Proti úplnému zákazu kouření se vyslovilo 72,6 procenta manažerů
Souhlasíte s Václavem Klausem, že kouření se má buď zcela zakázat, nebo přestat s omezováním kuřáků?
- Ano - 21 %
- Ne - 72,6 %
- Nevím - 6,4 %
Prezident Václav Klaus, ač sám nekuřák, opakovaně kritizuje boj s kouřením iniciovaný Evropskou komisí. V dopise, který podle serveru parlamentnilisty.cz poslal na konci září premiérovi Petrovi Nečasovi, kupříkladu navrhuje postavit kouření tabáku mimo zákon, jako je tomu v případě jiných takzvaných měkkých drog. Pak by se ale státy podle prezidenta měly přestat chovat pokrytecky a vybírat příjmy do svých rozpočtů z daní za něco, proti čemu bojují a snaží se to vymýtit.
S provokativním názorem Václava Klause souhlasí pouze 21 procent účastníků Manažerského barometru. „Vadí mi pokrytectví, kdy na jedné straně se kouření skrytě podporuje, protože znamená značné příjmy do státních pokladen, na druhou stranu se neustále vymýšlejí restriktivní opatření proti kuřákům,“ podporuje jeden z nich prezidentův názor takřka bezvýhradně.
Další z manažerů rovněž hlasoval pro, ovšem s připomínkou: „Bohužel tentokráte se pan prezident uchýlil k velkému populismu, neboť jako profesor ekonomie a vrcholový politik velmi dobře ví – na rozdíl od většinové populace – že prosadit úplný zákaz je nereálné. Naopak v mnoha státech Evropské unie zakázali kouření ve veřejných prostorách a svět se tam nezhroutil, takže s panem prezidentem v této věci souhlasím. Pevně věřím, že tak učinil pouze proto, že se potřeboval zviditelnit.“
Většina, 72,6 procenta oslovených, s kategorickým přístupem Václava Klause nesouhlasí. „Výrok je absurdní, nicméně je typickou „klausovštinou“. Zákaz přece nic neřeší, kouřit se bude tak jako tak. Ale to přece neznamená, že společnost nemá usilovat o to, aby nekuřáci měli svůj čistý prostor. Aby na bezohlednost a sobeckost kuřáků nedoplácely třeba malé děti. Závidím Britům, že se rozhodli a zcela podle očekávání snadno překonali zákaz kouření v restauracích a barech,“ napsal jeden z manažerů.
Na typický provokativní styl českého prezidenta poukazují i další: „Hlasuji pro ne. Nejedná se však v tomto případě o úmyslné zdůraznění nesmyslných regulačních opatření? Proč takovýmto způsobem nebojuje Evropská unie proti reklamám na nezdravou smaženou stravu, hamburgery a čokolády, když obezita je podobný zabiják jako kouření? Nechtěl Václav Klaus ukázat právě na tuto skutečnost?” ptá se jeden z nesouhlasících. „Pan prezident opět provokuje, pravděpodobně inspirován svou návštěvou nové továrny Philip Morris, protože je mu jasné, že kouření nelze zcela zakázat. Přitom je nepředstavitelné, že by si u něj v pracovně někdo dovolil kouřit nebo si u jeho stolu v restauraci zapálil. Je to pseudoliberální názor arogantního nekuřáka, který je na rozdíl od běžných nekuřáků v tak výlučné pozici, že se nedostává do situací, kdy by ho kuřáci obtěžovali,“ soudí jiný respondent.
Pro některé manažery nebylo snadné vybrat jednoznačnou odpověď. „ Ano i ne,“ uvádí jeden z nich. „Myslím, že svět spěje směrem k de facto dramatickému omezení kouření, což je podle mne správné. A vůbec mi nevadí, pokud tento postup propaguje a ustavuje Evropská unie a ne místní vláda (pro tu je to pak politicky dokonce snazší). Avšak vzhledem k tomu, že po mnoho let stát tuto pozici neměl a svým způsobem krátkodobě z kuřáků „benefitoval“, není možné toto udělat přes noc. Proto si myslím, že zmiňovaný výrok nemůže být politikem s ekonomickým vzděláním míněn vážně, a spíše je projevem postoje k EU než názorem na problém kouření.“
Zásadní nesouhlas je patrný z této reakce: „Zcela zakázat kouření není možné ani v totalitním režimu, natožpak v demokracii. Dávalo by to smysl, pokud bychom chtěli vytvořit novou vrstvu bohatých občanů, jak tomu bylo za prohibice v USA. Rozumné a lidsky důstojné omezování kuřáků je stejně žádoucí jako omezování nadměrného pití alkoholu a užívání drog, nebo z druhé strany podpora zdravého způsobu života.“
Převažující část manažerů ve svých odpovědích neopomněla zdůraznit škodlivost kouření a jeho omezování v zásadě schvalují. „Je přece naprosto jasné, že z čistě zdravotních důvodů je třeba chránit nekuřáky (především děti) před cigaretovým kouřem a na tomto faktu nikdo nic nezmění a také to neznamená omezování kuřáků v jejich vášni samotné,“ soudí jeden respondent. Jiný souhlasí: „Kuřák bohužel nemá dostatek vůle své kouření omezit. Omezení ze zákona nebo jiného předpisu mu de facto pomáhá bojovat s jeho slabou vůlí a současně pomáhá i té slušnější části společnosti chránit se proti škodlivému kouři. Takže regulace kouření je velmi pozitivní opatření a pomáhá oběma stranám.“
Odpovídalo 124 manažerů
