Hlavní tahoun tuzemské výroby tatarek a kečupů – Unilever – opouští Česko. Naopak rakouský Spak chystá expanzi. Do rozšíření závodu v Sušici vloží 100 milionů korun. Podle odborníků si však spotřebitelé investorských hrátek ani nevšimnou.
Autor: Martin Siebert
Rakouská společnost Spak – jeden z nejvýznamnějších hráčů na českém trhu s tatarkami a kečupy – rozšiřuje své tuzemské výrobní kapacity. „Postavili jsme novou skladovací halu a do konce příštího roku bychom měli mít i novou a modernější výrobní halu,“ říká ředitel firmy Alex Kral. Celková investice dosáhne 100 milionů korun a počet zaměstnanců v sušickém závodě se zvýší o zhruba 20 procent. Produkce by se v příštích letech mohla zvýšit až o jednu třetinu. Odbytiště bude firma hledat hlavně v zahraničí. „Český trh už je v podstatě nasycen, takže počítáme se změnou poměru zboží vyráběného pro export a pro český trh.“ Už nyní směřuje více než polovina tuzemské produkce Spaku do zahraničí, do tří let by měl podíl exportu činit 80 procent.
Hellmann’s míří do Polska
Naopak konkurenční Unilever uzavře svůj jediný český výrobní závod. Až dosud zde koncern vyráběl téměř celé portfolio značky Hellmann‘s či rostlinné tuky Hera a Perla. Nelahozeveská výroba má být utlumena v několika fázích. Definitivně bude ukončena ve druhém čtvrtletí roku 2010. „Na spotřebitele tato skutečnost nebude mít žádný dopad. Všechny výrobky, které se zde vyráběly, budou i nadále dostupné na českém trhu, takže zákazníci tuto změnu nepocítí. Necelé tři stovky pracovních míst pražské administrativní pobočky společnosti zůstanou zachovány,“ uklidňuje výkonný ředitel Unileveru pro Českou republiku Antonín Jiroušek.
Unilever přesouvá výrobu ze středočeského závodu převážně do Polska, a to do závodu v Katovicích, kde se vyrábí hlavně margarín, a do Poznaně, která se specializuje na výrobu dresinků. Menší část výroby přesune do Rumunska. A jaké jsou důvody tohoto opatření? Podle Jirouška přesun nijak nesouvisí s finanční krizí. „Unilever průběžně vyhodnocuje efektivitu všech svých továren se zaměřením na náklady a dostupné výrobní kapacity. Vzhledem k tomu, že naše společnost řídí své továrny jako síť, již nepotřebuje lokální výrobní závod v každé zemi, ve které působí,“ konstatuje.
Analýzy Unileveru ukázaly, že uzavřením nelahozeveské továrny bude evropský výrobně-distribuční řetězec efektivnější, a tak v Česku s výrobou končí. O práci přitom přijde přes 630 zaměstnanců. „Výše odstupného a celkového bonusu pro zaměstnance bude podle doby, po kterou pracovali ve firmě, mezi dvanácti a čtrnácti platy,“ uvádí Jiroušek. Zároveň dodává, že s hledáním nové práce propuštěným zaměstnancům pomůže najatá agentura. Nedá se vyloučit ani to, že se někteří z nich přestěhují do Sušice.
