Zápis firem do rejstříku se u sousedů výrazně zrychlil
Přestože se v posledních měsících průměrná doba trvání zápisu společností do obchodního rejstříku zkrátila, nic nenasvědčuje tomu, že by Česko výhledově opustilo spodní patra žebříčku, který pro porovnání délky registračního procesu v různých zemích sestavila Světová banka. Zápis nebo změna v existující firmě do rejstříku je stále stejně náročná procedura a nedávno zmiňované vzory podání, které se objevily na internetových stránkách ministerstva spravedlnosti, výrazné zlepšení nepřinesly. Už z toho důvodu, že svou složitostí leckdy zamotají hlavu i zkušenému advokátovi. Zajímavé v této souvislosti může být poučení z čerstvých slovenských zkušeností.
Sladkých pět dnů.
Na Slovensku na razantní daňovou reformu navázala významná změna v oblasti právní úpravy registrace firem a po zahájení účinnosti (od 1. února 2004) zákona o obchodním rejstříku nezůstal na slovenských rejstříkových soudech kámen na kameni. Novinkou, kterou tento právní předpis přinesl, je, že slovenské rejstříkové soudy přestaly zkoumat materiální podstatu zápisu, to je obsahovou správnost zapisovaných údajů, ale zaměřily se na formální náležitosti (úplné vyplnění návrhového formuláře či správný počet předkládaných příloh). Zapisování společností do obchodního rejstříku dostali na starosti noví, speciálně vyškolení soudní úředníci. Soudci, kteří měli agendu v rukou předtím, vstupují do hry pouze v případě odvolání navrhovatele proti soudnímu rozhodnutí.
Nový zákon přitom výslovně uvádí, že o návrhu na zápis slovenské společnosti nebo změn ve firmě do rejstříku rozhodne soud do pěti dnů. Výsledkem podání návrhu na zápis společnosti do rejstříku je zápis v souladu s návrhem, anebo zamítnutí - dříve frekventované výzvy k doložení chybějících dokumentů zákon nezná. V případě zamítavého rozhodnutí se navrhovatelé mohou odvolat, přičemž o odvolání soud rozhodne zase v pětidenní lhůtě.
Částečná pomoc.
Jak vyplývá z našich prozatímních zkušeností, první týdny fungování nového modelu registrace společností přinášejí následující zjištění:
1. Přestože na zápis do obchodního rejstříku podle nového systému existují formuláře a seznamy povinných příloh, správné vyplnění a předložení kompletní dokumentace není jednoduché, zvláště pro cizince či nezkušené navrhovatele. Důraz na formální správnost věci zatím nahrává spíš tomu, aby soudní úředníci zápisy kvůli drobným nedostatkům nebo chybějícím přílohám bez dalšího shazovali ze stolu. Za první dva měsíce fungování nového systému tak bylo zamítnuto více než 50 procent všech žádostí.
2. Je-li však žádost o zápis společnosti podána bez chyby (ať už přímo, nebo s pomocí advokátní kanceláře či specializované firmy), je takřka jisté, že k zápisu dojde bez zbytečných zdržení. Devadesáti procentům bezchybných žádostí slovenské soudy vyhověly v zákonné lhůtě do pěti dnů.
Přes větší rychlost a flexibilitu, kterou přináší, má nový model fungování slovenského obchodního rejstříku i své stinné stránky. Skutečnost, že zápis společnosti přestal být důkazním řízením a soudní úředníci jsou k rozhodnutí tlačeni krátkým časovým limitem, přinese pravděpodobně do budoucna i řadu chybných nebo zmatečných zápisů. U jednoduchého prvozápisu společnosti s ručením omezeným patrně nebudou se správným rozhodnutím v časovém limitu problémy. Je však těžké si představit, jak budou soudní úředníci v pěti dnech správně rozhodovat o komplikovaných změnách ve společnostech, jako jsou třeba navyšování kapitálu započtením pohledávek, anebo vstup zahraničního společníka.
Kromě toho je třeba si uvědomit, že nová legislativa se týká výhradně obchodního rejstříku a žádným způsobem neovlivňuje postup ani čas potřebný například pro vyřízení živnostenských listů nebo výpisu z rejstříku trestů. Vyřízení potřebných dokumentů pro vznik společnosti tak i nadále trvá spíše několik týdnů než dní a vyžaduje pořádnou dávku trpělivosti podobně jako v České republice.
Chytřejší než Češi.
Přes výše uvedené výhrady se únorová liberalizace slovenského obchodního rejstříku ukazuje jako odvážný a správný krok. Díky legislativním úpravám má proces zakládání společnosti na Slovensku i další sympatické rysyt:
1. Pokud slovenský rejstříkový soud rozhodne o zápisu společnosti do rejstříku v souladu s návrhem, navrhovatel se nemůže proti tomuto rozhodnutí odvolat. V České republice v rozporu s logikou účastníci řízení toto právo odvolání mají, což v praxi vede ke značným časovým prodlevám (dokud nejsou usnesení soudu doručena všem účastníkům a neuplynou lhůty na odvolání, nenabude zápis právní moci).
2. Jednatelem nebo členem představenstva slovenské společnosti může být občan jakéhokoli státu OECD, aniž by měl na Slovensku povolení k pobytu. To je výrazný rozdíl oproti Česku, kde musí cizinec pro účely zápisu jmenování do některé z těchto funkcí dokládat povolení k pobytu nezávisle na tom, z jaké země pochází. Přestože se právní úprava pobytu občanů Evropské unie v České republice po 1. květnu změnila, příslušné ustanovení Obchodního zákoníku zatím zůstává v platnosti.
