Úplatek, který nebyl

Nejvyšší soud rozhodl, že Vladimír Doležal není korupčník. Ten teď zvažuje odškodnění

Případ poslance ODS Vladimíra Doležala rozdělil na přelomu let 2005 a 2006 Poslaneckou sněmovnu na dva tábory. Jedna skupina v čele s tehdejší vládní ČSSD ho rovnou posílala do tepláků, naproti tomu valná část kolegů z ODS Doležalovi věřila. Soudy mu loni v létě po dlouhém procesu uložily za nepřímé úplatkářství jako trest pokutu 100 tisíc korun.
O co šlo? Policie Doležala podezírala, že měl být zprostředkovatelem úplatku ve výši 800 tisíc korun pro tehdejšího radního na Praze 10 Tomáše Hrdličku. Ten vedl komisi územního rozvoje, která tamním podnikatelům zamítla možnost další činnosti na pozemcích městské části. Peníze měly údajně rozhodnutí komise zvrátit. Doležal byl třikrát osvobozen a třikrát odsouzen. Nejvyšší soud nyní konstatoval, že Doležal zákon neporušil.

Úplatek neprokázán Nejvyšší soud ve věci Vladimíra Doležala rozhodl už na konci února. Jeho verdikt ale nebyl dlouhou dobu v internetové databázi k nalezení. Teprve až po dotazech týdeníku EURO se podařilo rozsudek zjistit a soud ho posléze v anonymizované verzi vyvěsil i na internetu.
„Tak, jak je skutek popsán v rozsudku (pražského) městského soudu, nevykazuje znaky trestného činu nepřímého úplatkářství, neboť v popisu není vyjádřeno, že by obviněný sám pro sebe žádal nebo přijal úplatek za to, že bude svým vlivem působit na výkon pravomoci veřejného činitele,“ konstatoval senát Nejvyššího soudu, vedený Janem Engelmannem.
Nejvyšší soud také konstatoval, že pražský městský soud „poukazoval na nesprávné hodnocení důkazů soudem prvního stupně a sám konstruoval skutkové zjištění, které postrádalo formální znaky skutkové podstaty trestného činu nepřímého úplatkářství“. To byl také jeden z hlavních důvodů, proč Nejvyšší soud celou věc zrušil a přikázal pražskému městskému soudu rozhodnout znovu. Senát navíc upozornil, že rozsudek má formální nedostatky.
Pražský městský soud má teď dvě možnosti: buď Doležala osvobodí, nebo najde nové důkazy, na jejichž základě ho z účasti na korupci odsoudí. Pravděpodobnost, že by se po tolika letech objevily nové důkazy, je ovšem pramalá.

Respektujeme „Odvolací senát Městského soudu v Praze trestní věc projedná v souladu s vyřčeným právním názorem Nejvyššího soudu, zejména znovu posoudí skutková zjištění a právní kvalifikaci trestné činnosti popsané v obžalobě,“ sdělil týdeníku EURO prostřednictvím mluvčí Martiny Lhotákové předseda senátu Městského soudu v Praze Bohuslav Horký.
Ten se loni v červenci po vynesení posledního rozsudku, kterým byl Doležal odsouzen k peněžitému trestu, nechal na serveru ihned.cz slyšet, že „pokud by se jednání neprotahovalo, bylo by na místě uložit Doležalovi trest odnětí svobody“. „Máme za to, že vina byla jednoznačně prokázána,“ prohlásil tehdy Horký. Podle něj o ní svědčily zejména Doležalovy odposlechy.
Jedno líčení po aktuálním rozsudku Nejvyššího soudu už v Praze proběhlo, a to 18. května, jenže se nedostavil klíčový svědek Michal Dvořák, který Doležala z korupčního jednání nařkl. Podle soudce Horkého Dvořák svoji nepřítomnost u líčení omluvil zdravotními důvody. Všichni ostatní aktéři – Vladimír Doležal, Tomáš Hrdlička, Milan Richter a Zdeněk Kolínský – k soudu přišli. A jaké nové důkazy chce nyní soud v řádně vyčpělém případu hledat? „Je třeba vyslechnout především svědka Dvořáka a dalšími důkazními prostředky odstranit rozpory mezi výpověďmi již slyšených svědků,“ sdělil Bohuslav Horký týdeníku EURO. Soudce Horký se Doležala na proběhlém líčení například ptal na telefonický rozhovor s tehdejším starostou Prahy 10 Milanem Richterem z 5. prosince 2005.

