Jiří Hanzlíček
Národohospodářská krize, propad průmyslové výroby, značný deficit zahraničního obchodu, snížená koupěschopnost obyvatel a růst nezaměstnanosti byly faktory, které ovlivnily návrh energetické politiky připravený na ministerstvu průmyslu a obchod u. Naprosto nezbytné, alespoň pro nejbližší období, je zajištění soběstačnosti v zásobování energií.
Předpokladem energetické soběstačnosti je maximální využití všech dostupných domácích surovin, a tím i omezení dovozu, neboť vytváření aktivního salda zahraničního obchodu není prozatím v silách české ekonomiky. V návrhu energetické politiky se počítá i s přehodnocením pohledu na útlum těžby uranu, který byl nastartován v roce 1990 celou řadou usnesení vlád.
Skutečnost je totiž taková, že uranová ložiska nízkoobsahových rud v České republice představují jeden z nejvýznamnějších zdrojů této suroviny v Evropě. Současné zásoby vytěženého uranového koncentrátu činí asi 3400 tun. Při prognózované spotřebě uranu s ohledem na zajištění provozu Jaderné elektrárny Dukovany a Jaderné elektrárny Temelín budou uvedené z ásoby vyčerpány v roce 2008. Snadno dotěžitelné zásoby v existujících utlumovaných uranových dolech, především v Dolní Rožínce a v Hamru, představují asi 3500 tun.
Důl Hamr byl těžen klasickou hlubinnou těžbou a jeho dobývací pole muselo být neustále odvodňováno složitým a nákladným systémem s čištěním důlních vod. Příslušným usnesením vlády bylo rozhodnuto o zahájení likvidace dolu v polo vině roku 1995. V současné době je už likvidace v takovém stavu, že je nutné z ekonomického pohledu okamžitě rozhodnout o dalším osudu tamních zásob.
Hlubinný důl v Dolní Rožínce je v současné době těžen a je otevřen systémem šachet do hloubky 1200 metrů. Usnesením vlády bylo rozhodnuto, že likvidace dolu bude zahájena nejpozději roku 2002. Na tomto dole byla v rámci útlumu výrazným způsobem zefektivněna těžba uranu a je dostatečnou zárukou pro prodloužení útlumu těžby.
Na základě reálného zhodnocení situace přišlo ministerstvo průmyslu a obchodu s podnětem šetrně dotěžit - ve smyslu platného ustanovení horního zákona - zásoby uranu v hodnotě kolem čtyř miliard korun. Nelze totiž, bohužel, oba uvedené doly zakonzervovat a zásoby rud y uchovat pro budoucí generaci, jak radí někteří novináři. Po technické stránce je nutné doly zaplavit, a tím cennou nerostnou surovinu navždy ztratit.
Oprávněné nejsou ani další námitky ohledně ceny českého uranu, který není několikanásobně dražší než možné dovozy ze zahraničí. Současná cena kilogramu uranového koncentrátu (chemické značení diuranát amonný) se ve světě pohybuje kolem tisíce korun a český uran je dražší asi o šest set korun. Doporučovaný dovoz nerostné suroviny by přitom měl významné negativní důsledky v podobě prohloubení pasivního salda obchodní bilance a dalšího zvýšení nezaměstnanosti.
Je nutné zohlednit, že při těžbě uranu pracuje kolem 3800 horníků, kteří v krátkém časovém období ztratí zaměstnání, aniž by byla jakákoliv možnost jejich rekvalifikace. Jde o hluboký sociální dopad v regionech s poměrně značnou a stále stoupající nezaměstnaností. Proto je zcela seriózní úvaha o prodloužení útlumu těžby zhruba o čtyři roky, a tím získání času k výstavbě uvažovaných průmyslových zón, kde bude možnost odcházející horníky přednostně umístit. Za nedbatelný není ani realistický ekologický pohled.
Neustále je třeba zdůrazňovat, že při dotěžování zásob uranu by šlo pouze o klasickou hornickou hlubinnou těžbu. V žádném případě nejde o rozšiřování chemické těžby, která je na Českolipsku neblahým dědictvím způsobu těžby po vzoru bývalého Sovětského svazu. Sanace této ekologické zátěže si vyžádá vysoké ekonomické náklady po dobu nejméně třiceti let. Osobně mám však obavu z toho, že jakmile dojde k ukončení útlumu těžby, budou postupně vysychat i zdro je státního rozpočtu na chemickou sanaci, čímž může vzniknout významné riziko znehodnocení zásob podzemních vod.
Pro jednání vlády se připravuje materiál, který předpokládá prodloužení útlumu těžby z původního roku 2001 na rok 2004. Uvedená koncepce má několik uzlových momentů. Především jde o ekonomiku těžby s tím, že je určitá pravděpodobnost zvýšení ceny uranu na světových trzích a souběžně i snížení ceny tuzemského uranu asi o deset procent. Rovněž bude nutné jednat s Evropskou unií, protože česká strana se poněkud neuváženě zavázala v roce 2001 uvolnit trh s uranem. V současné době probíhají jednání mezi státním podnikem Diamo a elektrárenskou společností ČEZ o dalším odběru uranového koncentrátu po roce 2001. V této souvislosti je připravena k podpisu dohoda o exportu uranového koncentrátu a nákupu palivových článků pro tuzemské jaderné elektrárny z Ruska.
Prodloužení útlumu těžby uranu je politickou záležitostí vlády, která musí komplexně zohlednit složitě se prolínající ekonomické, sociální a ekologické dopady včetně nezbytného udržení zaměstnaností v těžebních regionech. Kritizovat záměry ura nového hornictví jednobarevně a radikálně s klapkami na očích a výhradně z ekonomického pohledu není seriózní.
ČLÁNKY DO MAILU