Během prázdnin nabyla účinnosti novela obchodního zákoníku. Přináší významné změny v úpravě takzvané finanční asistence a oceňování nepeněžitých vkladů při zvyšování základního kapitálu společnosti.
Podmínky
Finanční asistencí se rozumí poskytování financování k nabytí vlastního podílu či jeho zajištění k nabytí vlastního podílu poskytnutého třetí osobou. Až dosud byla finanční asistence obchodních společností v českém právu zakázaná. Zákon ji však nově připouští, jsou-li splněny následující podmínky. Za prvé pokud s ní souhlasí valná hromada. Za druhé je-li poskytnuta za podmínek obvyklých v obchodním styku. Za třetí pokud její poskytnutí nepřivodí bezprostředně úpadek společnosti. A za čtvrté nevykazuje-li společnost, která ji poskytuje, neuhrazené ztráty a nepovede-li její poskytnutí ke snížení vlastního kapitálu pod stanovenou hodnotu.
U akciové společnosti je poskytnutí finanční asistence navíc podmíněno za prvé jejím připuštěním ve stanovách. Za druhé prošetřením finanční způsobilosti osoby, které je poskytována, představenstvem. Za třetí spravedlivostí kupní ceny za akcie získávané přímo od společnosti. Za čtvrté vytvořením zvláštního rezervního fondu ve výši poskytnuté finanční asistence. A za páté přezkoumáním jejího poskytnutí obecně uznávaným nezávislým odborníkem, jehož určí dozorčí rada společnosti, má-li ji poskytnout spřízněná osoba.
Ocenění
Nová úprava zejména rozšiřuje transakční možnosti společností. Přitom striktní ochranu společností v rámci sledované oblasti nahrazuje stanovení podmínek, které ji mají zachovat. Důležitou roli proto hraje odpovědnost statutárních orgánů společností spočívající v řádném vyhodnocení splnění podmínek pro poskytnutí finanční asistence. Problematické se však může v praxi ukázat naplnění podmínek, jež zákon příliš jasně nedefinuje – například doložení spravedlivosti kupní ceny či definice uznávaného nezávislého odborníka. Statutární orgán by měl vždy postupovat tak, aby bylo poskytnutí finanční asistence pro společnost ekonomicky přínosné. Význam nové úpravy a splnění záměru, který byl jejím přijetím sledován – dle důvodové zprávy zejména zrychlení a zlevnění procesu finanční kontraktace – však ukáže až aplikace v praxi.
Dosavadní úprava vyžadovala pro provedení jakéhokoli nepeněžitého vkladu jeho ocenění na základě posudku znalce nezávislého na společnosti a jmenovaného soudem. Novela přináší významný zásah do tohoto pravidla. Umožňuje totiž za určitých okolností nepeněžité vklady do společnosti neoceňovat znaleckým posudkem. To významně zjednodušuje a urychluje proces navýšení základního kapitálu nepeněžitými vklady i přináší podstatnou finanční úsporu při provádění tohoto druhu transakcí.
Nově může být hodnota nepeněžitého vkladu alternativně určena za prvé uznávaným nezávislým odborníkem při využití standardů a zásad oceňování – ve lhůtě šesti měsíců před jeho splacením. Za druhé na základě reálné ceny vykázané v relevantní účetní závěrce za předpokladu účtování v reálných cenách a ověření relevantní závěrky auditorem „bez výhrad“. A za třetí v případě vkladu investičních cenných papírů či nástrojů peněžního trhu váženým průměrem z cen, za které byly uskutečněny obchody s vkládanými aktivy na regulovaném trhu.
Statutární orgán
Použití některé z uvedených metod je plně v diskreci statutárního orgánu. Nastanou-li však jakékoli výjimečné či nové okolnosti, které by mohly ocenění nepeněžitých vkladů dle uvedených metod ovlivnit, musí je statutární orgán zajistit na základě posudku znalce jmenovaného soudem. Splnění této povinnosti statutárního orgánu se mohou za určitých okolností dovolávat i společníci.
Nové možnosti ovlivní i oblast daňově zvýhodněných fondů kvalifikovaných investorů, v níž novela připouští nepeněžité vklady. To určitě uvítá mnoho investorů nejen v oblasti nemovitostí.