Odposlechy Pravděpodobnost, že si někdo bude pamatovat sedm let staré události, je téměř nulová. Majitel a jednatel autobazaru Autorecar Michal Dvořák nahlásil v listopadu 2004 policii, že po něm tehdejší poslanec ODS Vladimír Doležal požadoval úplatek 800 tisíc korun. Měla to být částka, která by Dvořákovi zachránila autobazar v pražských Vršovicích. Městská část autobazar a přilehlou tržnici na pozemku gymnázia nechtěla. Strhl se tedy boj o nájemní smlouvu.
Protikorupční policie ve svém spisu konstatovala, že Vladimír Doležal „v přesně nezjištěné době před 5. 11. 2004 prostřednictvím Zdeňka Kolínského přislíbil Michalu Dvořákovi, že s využitím svých kontaktů a pozice poslance dosáhne změny negativního postoje zástupců Úřadu městské části Praha 10 k dalšímu prodloužení užívání tohoto pozemku ve prospěch autobazaru Autorecar“. Doležal podle detektivů slíbil Dvořákovi pomoc za úplatu, v té době ještě v nespecifikované výši. „Poté 5. 11. 2004 sdělil Zdeňku Kolínskému, že existuje naděje na vydání kladného rozhodnutí v předmětné záležitosti, stále podmíněná zaplacením dosud nekonkretizované finanční částky,“ napsal vyšetřovatel případu Ondřej Starý.
Třiadvacátého listopadu měl Doležal zprostředkovat schůzku Kolínského a Dvořáka se starostou Prahy 10 Milanem Richterem. „Ten za sebe na tuto schůzku vyslal Tomáše Hrdličku, radního městské části Praha 10 a předsedu komise územního rozvoje městské části Praha 10. Tato schůzka se uskutečnila mezi 19.00 a 20.15 v Praze v restauraci Topo Maschino. Hrdlička přislíbil, že učiní kroky ke změně dosavadního negativního stanoviska městské části ve prospěch provozovatele autobazaru, případně provozovatele tržiště, za předpokladu, že nájemci budou souhlasit se zkrácenou dobou pronájmu tak, aby v roce 2007 mohla být na tomto pozemku zahájena výstavba účelového sportovního zařízení,“ popsala případ Policie ČR. Na setkání už přišel Michal Dvořák vybavený policejním nahrávacím zařízením a jeho průběh zaznamenával. „Na schůzce obžalovaný Ing. Vladimír Doležal přislíbil Michalu Dvořákovi, že zjistí výši úplatku, který bude požadován zástupci městské části Praha 10 za změnu negativního postoje k dalšímu provozování autobazaru na zmiňovaném pozemku. Dne 24. 11. 2004 Zdeněk Kolínský SMS zprávou sdělil Michalu Dvořákovi, že výše požadovaného úplatku bude činit 800 tisíc korun, kterou měl obžalovaný Ing. Vladimír Doležal dle svého potvrzení předat blíže neztotožněné osobě z vedení Úřadu městské části Praha 10 za změnu postoje Úřadu městské části Praha 10,“ píše se dále v obžalobě.
Odposlechy sehrály v této kauze vůbec klíčovou roli. Do médií unikly například telefonáty Doležala s lobbistou Ivem Rittigem nebo mezi Doležalem a jeho známým Vladimírem Hrabánkem. Zaskočený Doležal se telefonicky snažil zjistit, o co v případu jde, a řešil, jak postupovat v Poslanecké sněmovně, kam doputovala žádost o zbavení imunity.

Odškodnění? Aktuální líčení v kauze Vladimíra Doležala bylo odročeno na 13. června. Pokud se pražský městský soud ztotožní s judikaturou Nejvyššího soudu a nenalezne jiné pádné důkazy, že překročil zákon, bude muset Doležala osvobodit. V takovém případě je velmi reálné, že bude Vladimír Doležal žádat o odškodnění. Kvůli vyšetřování se stáhnul z politického i veřejného života, v době vydávání k trestnímu stíhání byl místopředsedou poslaneckého klubu ODS, členem výkonné rady strany a působil také v dozorčí radě Konsolidační agentury. „Přišel jsem o iluze. Nevím, co od toho můžu očekávat. Je to smutné zjištění, policie může mít nějaké zadání, najít viníka, to bych uměl pochopit. Ale že se státní zástupce a soudci chovají tak, jako že to nečtou, z toho mám smutný pocit,“ řekl Doležal týdeníku EURO. O odškodnění podle svých slov přemýšlí. „Na kom se budu hojit, na Dvořákovi, na policistech, kteří případ vyšetřovali? Mám se nechat hojit na osmdesáti procentech slušných lidí v tomto státě, kteří by to ve finále mohli zaplatit? Zas to bude tahanice na několik let. Zatím jsem to neuzavřel, nikdy neříkej nikdy,“ dodal Doležal.
Další z klíčových aktérů případu, jehož obvinění bylo v minulosti staženo, Tomáš Hrdlička se k případu už moc vyjadřovat nechce. „S tou záležitostí jsem si ,užil‘ rok a půl života. Je jasné, že to bylo zpolitizované. Spravedlnost není slepá, ale bohužel většinou pomalá. Tedy minimálně ve vnímání jejích aktérů,“ napsal Hrdlička týdeníku EURO v esemesce.