Momentálně to vypadá, že referendum o czexitu nebude tou cenou, kterou by byl Andrej Babiš ochoten zaplatit za toleranci své menšinové vlády Tomiem Okamurou. Ale co platí dnes, nemusí platit už ani pozítří.
Jakpak by to dopadlo, kdyby „lid promluvil“, abych se držel floskule britských konzervativců, a nakolik by se přitom opíral o racionální analýzu přínosů a nákladů? Tento týden se celkem hodně kolegů ekonomů rozhodlo před ekonomickými náklady czexitu varovat, často důrazným slovníkem.
Není to ta nejlepší taktika. Silná slova pro ty, kteří jsou schopni samostatně analyzovat racionální argument, jsou nadbytečná a kontraproduktivní, ačkoli jde o právě o tuhle skupinu. Emocionální vypětí je dobré jenom pro polarizaci názoru, často „na truc“.
Pozoruhodné přitom je, že postupem času se zpřesňují scénáře toho, co nastane den poté, a jaké dopady budou mít jednotlivé scénáře pro různé socioekonomické skupiny a regiony. Rozprostření nákladů a přínosů není nikdy rovnoměrné, a nedávno se provalila britská interní vládní analýza toho, co bude. Jenom tak potvrzují to, co tuší každý, kdo absolvoval alespoň jednosemestrální kurz věnovaný mezinárodnímu makru a obchodu a na přednáškách nespal.
1. Jste-li členem velkého ekonomického bloku, v němž jsou uplatňovány čtyři svobody, a představuje 44 % vašeho celkového mezinárodního obchodu, pak jej nemáte čím nahradit, ani kdybyste dojednal dohody s řadou jiných, ale vzdálených trhů.
2. V případě Česka je tohle číslo 84 %, navíc mezinárodní obchod zbožím a službami je pro nás obecně mnohem důležitější (v poměru k HDP 79,5 % oproti britským 27,9 %).
3. Abych nezdržoval, tady jsou odhady dlouhodobých dopadů alternativních dohod s jednotlivými partnery na britský růst HDP:
• a) Se Spojenými státy plus 0,2 %
• b) Čína, Indie, Austrálie, Země Perského zálivu, jihovýchodní Asie (ASEAN) dohromady něco mezi plus 0,1 % do 0,4 %
4. Oproti tomu jdou výpadky budoucích vztahů patnáct let po exitu:
• a) superjemný Brexit, s členstvím v Evropském hospodářském prostoru (jako Norsko) minus 2 % (protože brexit je brexit)
• b) komplexní dohoda o volném obchodu (jako má EU s Kanadou-CETA) minus 5 %
• c) tvrdý Brexit s přechodem na pravidla WTO (tj. jaká platí se zbytkem světa tam, kde není jakákoli dohoda nad rámec Světové obchodní organizace-WTO) – minus 8 % (WTO tarif na auta je 10 %, na součástky 3-4 %)
5. Ani deregulace v některých oblastech, kde pravidla v EU zřejmě podvazují růst, nemají žádný významný kompenzační efekt.
Když se k materiálu dostal americký zpravodajský server BuzzFeed, ptal se zdroje, proč to vláda nezveřejnila. „Because it's embarrassing,“ zněla odpověď.
I takové vyjádření je dobře poměřovat tvrdými daty. Mezinárodní měnový fond odhadl HDP Británie za loňský rok na 2565 miliard dolarů, český na 209 miliard dolarů. V Londýně vědí velký kulový, co bude doopravdy embarrassing, jakkoli si to tady přeložíme.
Přečtěte si další komentáře Miroslava Zámečníka:
