (WSJ, hns) - Ministři financí Evropské unie se po deseti letech vyjednávání dohodli na způsobu zdanění příjmů z úspor vedených v zahraničí. Ten má Evropanům ztížit vyhýbání se placení daní a mohl by napomoci v boji s rozpočtovými schodky. Přijaté řešení zakotvilo princip výměny informací o bankovních vkladech cizích občanů ve dvanácti zemích Evropské unie.
Odlišný režim si prosadily Rakousko, Lucembursko a Belgie, země s tradicí přísného bankovního tajemství. Tyto tři státy zavedou srážkovou daň z úroků z vkladů občanů jiných zemí unie. Daň bude v roce 2004 činit patnáct procent, v roce 2007 se zvýší na dvacet a v roce 2010 až na pětatřicet procent. Bankovní tajemství budou moci tyto země zachovávat do doby, než se k dohodě připojí Švýcarsko, jejich hlavní konkurent v bankovním podnikání.
V unii je běžné, že lidé spoří v zemích, kde se nevybírá srážková daň. Získané úroky pak doma nepřihlašují ke zdanění. Jen Němci měli v polovině roku 2000 v zahraničí úspory ve výši 960 miliard eur.
Dohodu v posledních měsících blokovali zvláště Rakušané a Lucemburčané. Jejich země chtěly, aby se ke smlouvě o výměně informací připojilo nejprve Švýcarsko a pak dalších pět finančních center mimo Evropskou unii: USA, Monako, Andorra, Lichtenštejnsko a San Marino.
Zavedení srážkové daně v Rakousku, Lucembursku a Belgii je tedy kompromisním řešením. Zahraniční vkladatelé se ovšem mohou placení srážkové daně v těchto třech státech vyhnout, pokud ohlásí příjem domácím daňovým institucím.
