Jednání o podmořských nalezištích budou ještě tvrdá
Když před několika měsíci Čína a Japonsko zahájily jednání o ropných a plynových polích, jejichž hodnota činí řádově miliardy dolarů a které se nacházejí kolem sporné námořní hranice mezi těmito zeměmi, zdálo se, že se dva největší hospodářské systémy Asie daly dobrou cestou. Na programu bylo urovnání majetkových sporů týkajících se těchto polí a diskuse o společném energetickém rozvoji. Začátkem října nicméně rozhovory skončily na mrtvém bodě. Nyní to vypadá, že by Čína a Japonsko mohly brzy otevřít novou kapitolu vzájemných sporů, které postupně nabývají na intenzitě.
Jádro neshod představuje hranice mezi Japonskem a Čínou - pomyslná čára vedoucí úzkým pásem Východočínského moře. Obě země se už léta dohadují o přesném umístění linie, která je rozděluje a podél níž byla koncem osmdesátých let poprvé zmapována čtyři ropná a plynová pole. Japonští geologové se domnívají, že pole mohou skrývat zhruba dvě stě miliard metrů krychlových zemního plynu a téměř sto miliard barelů ropy. V současném světě hladovějícím po energiích je to obrovská hodnota jak pro Japonsko, které nemá jiné vlastní zdroje ropy, tak pro Čínu, jež se ve většině svých nedávných diplomatických aktivit orientovala na zajištění dostatečného přísunu energie. Pokud se Central Intelligence Agency ve svých údajích nemýlí, obsahují sporná pole více ropy, než by Japonsko nebo Čína dokázaly spotřebovat za padesát let, a více plynu, než by Japonsko mohlo využít za osmdesát a Čína za dvě stě čtyřicet roků.
Hranice na vodě.
S vidinou bohatství na dosah se jednání zastavila na odlišných názorech obou stran. Neshodly se totiž, kudy by hranice měla vést a která z obou zemí by se měla stát vlastníkem energetických rezerv. Když se oba státy koncem října připravovaly na obnovení rozhovorů, Čína se zničehonic stáhla. Zřejmým důvodem byla návštěva předsedy vlády Džuničiró Koizumiho v tokijské svatyni Jasukuni, připomínající památku 2,5 milionu japonských obětí druhé světové války včetně vojáků, kteří páchali ukrutnosti v Číně.
Akt Koizumiho přestavuje očividnou provokaci, po níž musela následovat prudká reakce. Kromě toho se Číňané snaží ukázat, že jakmile dojde na životně důležitou otázku, kdo bude kontrolovat ropná a plynová pole, dokážou být tvrdými protihráči. Existují dokonce důkazy, že Čína už dnes provádí vlastní zkušební vrty na poli známém jako Chun-siao v čínštině a Širakaba v japonštině. Čína prohlásila, že zahájila průzkum, a dala tím jasně najevo, že nikdy neakceptuje návrh Japonska, podle nějž by hranice mezi oběma zeměmi odpovídala středové linii. Technicky se čínská plošina nachází na straně Číny, západně od místa, kudy by středová hraniční linie měla vést. Japonsko se však podle vlastních slov obává, že zásoby plynu na jeho straně by mohly být čínskými vrty vyčerpány. Podle průzkumů totiž naleziště hranici překračuje.
Japonci se nyní chystají kontrovat. Téměř čtyři desetiletí Japonsko odkládalo žádosti svých firem o právo provádět vrty podél námořní hranice, aby neprobudilo čínskou zlobu. Poprvé po letech takovou licenci pro společnost Teikoku Oil schválilo, čímž dalo Pekingu příležitost vznést vůči Tokiu obvinění z „provokace“. Čína odpověděla zvýšenou vojenskou aktivitou. Tokio oznámilo, že čínské válečné lodě se za posledních sedm týdnů dvakrát objevily poblíž čínských ropných a plynových plošin. Kromě toho Japonsko zaznamenalo přítomnost čínského průzkumného letounu a ponorek v blízkosti polí, kterou Čína objasnila jako rutinní cvičení záložní námořní flotily hlídkující ve Východočínském moři. „Čína dává na odiv svou vojenskou sílu, protože ví, že Japonsko spolu se Spojenými státy jsou na stráži,“ komentuje situaci Kentaro Serita, profesor mezinárodního námořního práva na univerzitě Aiči Gakuin. „Je si vědoma, že pozornost Japonska snadno upoutá.“
Bezpečné podnikání?
Japonští právníci pochybují o ochotě Číny podělit se o své podmořské zdroje, a proto zbrojí na rozhodující boj. Vládnoucí Liberálně-demokratická strana připravuje právní předpisy, které pobřežní stráži umožní chránit civilní zaměstnance společnosti Teikoku Oil. Ta totiž prohlašuje, že zkušební vrty nezahájí, dokud jí vláda nenabídne konkrétní bezpečnostní záruky. „Je příliš těžké předpovědět, jak by se čínská strana mohla zachovat. Jako ukázku své ozbrojené námořní diplomacie by mohla vyslat armádní síly… což by nepochybně vyústilo v konflikt,“ domnívá se Keizo Takemi, zkušený legislativec Liberálně-demokratické strany, jenž nový zákon podporuje. A přestože totální válka není pravděpodobná, každá náhodná přestřelka by mohla způsobit vleklou krizi v čínsko-japonských vztazích.
Někteří Japonci si kladou otázku, zda ropná a plynová pole stojí za obtíže, které jsou s nimi spojeny. Přeprava plynu zpět do Japonska představuje komplikovaný technický problém a riziko střetnutí na moři by se pro japonské energetické firmy mohlo stát důvodem, který by je od případného podnikání v oblasti mohl odradit. Kromě toho se ropná a plynová pole nacházejí 250 až 300 mil severně od dalšího ohniska možného konfliktu – od Tchaj-wanu. Jde o vskutku riskantní podnik. Přesto, jak se zdá, Japonsko našlo ztracenou odvahu a je připraveno i toto velké riziko podstoupit.
Copyrighted 2005 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
Překlad: Šárka Rucká
