Vyšetřovatelé řeší několik obřích korupčních kauz, vláda nenabízí řešení
Indie patří mezi nejatraktivnější země Asie pro zahraniční investory a je právem označována za největší demokracii na světě. Nicméně se o ní traduje, že je celý život tamních obyvatel, od porodnice až po krematorium, vydlážděný korupcí. Indové, z nichž 80 procent vydělává méně než dva dolary na den, jsou na podobné poměry zvyklí. Mnohým však nyní začíná docházet trpělivost.
Důvodem je několik velkých případů z poslední doby. Korupce stála za říjnovým fiaskem sportovních her Commonwealthu v Dillí – dva vysocí členové organizačního výboru byli koncem února zatčeni a čelí obvinění z „finančních nesrovnalostí“. Stavební firmy, které budovaly nové letiště, stanice metra a sportoviště až do konce uměle navyšovaly výdaje a falšovaly dokumenty. Konečný účet her se vyšplhal na přibližně osm miliard dolarů, což bylo téměř 60krát více, než byl původní odhad.
Ve státě Uttarpradéš pro změnu zmizelo v průběhu pěti let 40 miliard dolarů původně určených na dotace potravin a pohonných hmot pro chudé. Stejně závratná suma představuje ztráty, které podle všeho vznikly při udělování licencí na provozování sítí pro mobilní telefony v roce 2008. Bývalý ministr telekomunikací Andimusu Rádža byl již zatčen a obviněn z podvodu a zpronevěry. Místo aby dal licence do aukce, prodával je pod cenu mnohdy nezkušeným firmám. Pro obě strany šlo o lukrativní byznys, používání mobilních telefonů v Indii zažívá obrovský boom. Vláda nyní uvažuje o odebrání 69 licencí ze 122 udělených. V této souvislosti již byla vyslýchána řada významných indických byznysmenů a miliardářů. Blízký spolupracovník ministra dokonce spáchal sebevraždu.
Ve finále, počátkem března, vyzval Nejvyšší soud k rezignaci šéfa federálního protikorupčního úřadu P. J. Thomase. Důvodem se stalo podezření z braní úplatků. Thomas obvinění odmítá a zdůrazňuje, že se jedná o starou záležitost. V roce 1992, kdy působil ve státě Kérala jako ministr potravinářství, podepsal kontrakt na dovoz 30 tisíc tun palmového oleje od malajsijské firmy se sídlem v Singapuru. Problém však byl v tom, že cena za tunu byla vyšší než na mezinárodním trhu. Podle podezření vzal Thomas za předražený olej úplatek.
Zápach nejvyšších pater
Kvůli korupci a ilegálnímu odvádění kapitálu ze země přichází Indie každý den v průměru o několik set miliard rupií. Podle odhadů americké organizace Global Financial Integrity tak za čtyřicet let od vyhlášení nezávislosti Indie zmizelo dohromady přibližně 460 miliard dolarů (přes 7,8 bilionu korun). Skandály politiků spojené s obrovskou korupcí nejsou pro Indii ničím novým. V roce 1989 tehdejší kabinet Rájiva Gándhího skončil kvůli obvinění týkající se podezřelého nákupu zbraní od švédské firmy Bofors. V loňském roce se země v žebříčku Transparency International umístila s 3,3 body na 87. místě z celkového počtu 178 hodnocených. Podle bankovních zdrojů patří ve Švýcarsku vklady nelegálních peněz pocházejících z Indie k jedněm z největších. Mezi lety 2002 až 2006 šlo ročně z Indie na soukromá švýcarská konta přibližně 27 miliard dolarů. Počátkem března došlo k zatčení kontroverzního majitele koní Hasana Ali Khana, obviněného mj. i z praní špinavých peněz. Na účtu ve Švýcarsku měl schovaných přibližně osm miliard dolarů. Mezi největší rizika korupce v Indii patří rozhodovací pravomoci úředníků státní správy, které jim umožňují, aby za své služby vyžadovali nepatřičné platby. Byrokraté v Indii zdaleka nejsou tak efektivní, jako je tomu v dalších zemích Asie, a pokud někdo nechce při vyřizování vlastní záležitosti absolvovat pomalý a bolestivý proces, musí si připlatit. A to například i při vyřizování úmrtního listu člena rodiny. Dalším důvodem existence úplatků v Indii je skutečnost, že institucím zodpovědným za boj s korupcí chybí peníze a také kvalifikovaný personál. Úplatky v Indii doprovází již řadu let také přidělování veřejných zakázek, a to především na úrovni státu. Ekonomika se mezi lety 1950 až 1980 řídila řadou socialistických myšlenek, kvůli nimž se stala subjektem rozsáhlých regulací a protekcionismu. Spolu s nimi pak vznikl také velký prostor pro korupci. Indie se od regulací nakonec odklonila a v posledních letech roste výrazným tempem. Zlozvyk jménem korupce však zůstal a stává se čím dál větším problémem. Podle odborníků totiž peníze mizí po ekonomické reformě z roku 1991 ještě ve větší míře. Paradoxně deregulace a liberalizace obchodu přispěla ke zrychlení nezákonného převádění peněz do zahraničí. Země je díky reformám v posledních letech bohatší a potřebuje nové silnice, dálnice, mosty a přístavy. Vláda má v plánu v průběhu příštích pěti let utratit na tyto účely přibližně jeden bilion dolarů. Kdovíkolik z těchto peněz nakonec skončí na soukromých kontech.
Pište na ipaidabribe
Podle posledních průzkumů veřejného mínění se přibližně 80 % Indů domnívá, že se jejich země potýká s nejhorší korupcí ve své historii. V loňském roce založila aktivistka Swati Ramanathanová stránku s výstižným názvem „ipaidabribe“. Na její web I Paid a Bribe (dal jsem úplatek) mohou rozezlení občané napsat, komu, kde a kolik museli zaplatit navíc, aby něco v Indii vyřídili. „Spíše než moralizovat o korupci potřebujeme nejdříve podrobně zmapovat, co se děje a odhalit tržní cenu,“ uvedla pro týdeník The Economist. V průběhu sedmi měsíců bylo na stránce zdokumentováno přes pět tisíc hlášení týkajících se úplatků. „Zaplatil jsem 200 rupií (4 USD), abych dostal po úspěšném absolvování testů řidičský průkaz,“ píše se v jednom vzkaze. Přesně tisíc rupií mně stála registrace našeho narozeného dítěte v Mumbaji, vzkazuje další. Premiér Manmóhan Singh zastupující Indický národní kongres je opozicí kvůli korupčním skandálům permanentně atakován. Nikdo jej však nepodezírá, že by mohl být osobně do některého z nich zapleten. Jako předseda vlády však čelí obvinění, že situaci nezvládá, a to přesto, že měl v úmyslu úplatkářské prostředí v Indii řešit. Korupce narušuje ekonomickou soutěž, komplikuje a předražuje život běžných občanů. Doplácí na ni ovšem země jako celek. Podle agentury Reuters klesá příliv zahraničního kapitálu do Indie již třetím rokem po sobě. Jedním z důvodů je i nedůvěra investorů spojená s velkou mírou korupce.
