Úřady mohou uložit řidiči pokutu za parkování na chodníku, jen pokud jednoznačně prokážou, že jde o chodník.
Vyplývá to z nedávného rozsudku Nejvyššího správního soudu.
Podle soudu není pojem chodník nikde v zákonech přesně definován. „A zřejmě je to i správně,“ míní soudce Vojtěch Šimíček. Na straně jedné podle něj hrozí přílišná obecnost pojmů, která potřebám praxe není příliš nápomocná, „anebo na straně druhé tak konkrétní vymezení, že v konečném důsledku nechtěně vyloučí i případy, které by svojí povahou pod tuto definici určitě spadat měly,“ uvedl.
Soud se zabýval konkrétním případem muže, který dostal od libereckého magistrátu pokutu 1500 korun za přestupek proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu na pozemních komunikacích. Podle soudu ale radnice nedostatečně prokázala, že místo, kde muž parkoval, se dá považovat za chodník, jak naznala policie. Měla předložit rozhodnutí, podle kterého byla plocha určena jako chodník. V libereckém případu se totiž následně ukázalo, že plocha, kde muž parkoval, je podle výpisu z katastru nemovitostí využívána jako společný dvůr, nikoliv jako komunikace.