Rozdělení trhu Českou jedničkou v segmentu majonéz a tatarek je Unilever se značkou Hellmann´s. Ten podle odhadu obchodního ředitele Spaku Petra Hučky ovládá více než polovinu trhu. Dalšími významnými hráči jsou společnosti Spak, Alima (se značkou Boneco), Záruba, Agricol a Heinz. V segmentu kečupů pak jednoznačně vítězí Hamé se značkou Otma, značka Hellmann’s je až druhá nejsilnější. „Spak je se svými zhruba třiceti procenty třetí nejsilnější značka,“ odhaduje Hučka. Další významné firmy tohoto segmentu jsou Kand a Heinz. Situaci na trhu kečupů, majonéz a tatarských omáček velmi výrazně ovlivňují i takzvané privátní značky. Výrobky s privátní značkou dnes koupíte takřka v každém supermarketu. Jedná se o zboží, na jehož obalu nenajdete jméno výrobce, ale pouze název firmy, pro niž bylo vyrobeno. Popularita privátních značek (Albert, Euro Shopper, Clever či Aro) v České republice dlouhodobě roste, krize přitom tuto tendenci podporuje. „Privátní značky jsou do určité míry problémem pro všechny značkové výrobce. Tyto produkty nevyžadují velké výdaje na vývoj ani na marketing, takže jsou levnější. Otázka jejich kvality ale bývá často sporná,“ podotýká Kral. Výrobky privátních značek přitom produkuje i Spak. „Na český trh tyto naše produkty směřují minimálně, objevují se spíše v Německu či Rakousku,“ říká. Firmy, pro něž Spak vyrábí, však neuvádí. „Naši zákazníci si většinou nepřejí, aby byly tyto informace zveřejňovány. Například proto, že výrobce svých privátních značek často mění. S vystřídáním výrobce má jen minimální starosti a tyto změny mu umožňují získávat co nejvýhodnější cenové podmínky,“ vysvětluje. Kečupová krize nehrozí**
Podle průzkumu společnosti Unilever spotřeboval v loňském roce průměrný český konzument 3,9 kilogramu kečupu a 2,1 kilogramu tatarské omáčky. Spotřeba těchto dochucovadel by neměla výrazně klesnout ani letos. „V souvislosti s krizí pozorujeme tlak spotřebitelů na cenu, ale zásadní výkyv ve spotřebě jsme nezaznamenali,“ uvádí Veronika Hamanová ze společnosti Unilever. Krize se výrazněji nedotkla ani české kečupové jedničky – společnosti Hamé. „Celkově meziročně trh kečupů v objemu stagnuje, v tržbách ale mírně roste. Naše značka Otma přitom díky silné marektingové i mediální podpoře rostla jak v objemu, tak v tržbách,“ konstatuje ředitelka marketingu Hamé Marcela Mitáčková.
Stejně klidní zůstávají i ve Spaku. „Loni jsme utržili půl miliardy korun a už teď víme, že letos to bude stejné,“ říká obchodní ředitel Spak Foods Petr Hučka. Potravinářský průmysl podle něj krize výrazně nezasáhla. „Lidé možná přestali jezdit na dovolenou, kupovat si auta a televize, ale rozhodně nepřestali jíst. Takže v oblasti retailu jsme pokles téměř nezaznamenali. V oblasti gastronomie je ale situace samozřejmě jiná. Restaurace zaznamenaly obrovský úbytek hostů. Často se proto stává, že majitelé restaurací přecházejí na levnější produkty,“ upozorňuje.
Lidé, kteří přestali navštěvovat restaurace, se začali více stravovat doma. „Nedá se však říct, že to, co lidé nesní v restauracích, sní doma. Retailovému trhu se nedaří lépe než v minulosti. Je to tím, že lidé se začali obecně chovat spořivěji. Kdybychom otevřeli v běžné domácnosti ledničku před rokem, našli bychom tam třeba čtyři dresinky, dnes tam ale bude jen jeden nebo dva,“ podotýká Kral. Zároveň říká, že se zákazníci ke své standardní spotřebě hned tak nevrátí. Zjistili totiž, že se dá žít bez problémů s menší spotřebou a kromě toho začali nahrazovat dražší a kvalitnější výrobky těmi levnějšími. Teď před Vánocemi čeští spotřebitelé pozapomněli na krizi a začali se chovat o něco méně spořivě. Na prodejích kečupů se to příliš neprojeví, ty mají svou sezonu v létě, tedy v době grilování. Na Ježíška se tradičně těší spíše výrobci majonéz a tatarských omáček než kečupů. „Vánoce znamenají obrovský výkyv, je to období, kdy prodeje v rámci tohoto segmentu vyvrcholí,“ upozorňuje Hučka. Hlavním důvodem vánočního růstu trhu jsou podle něj domácí bramborové saláty.
