Urban bojuje o mrazák

Česko se možná v budoucnu dočká pravého blackoutu

Česká přenosová soustava je v dobré kondici a blackouty rozhodně nehrozí, tvrdila po výpadcích elektřiny v Kalifornii a Itálii část české odborné veřejnosti. Uběhlo pár let a mnozí musí litovat, že taková slova vypustili do světa. Několikaletou energetickou idylku, kdy na regulování odběru proudu s nostalgií vzpomínali jen zasloužilí firemní energetici, rázně utnuly dvě události z posledních šesti měsíců. První varování přišlo v lednu. Razantní pokles venkovních teplot, následné zvýšení spotřeby energie a dočasný výpadek několika zdrojů způsobily doposud nevídaný nedostatek proudu. České elektrárny nestačily pokrýt domácí poptávku a vše se muselo řešit masivním dovozem. Tehdejší šéfka ČEPS, firmy, která spravuje přenosovou soustavu a hlídá její stabilitu, Ludmila Petráňová označila lednovou událost za nejdramatičtější v české energetice za posledních dvacet let. „Hrozil totální výpadek dodávek elektřiny, blackout. Obávám se, že podobné výpadky se budou opakovat i v budoucnu a s dalekosáhlejšími dopady než letos v lednu,“ prohlásila Petráňová. Měla pravdu. O necelý půlrok později přišla další rána. Minulé úterý kvůli výpadku části vedení zkolabovala celá přenosová síť. ČEPS musel několik hodin velkým odběratelům regulovat dodávky elektřiny.
Co přesně způsobilo úterní energetický kolaps, zatím není zcela jasné, státem ovládaná ČEPS oznámí příčiny havárie teprve v pondělí. Možných variant je několik, počínaje selháním lidského faktoru, poruchou zařízení v rozvodné síti a následným dominovým efektem až po extrémní teplo a vysokou spotřebu elektřiny v kombinaci s nekontrolovatelným přelivem elektrického proudu přes hranice, který přetížil rozvodnou síť. Tuto verzi považují odborníci za nejpravděpodobnější. Co se přesně mělo stát? Počátkem minulého týdne měly problémy s regulací rozvodných sítí kvůli nedostatku proudu sousední Německo a Polsko. Právě události u sousedů negativně ovlivnily i český energetický trh. Přenosovou soustavu lze totiž přirovnat ke spojitým nádobám, do kterých je zapotřebí přilít stejné množství elektřiny, jaké se spotřebuje. Když spotřeba neodpovídá výrobě či naopak, dochází k problémům. Hrozí přetížení sítě. Elektřina se v soustavě chová jako voda, hledá cestu nejmenšího odporu. Situaci navíc ovlivňuje, že takto propojeny jsou i energetické soustavy jednotlivých evropských zemích. Jinými slovy, nedostatek proudu v Polsku a Německu se v tamních soustavách kompenzoval tím, že byl zcela nekontrolovaně natažen z české sítě. Ta se posléze přetížila a zkolabovala. Jen pro připomenutí, německá energetika ohrožuje stabilitu české přenosové soustavu již delší dobu. Na severu Německa, v řídce obydlených oblastech, je instalováno zhruba šestnáct tisíc megawattů ve větrných elektrárnách, které je nutno přenášet na jih země. Tamní přenosová soustava je však natolik poddimenzovaná, že část elektřiny se musí transportovat přes území Česka. A to zdejší soustavu notně přetěžuje a ohrožuje. Samozřejmě je jen stěží myslitelné, že se Česko odstřihne od celoevropské energetické soustavy a bude si hrát s elektřinou pouze na svém trhu. Na současnou situaci je ale nutné urychleně reagovat. Třeba posilováním a modernizací přenosových a přeshraničních kapacit a školením personálu dispečinku ČEPS, aby na krizové situace lépe reagoval. Musí se rovněž začít intenzivně vyjednávat se sousedními státy, aby si lépe regulovaly vlastní přenosovou soustavu a neohrožovaly českou. I po splnění těchto opatření je však zřejmé, že podobné situace se budou opakovat. I Česko se možná v budoucnu dočká pravého blackoutu. Určitě však nebude tak velký jako v roce 2003 v Kalifornii, kdy bez proudu zůstaly miliony lidí. Česká přenosová síť je co do kvality jednou z nejlepších v Evropě. ČEPS do jejího rozvoje a modernizace investuje ročně stovky milionů korun. Zda to stačí, se již brzy ukáže. Zatímco většina odborníků stále analyzuje možné příčiny havárie v rozvodné síti a přemýšlí, jaká zavést opatření, jež by jim do budoucna mohla zabránit nebo alespoň minimalizovat případné škody, ministr průmyslu a obchodu Milan Urban již přišel s řešením. Chce postavit více elektráren. Jistě, Česká republika bude za pár let zápasit s nedostatkem vlastních zdrojů a výstavba nových elektráren, jestliže se nechceme spoléhat jen na dovozy, je nutností. Protentokrát však ministr notně přestřelil. Problém nebyl v nedostatečné kapacitě elektráren, ale drátů. Komentáře glosující Urbanův plán se různí. Někteří tvrdí, že jen ministr využil nehodu k obhajobě výstavby nových elektráren. Další zase, že podlehl tlakům v rodině. Něco na způsob: „Jestli nám vypnou proud a mně vyteče mrazák, tak uvidíš, Milane!“