Soutěž na podobu Vítězného náměstí v Praze 6 zná vítěze. Střed Vítězného náměstí v Praze 6 se otevře lidem a bude osazen stromy, tramvaje budou jezdit po západní straně náměstí a pod náměstím budou podzemní garáže. Náklady na úpravy náměstí, které by mohly začít za pět let, jsou odhadované na 500 milionů korun.
Nejlepší vypracovali Pavel Hnilička, Eva Macková a Josef Filip. Porota, ve které zasedli architekti i představitelé města a městské části, kladně ohodnotila umístění stromů, které oddělují silnici od středu náměstí, kam se chodci dostanou díky novému výstupu z metra a přechodům. Kruhový objezd bude mít tři pruhy. Návrh počítá s podzemními garážemi na severozápadní straně náměstí.
V centru náměstí bude obelisk, který byl i v původních plánech Antonína Engela, který ve 20. letech minulého století vyprojektoval podobu náměstí. Podobu monumentu by podle poroty měla určit výtvarná soutěž. Pomník zahraničním vojákům druhé světové války bude přesunutý k Technické ulici.
„Dalším krokem je oslovení autora vítězného návrhu k dopracování koncepční studie. V ní bude možné zapracovávat případné připomínky a upřesňovat návrh. Poté budou řešeny další navazující fáze projektu,“ řekl mluvčí Institutu plánování a rozvoje (IPR) Marek Vácha s tím, že podle hrubého odhadu by práce na úpravách náměstí mohly začít za pět let.
Do architektonické soutěže na novou podobu Vítězného náměstí v Praze 6 přišlo 43 návrhů, z nichž tři byly vyřazeny kvůli dodání po termínu. Autory šesti návrhů byly týmy ze zahraničí, a to ze Srbska, Švédska, Německa, Španělska a Nizozemska. Do finále postoupilo pět návrhů.
Praha opraví za 230 milionů korun park na Karlově náměstí. Přibude kavárna, hřiště a trhy
Předmětem soutěže bylo řešení problémů s dopravou a uspořádání náměstí tak, aby bylo pro obyvatele bezpečnější. Mezi hlavní problémy náměstí patří velké dopravní zatížení a nepřehledné křížení automobilové a pěší dopravy. Jedním z pokynů bylo to, aby architekti respektovali původní plán architekta Engela.
Vítězné náměstí vzniklo v roce 1925 a nyní do něj ústí několik komunikací - Evropská, Čs. armády, Jugoslávských partyzánů, Svatovítská a Dejvická. Ve své historii neslo několik názvů, mimo jiné v letech 1952 až 1990 se jmenovalo Říjnové revoluce. Mezi Pražany se pro něj vžil název Kulaťák.
Dále čtěte:
